70. léta 20. století. Patrick Braden je mladý muž, který je ve společnosti oblíbený, ale marně si hraje na drsného chlápka. Již jako dítě si byl vědom si toho, že je jiný než ostatní kluci. Trpkým urážkám ze svého okolí čelí pomocí důvtipu a šarmu a nedovolí, aby jeho vlastní život kdokoliv nebo cokoliv změnilo. Nový film Neila Jordana, oscarového režiséra snímků Hra na pláč, Interview s upírem a Hranice lásky. Film obnažující svět transsexuální proměny mladého muže v reáliích Londýnských undergroundových kabaretů v období, ve kterém sexuální revoluce hipies už ovládla i konzervativní britskou kulturu.

Film je zasazen do malého irského města Clones počátkem šedesátých let. Francie Brady je dvanáctiletý chlapec, jehož fantazie je krmena televizí – vetřelci, komunisty, atomovým věkem. Když se jeho matka nervově zhroutí, je odkázán na péči svého chladného a vznětlivého otce alkoholika. Francie tráví většinu svého času povídáním se svým nejlepším přítelem Joem Purcellem o gangsterech, kovbojích a indiánech, komiksových příšerách a o hrozbě jaderného útoku aktuální na začátku šedesátých let. V důsledku vyostřeného konfliktu s chlapcem Phillipem Nugentem a jeho matkou skončí Francie v polepšovně. Provinčním městem otřese jeho reakce na fakt, že nakonec zůstává na světě úplně sám. Jeho následný vražedný čin je pak jedním z dalších důsledků jak jeho odtrženosti od reality, tak i nekontrolovatelného násilí.

Mladičkou Margaret znásilnil její vlastní bratranec. Bernadette, vyrůstající v sirotčinci, koketovala přes plot s několika chlapci. Rose porodila nemanželské dítě. V Irsku šedesátých let minulého století si tím všechny tři vysloužily označení padlá žena. V zájmu věčného spasení je jim ovšem dána možnost tato provinění odčinit. V klášteře řádu Marie Magdalské se z nich tvrdou prací, odříkáním a modlitbou mohou ještě stát bohabojné ženy. Žádná z nich ovšem netuší, co je za ponurými klášterními zdmi čeká. Že zde budou ubíjeny, deptány fyzicky i duševně, že budou čelit svévoli a pokrytectví žen, které mají nad svými svěřenkyněmi neomezenou moc. A co je ze všeho nejhorší: že zde ztratí jakoukoliv naději na návrat do normálního, svobodného života...

Snímek je adaptací stejnojmenného autobiografického románu Franka McCourtha, v němž vzpomíná na své nelehké dětství, které strávil v chudinské čtvrti irského města Limerick. Vydání románu provázel v USA menší skandál, neboť autorova rodina se od něj distancovala a zpochybňovala pravdivost vzpomínek F. McCourtha. Film samotný poměrně věrně kopíruje dějovou linii knihy, avšak místy vyznívá poněkud chladněji. Děj se převážně odehrává v Limericku, kde Frank vyrůstá se svou matkou Andělou a otcem Malachym, jenž svým sklonem k alkoholismu ožebračuje celou rodinu. Frank ztratí hned několik sourozenců ze své početné rodiny a jediné východisko postupně spatřuje v odchodu do Ameriky. Matka Anděla trpně snáší osud a pro své potomky je ochotná udělat téměř cokoliv, co by bylo v jejich silách. Snímek zaujme svým naturalistickým zachycením dobového života v chudém a deštivém Limericku. Film získal cenu diváků na 35. MFF v Karlových Varech 2000.

Měl inteligenci, vtip a charisma, díky nimž by byl mohl vyniknout v jakékoli oblasti lidského konání. Mohl se stát úspěšným politikem, byznysmenem, učitelem, knězem... Osud jej však už v útlém mládí postavil na zločineckou dráhu. A on vynikl i na ní. Jmenoval se Martin Cahill a byl nejobávanějším a nejobdivovanějším irským gangsterem dvacátého století. Kradl od dětství - to ostatně v prostředí, v němž žil, bylo stejně samozřejmé, jako dýchání. V dospělosti si pak se svými kumpány troufal na kousky, na jakých si lámali zuby i ostří hoši z IRA a které přiváděly policii, neschopnou mu cokoli dokázat, k zoufalství...

Jane Morton, mladá psychiatrička, se stará o Dorothy Mills, čtrnáctiletou dívku bydlící v malé irské vesničce. Jane zjišťuje, že dívenka trpí na stav zvaný „osobnost mnoha“ (rozdvojená osobnost). Dorothy začíná promlouvat hlasem zemřelého Janenina syna.