Kai Koss se vrací na místo, kde vyrůstal se svojí krutou a bezcitnou matkou, od které před devatenácti lety utekl. Dnes už je mrtvá a Kai po ní zdědil majetek a dům, který s ní jako malý sdílel. Zde se mu začínají vyjevovat děsivé vzpomínky.

Poklidný život bezstarostného mladíka Kristoffera se změní v okamžiku, kdy se jeho přítelkyně Elisabeth rozhodne, že spíš než po jeho boku by se jí dařilo s vlastním šéfem, a opustí ho. Kristofferovi se jeho malý, bezpečný svět rázem rozpadne na kusy. Začne si připadat jako beznadějný outsider. Jednoho dne se ovšem jeho videodeníky náhodou dostanou do ruky televizního producenta stanice TV2, který má na starosti i populární show Karsten Tonight. O několik týdnů později je už Kristofferův život veřejným tajemstvím: televizní diváci se ovšem baví nejen jeho každodenními drobnými příhodami, ale i osudy jeho přátel – jeho nejlepšího přítele Geira a počítačového designéra Stiga Ingeho Kristofferova budoucnost najednou vypadá růžově – všichni se o něj zajímají a usilují o jeho přízeň. Hvězda televizního byznysu má ovšem jeden velký problém: kamarádi se od něj začínají odvracet. Ví, že je musí získat za každou cenu zpátky – ale jak?

Zdá se, že Roger Brown má všechno, co si člověk může přát. Je nejúspěšnějším lovcem hlav (vyhledávačem talentů) v Norsku, za manželku má překrásnou galeristku a vlastní úchvatný dům. Zároveň si ale žije nad poměry a potají krade umělecká díla. Na slavnostním otevření galerie mu žena představí muže jménem Clas Greve. Nejen že je Greve ideálním kandidátem na pozici, o kterou Roger usiluje, je i majitelem Rubensova Lovu na kance, jednoho z nejžádanějších obrazů v historii moderního umění. Roger vycítí příležitost stát se finančně nezávislým a začne plánovat svou vůbec největší krádež. Brzy ovšem narazí na problém a tentokrát to nejsou peníze, které by ho mohly poslat ke dnu...

V dubnu 1940 zaútočilo nacistické Německo na Dánsko a Norsko. V Norsku bylo hlavním cílem zadržet obě složky moci, tedy královskou rodinu a vládu, které se vydaly na ústup na sever. Třetím cílem okupantů byly norské zlaté rezervy uložené v Norské národní bance, na jejichž hodnotě závisela norská budoucnost. Skupina odvážných mužů, z nichž někteří neměli vůbec žádný vojenský výcvik a byli především bankovními úředníky, dostala za úkol evakuovat zlato jakýmkoliv způsobem na sever země. Množství beden se zlatým nákladem se dává do pohybu, pouhý krok před okupanty a se smrtelným nebezpečím číhajícím na každém kroku.