Film zachycuje prestřednictvím osudů jedné rodiny nejváznamější události italské historie od 60 let 20 století po současnost. Vytvořeno na základě 4 dílné miniserie.

Dr. Hannibal Lecter, rafinovaný psychiatr a úchylný vrah, který s požitkem pojídal maso svých obětí, uprchl během pátrání po sériovém vrahovi Buffalo Billovi ze svého ostře sledovaného, nicméně improvizovaného, vězení v Memphisu. Nejprve trochu "cestoval", pak se přemístil do italské Florencie. A nepřestává být sám sebou. Pod maskou kultivovaného znalce italského umění mate stopy a s noblesou prožívá své choutky. Je tu ale několik lidí, kteří na něho nezapomínají. V první řadě zvláštní agentka FBI Clarice Starlingová. Ta se už této noční můry nikdy nezbaví. Fascinující tón hlasu dr. Lectera si stále vybavuje. Jednou z Hannibalových obětí se měl stát také perverzní Mason Verger. Přežil v zuboženém stavu - je závislý na lékařských přístrojích a posedlý touhou po pomstě. Prostřednictvím internetu sleduje svůj objekt a připravuje past. Návnadou musí být to, co doktora nejvíce těší.

Když začnou vyplouvat na povrch detaily, které tragické nehodě předcházely, protnou se osudy dobře situované, privilegované rodiny Bernaschiových s Ossolovými, kteří si šokujícím způsobem snaží udržet svůj pohodlný středostavovský život. Dina Ossolu, který se svou druhou ženou čeká dvojčata, zaslepí vidina společenského vzestupu natolik, že svou rodinu těžce zadluží. Mezitím se však Dinova dospívající dcera zaplete s pohledným synem správce zajišťovacího fondu Giovanniho Bernaschiho, což ještě víc zkomplikuje už tak divoký rej společenského postavení, peněz a ambicí

Příběh tajemství schovaného čtyřicet let v obálce. Příběh dítěte, které se stane dospělým a čelí největší myslitelné bolesti – ztrátě matky. Co ho ale zraňuje více: strach ze smrti, nebo strach ze života? Strhující drama renomovaného Marca Bellocchia se zabývá jedním z nejcitlivějších témat italské kinematografie, vztahem s matkou.

Milán, 12. prosinec 1969. Pobočkou banky na náměstí Piazza Fontana otřásl výbuch, po kterém na místě zbylo 17 mrtvých a 88 zraněných lidí. Policejní kapitán Calabresi je přesvědčen, že za teroristickým útokem stáli anarchisté. Mnozí z podezřelých jsou zatčeni, během vyšetřování však jeden z nich záhadně zahyne při pádu z okna policejní stanice. Byla to sebevražda, nebo mu někdo pomohl?

Kalábrie, 50. léta 20. století. Ženy ve vesnici Africo stále umírají při porodu, protože v okolí není žádný lékař. Do jejich vesnice nevede žádná silnice ani elektřina. Protože nemohou očekávat pomoc od státu, rozhodnou se postavit silnici sami. Někdy v té době přijíždí do vesnice mladý učitel ze severní Itálie, aby děti učil italsky. Nová silnice a nový učitel však ohrožují autoritu dona Tota, který vládne údolí železnou rukou. Film byl natočen podle knihy afrického rodáka Pietra Criacy.

Aby zachránil unesenou dceru, musí v sobě vysloužilý člen speciálních jednotek probudit bestii, kterou kdysi býval. Brzy ale padne podezření i na něj.

Tři dobře situovaní mladíci, bývalí studenti prestižní římské katolické střední školy San Leone Magno-, v roce 1975 brutálně mučili, znásilnili a zavraždili dvě mladé ženy. Událost, která vešla ve známost jako masakr v Circeu, šokovala a zaujala celou zemi a odhalila násilí a temné podhoubí vyšší střední třídy ve chvíli, kdy byly tradiční rodinné a náboženské struktury považovány za ohrožené.

Vzestup a pád pirátského mixtape impéria tří bratrů z Neapole a jejich kazet s ochrannou známkou „Mixed by Erry“, které přinesly pop music italské mládeži 80. let.

Historické drama se vrací k případu, který započal v roce 1858, kdy byl z židovské rodiny Mortarových násilím odebrán šestiletý Edgardo na základě tvrzení katolických autorit, že byl jako kojenec pokřtěn, a musí být tedy vychován jako katolík. Papežské zákony jsou neúprosné, a i přes silné protesty židovské komunity je chlapec odvezen do Říma, kde v papežském sídle získává katolické vzdělání.

Poslední den velké osobnosti italské kultury a veřejného života, básníka, romanopisce, režiséra a herce Piera Paola Pasoliniho, jehož barbarské zavraždění 2. listopadu 1975 nebylo nikdy plně objasněno. Ve filmu Abela Ferrary, představeném na festivalu v Benátkách 2014, ztělesnil titulní postavu Willem Dafoe. (51st KVIFF)