Anonym oznámí Paulu Kerjeanovi, redaktorovi La Tribune, že má kompromitující materiály o známém politikovi. Ambiciózní novinář bez váhání „odhalí“ politika v novinách. Příliš pozdě zjišťuje, že byl zneužit v aféře, která přesahuje hranice Francie a jejíž kořeny sahají téměř do historie. A nad všemi těmito událostmi je lidský a profesionální imperativ publicisty, člověka, který má v rukou jednu z nejsilnějších zbraní tohoto století.

Legendární příběh odsouzeného galejníka Jeana Valjeana (Jean Gabin), který se po propuštění stane váženým a bohatým mužem. Svobodu mu ztrpčuje věčným pronásledováním fanatický policista (Bernard Blier).

Hrdinou Bídníků je Jean Valjean, který byl poslán na galeje pro krádež chleba. Jeho trest, jenž byl navyšován marnými pokusy o útěk, vypršel po devatenácti letech. Snad by mu zbývala jen cesta zločinu, kdyby mu biskup Myriel neukázal správnou cestu. Z Jeana Valjeana se po letech tvrdé práce stává starosta a bohatý muž, který nikdy nezapomněl na svou minulost ani na toho, kdo jeho srdce otevřel lidství a soucitu s ubohými a bídnými.

Mladý důstojník Franz Lobheiner chce ukončit svůj poměr s baronkou Lenou Eggersdorf. Potkává mladičkou Christine, zamiluje se do ní a chce se s ní oženit. Zatím však baron Eggersdorf odhalí milostnou aféru své ženy a vyzve Lobheinera na souboj. A Franz ho přijímá, protože se poprvé v životě zamiloval do své femme fatale.

Klasický pohádkový muzikál z roku 1970. V hlavních rolích Catherine Deneuve, Jean Marais a Delphine Seyrig. Umírající královna si od krále vyžádá slib, že se ožení pouze s půvabnější ženou než je ona sama. V celém království však vyniká nad královninu krásu jen její vlastní dcera. Princezna se tedy rozhodne ze zámku uprchnout v oslí kůži, která její krásu zakrývá.

Nedaleko vesničky ve francouzských horách blízko švýcarských hranic je zavražděna bohatá mladá žena z Paříže. Vyšetřování vede vyšetřující soudce Larcher. Jeho podezření se soustřeďuje kolem samoty nazvané Spálené stodoly, kde žijí dvě generace rodin. Ústřední postavou je padesátiletá Rosa, která má na statku rozhodující slovo. Její autoritu uznává celá vesnice, její děti se jí bojí a manžel se uzavřel před světem i před ní v dílně, kde opravuje hodiny. Larchera Róza přitahuje, ví, že má před sebou nejen tvrdého protivníka, ale především silnou osobnost: "Silná, že by mohla krýt poklesky svých děti, ale natolik přímá, že by to nebylo možné." Krizová situace, jakou je podezření z vraždy obnažuje rodinné rozpory a věci nikdy nevyslovené.(

Při návratu vlakem do francouzského přístavu Le Havre se ztrápený železničář Jacques Lantier náhodou setká s impulzivním přednostou stanice Roubardem a jeho ženou Séverine.

Konstruktéru Albertu Raynalovi nevychází jeho další pokus s řízenou raketou, která po několika vteřinách letu exploduje. Albert to však nevnímá jako neúspěch, protože je přesvědčen, že stačí provést pouze menší úpravy, aby další pokus byl úspěšný. Na finančně náročný výzkum mu banka již nechce poskytnout další prostředky, věřitelé požadují své peníze a přátelé se od něj postupně odvracejí. Albert stojí sám před těžkým rozhodnutím.

Válečné drama Čin lásky vychází z románu Alfreda Hayese The Girl on the Via Flamina. Kirk Douglas zde ztvárnil roli amerického vojáka Roberta Tellera, který se účastní osvobozování Francie v roce 1944. V Paříži se seznámí s chudou dívkou Lise (Dany Robin), její osud jej dojme, a tak předstírá, že je její manžel, aby nebyla neprávem zatčena jako prostitutka. Když se s ní chce oženit doopravdy, nedostane však od svých nadřízených svolení. Z jejich pohledu je Lise jen další zištná mladá žena, která se snaží vzdát se za amerického vojáka, aby získala americké občanství. Lise však Roberta opravdu miluje a rozhodne se to také dokázat, zvolený způsob je však velmi tragický... Producent a režisér Anatole Litvak a scénárista Irwin Shaw vnesli do pochmurné doby velmi svěží filmařinu. Čin lásky představuje první snímek v angličtině, v němž se objevila Brigitte Bardot (zde ztvárnila roli Mimi).

André Cayatte natočil tento film s vědomím, že hlavní role, postava matky, které unesou dítě, je hratelná. Ale jen jednou herečkou. Nikdo, zdá se, neumí beze slov zahrát pohled plný poznání, žalu a hrůzy tak, jak to předvádí Annie Girardot ve své vrcholné formě.

Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).

V luxusní vile na Riviéře žije bohatá paní Winterová se svým desetiletým synem. V jejím okolí se vyskytují tři muži, neúspěšný americký malíř John Parsons, majitel realitní kanceléře Jean-Philippe Prévost a instruktor ve vodním lyžování François Cordier. Jednoho dne je syn paní Winterové unesen a zavražděn dvěma muži. Rozjíždí se policejní vyšetřování, na pláži jsou ale nalezeni tři muži, John, Jean-Philippe a François. Všichni jsou podezřelí, každý z nich však vypoví odlišnou verzi příběhu a vinu svádí na druhé dva. Teprve dramatický soudní proces vyloučí jednoho nevinného a určí dva viníky...

Červen 1944. V Němci okupované severní Francii čekají odbojáři i civilní obyvatelstvo na vylodění spojeneckých vojsk. Čekají také Němci, zatím však nemají zdání, kdy a kde by mělo k invazi dojít. Jsou přesvědčeni, že na pláž nevstoupí jediný americký či anglický voják. Chvástají se, že Spojencům připraví nejdelší den. Na druhé straně kanálu čekají vojáci na chvíli, kdy jim bude oznámeno, že dojde k operaci… Zatímco se připravuje vylodění spojeneckých jednotek v Normandii, německé velení se marně pokouší získat svolení Vůdce k vyslání záložních pancéřových divizí na pobřeží. Na urgentní telefonát generál Jodl odpovídá: „Vůdce spí, protože si vzal silnou dávku sedativ.“ Přímo na pláži se hrůzou zkamenělým německým vojákům na úsvitu nového dne naskytne neuvěřitelný pohled. Blíží se obrovské množství lodí, o nichž jim ještě nedávno jejich velitelé říkali, že neexistují. Ve spěchu se začíná formovat obrana. Mezitím se americké jednotky vyloďují na pláži Omaha.

Sedmdesátá léta. Číňané okupují Francii včetně hlavního města, aniž by došlo k válce, prostě jen tak najednou jsou a jsou jich milióny. Situace se postupně zklidňuje a "normalizuje", budovy se přejmenují, z Carmen je čínská opera, obchodníci obchodují, některé ženy "horizontálně spolupracují", politici kolaborují, někdo bohatne a někdo oživuje hnutí odporu a a brání svou vlast.

Skupina policistů se zabývá třemi případy vražd, včetně hrdlořeza, který se modlí na mladých ženách, šílence, který ukryl mrtvolu svého znetvořeného domácího do podlahy, a milovníka vína, který pohřbívá svého přítele zaživa.

Zahořklý učitel dá výpověď a začne nový život jako klaun v cirkusu, kde narazí na okouzlující akrobatku s hodně složitým milostným životem.