Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli.

Bratři Reinhold a Günter Messnerovi si už v dětství stanovili vysoký cíl - vylézt na Nanga Parbat, přes 8000 metrů vysokou „Nahou horu“ v Himalájích. V roce 1970 je to pro tehdy 25 a 23 let staré bratry stále daleko. Pod vedením šéfa expedice Karla Marii Herrligkoffera chtěla elita mezinárodních horolezců dobýt vrchol. Výstupová cesta vedla legendární Rupálskou stěnou, nejvyšší skalní stěnou na světě. Navzdory špatné předpovědi počasí se Reinhold (Florian Stetter) rozhodl lézt sám na vrchol. Méně zkušený Günter (Andreas Tobias) následoval staršího bratra. Poté dostal výškovou nemoc a se sestupem začal boj o život.

Čtrnáctiletá Maria je dospívající dívka s odpovídajícími zájmy a tužbami. Na „správnou" cestu se ji však snaží nasměrovat jak kněz z katolického spolku, tak její matka, která fundamentálnost své víry chápe jako nezbytnost i přednost. Maria je svazována hned z několika směrů, její mladší bratr navíc trpí zjevně nevratným postižením a rozrušená dívka mezi řečí zmiňuje, že chce pro jeho záchranu podat oběť. Musí hřích opravdu znamenat zatracení? Zajistí varování před hříchem Boží přízeň? A jsou všechny události opravdu tak nevyhnutelné, jak se zdá? V náladě filmu lze cítit vliv Ulricha Seidla či Michaela Hanekeho, jinak jde ale o osobitý a zejména dokonale promyšlený tvar. Snímek s mimořádnou citlivostí balancuje mezi ráznou, skrze humor prosvítající kritikou netolerancí prostoupené víry a chápavým pohledem na vnitřní boj hrdinky. Zatímco její matka vidí jedinou cestu, divák může navzdory strohému stylu snímku zahlédnout odboček mnoho.

Berlín roku 1942. Friedrichu Weimerovi je sedmnáct a právě ukončil školu. Pochází z chudých poměrů, přesto však sní o tom, že v životě něco dokáže. Jediné, čemu se intenzivně věnuje, je box. Šanci dostává v okamžiku, kdy se setkává s chápavým Voglerem, který sdílí jeho boxerskou vášeň a učí na elitní nacistické střední škole Nationalpolitische Erziehungsanstalt (Napola). Ten zajistí, aby tam byl Friedrich přijat, a stává se jeho mentorem. Friedrichovým novým přítelem se stává syn vysoce postaveného nacistického pohlavára Albrecht Stein - citlivý mladík, který před ním neskrývá své pochybnosti o ideologii, kterou si ostatní studenti nechávají bezmyšlenkovitě vtloukat do hlavy. V každodenní konfrontaci s tvrdým a námitky nepřipouštějícím drilem se Albrecht stále zřetelněji dostává do konfliktů. Friedrich pochopí, že kamarád si svůj osud zvolil i za cenu sebezničení. Rozhodne se, že využije posledního zbytku svobody, který mu osud nabízí, a pokusí se žít čestný život. (Filmbaze.cz)

Film líčí nejen pohnutý příběh tříletého chlapce, jehož v nelidských podmínkách koncentračního tábora Buchenwald zachrání vězňové, ale zachycuje rovněž konflikty jeho zachránců, kteří se řídí svým svědomím a ohrožují hnutí odporu v táboře.

Lotte, Fritz a Theo jsou nalezenci, kteří k bezdětným manželům Hansovi a Emmi připluli v košíku po vodě. Ve skutečnosti jsou to děti krále Alexandra. Jeho zlá matka Eliza nesnášela mladou královnu Marii, která byla z prostého rodu, a tak ji začarovala a děti dala lokajovi, aby je zabil. Alexandrovi pak namluvila, že Marie porodila tři psy. Lotte, Fritz a Theo vyrůstají šťastně, že jsou nalezenci, ale vědí, a zvláště Lotte by chtěla o skutečných rodičích vypátrat víc. Když se Eliza po dvanácti letech dozví, že děti žijí, vypraví se za nimi v přestrojení a Lotte řekne, že pravdu o rodičích se můžou dozvědět od ptáčka žijícího na Kouzelném vrchu. První se za ním vypraví Theo, jenže zkamení, tak jak Eliza předpokládala. Totéž potká i Fritze, který se vydá bratra hledat. Teprve Lotte napotřetí uspěje, především díky svému vztahu ke zvířatům, která se jí rozhodnou pomoci.

Luisa a Lotta se potkají na prázdninovém táboře a zjistí, že jsou jednovaječná dvojčata, která si rodiče rozdělili, a neřekli jim o tom. Dívky vymyslí, že se vymění a zkusí žít život té druhé. S rodičem, kterého dosud nepoznaly...

Clara se zkrátka nedokáže vyrovnat se ztrátou svého milovaného Bena, který zemřel před dvěma lety při autonehodě. Dokonce ani její umíněné spolubydlící Katje se nedaří vrátit své kamarádce chuť do života. Clara však i nadále posílá na Benův starý mobil tesklivé zprávy… aniž by tušila, že bylo jeho číslo nedávno přiděleno někomu jinému. Když se sportovnímu novináři Markovi začnou na displeji nového telefonu objevovat její romantické a láskyplné vzpomínky, je zmatený, ale dojatý. Poté, co se jeho vlastní milostný život ocitl v troskách, Mark cítí nutkání vyhledat tajemnou neznámou, která mu neustále píše, a požádá svého nejlepšího kamaráda Davida, aby mu pomohl...

Allmena čeká další případ, když je ze soukromého apartmá odcizen cenný obraz s květinovým zátiším. Zakázka však nevěstí nic dobrého, protože se ukáže, že zloděj je ochoten jít přes mrtvoly...