Duben 1945, Itálie. Livia, atraktivní manželka vysoce postaveného politika, míří do Benátek za svým milencem Helmutem, důstojníkem Wehrmachtu. Její cesta je plná divokých a požitkářských zážitků, aby byla na jejím konci vržena přímo do zběsilého víru Benátek v závěru války. Čeká ji tu překvapení, v němž osobní porážka souzní s dějinnými událostmi, které právě probíhají okolo.

Prolamování tabu v zobrazování erotiky a sexu nabralo v umělecké kinematografii největší obrátky v polovině 70. let. Režisér tu opět - a tentokrát se zvláštní důkladností a estétským potěšením - "svléká" historii ze strohých fakt, jimiž se už inspirovalo několik starších filmařů.

Profesor francouzské literatury Dodo se nachází v hluboké depresi, neboť jej opustila jeho žena Silvia. Dodo se stává pasivním pozorovatelem dění okolo a je zničen opovržením, které k němu cítí jeho bývalá žena. Přesto se objevují ženy, krásné a svůdné, které dráždí jeho mysl. Dodo však není schopen jednat, takže se zdá, že všichni kolem něj žijí mnohem naplněnějším životem. Dokud si pomalu neuvědomí, kdo je vlastně jeho protivníkem...

V Itálii v roce 1958 byly zákonem zakázány všechny "společenské domy, hodinové hotely atp.", tak i nebohé dívky byly propuštěny a skončili na chodníku. Narozdíl od jiných nezaměstnaných však nepřišli o práci, ale o materiální zázemí.

Na dobročinném večírku se seznámí dva dobře situované páry: Bertrand a Nadine, Elena a Carlo. Rozruch nastává, když mezi Carlem a Nadine přeskočí jiskra. Manželská nevěra je, chtělo by se říci, celkem banální záležitost – to by ovšem nesměla být Nadine černoška a Carlo běloch. Na rozdíl od aktérů „obyčejné" aférky musí tato dvojice čelit odsouzení nejen svých partnerů, ale odporu a zděšení celé bílé i černé komunity. Zdá se, že překročili hranici, o které ani netušili, že existuje...