Ve třetí části rozsáhlého eposu o italsko-americké mafiánské rodině Corleonů je hlavní postavou Michael, který se po otcově smrti stal novým kmotrem. Píší se již sedmdesátá léta a Michael má dvě velká přání: vymanit svou rodinu ze světa zločinu a najít za sebe vhodného nástupce.

Film přináší realistický pohled na život římského pasáka. Vittorio Accattone nikdy nepracoval, zařídil si však poměrně slušné živobytí "ochranou" prostitutky Maddaleny. Poté co je Maddalena zatčena za křivou přísahu, ocitá se Vittorio bez prostředků. Protlouká se všelijak dokud nepotká půvabnou a naivní Stellu, kterou se také pokusí přemluvit k prostituci.

Příběh začíná v předválečné Itálii. Mladým manželům se narodil syn, na něhož otec velmi žárlí. Poté se děj přesouvá do doby antické a sleduje osudy malého dítěte, které mělo být zabito v poušti. Chlapec je však zachráněn, pojmenován Oidipús a přiveden ke korintskému králi jako jeho syn. Oidipovi je předurčeno zabít svého otce a oženit se se svou matkou. Ve chvíli, kdy se o neblahé věštbě doví, uprchne vyděšený Oidipús ze svého domova, čímž nevědomky začíná naplňovat svůj osud.

Tato moderní interpretace oidipovského mýtu sleduje osud Mamma Roma, stárnoucí prostitutky, která po letech špinavé práce na ulici konečně má možnost opustit své nejstarší řemeslo a začít prodávat ovoce a zeleninu. Doufá, že se jí tak konečně podaří zajistit důstojné společenské postavení i svému šestnáctiletému synovi Ettoremu. Ta se však chorobně upne na svého dospívajícího syna a situace se jí vymkne z rukou.

Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.

Žoldák za americké občanské války dostane za úkol proniknout na nepřátelské území a ukrást zlato. A pak taky pozabíjet svoje nemilosrdné parťáky.

Po pohledu zúženém na svět římské smetánky v dřívějším Sladkém životě se tentokrát Fellini vyznal ze své lásky ke krásnému i rozporuplnému velkoměstu a jeho jedinečným obyvatelům, a z obdivu k jeho historii. Mozaiku obrazů, faktů i fantazie skládá opět z otevřeně autobiografického pohledu. Chlapec z Rimini, pro něhož je Řím téměř legendárním městem z vyprávění, se s ním setkává jako mladý muž a je pohlcen jeho pulzujícím životem, doslova vtažen „do víru velkoměsta“. V poslední části filmu se pak už jako zralý muž a filmař snaží postihnout obraz města mnohem plastičtěji a hlouběji, s důrazem na jeho historii a její propojení se současností. Ve své široce koncipované fresce kombinuje Fellini téměř dokumentární pasáže se snovými vizemi. Sám o filmu Roma řekl, že je jakousi kompilací filmů, které dosud natočil, i těch, které ještě nenatočil.

Dva pitomci se během 1. světové války dostanou do italské armády a jen díky štěstí se jim podaří vyhrát důležitou bitvu.