Film, který se odehrává v Itálii na začátku 80. let, sleduje Nella (Claudio Bisio), nedávno najatého ředitele nově vyvinutého pracovního družstva bývalých pacientů s duševními chorobami. Po uzavření státních psychiatrických léčeben a azylových domů v Itálii podle zákona Basaglia zůstalo mnoha bývalým pacientům málo zdrojů a malá naděje na opětovné začlenění do společnosti. S úmyslem skutečně zlepšit životy svých žáků, spíše než jen je uklidnit, je Nello povzbuzuje, aby rozšířili své individuální schopnosti a prozkoumali okolní svět. Udržuje neochvějnou víru v lidskou přirozenost a lidský potenciál.

Alberto je vedoucí pošty malého města v Brianze a aby vyhověl své manželce Silvii, která by se chtěla přestěhovat do Milána, je ochoten udělat cokoli – dokonce předstírat, že je invalida, aby šel nahoru v žebříčku a získal místo ve velké metropoli. Jeho podvod je však objeven a za trest je Alberto přemístěn do malé pobočky v Kampánii. Smířen se svým osudem, odjíždí sám do jeho nového působiště v očekávání pouze toho nejhoršího, ulic plných odpadků a kolegů povalečů. Takže když se ocitne uprostřed báječných a vstřícných lidí a nalézá nového přítele Mattiu, který se všemi způsoby snaží, aby se cítil v pohodě, zdá se mu, že sní. Jak to ale může říct Silvii a přátelům, kteří ho začali vidět v novém světle?

Civilizace se nachýlila ke svému konci. Zatímco Otec poznal život před apokalypsou, Syn se narodil do zbídačeného světa, v němž je půda neplodná a mezi přeživšími vládne zášť a krutost. Smrt jediného příbuzného je pro divokého chlapce záminkou k cestě za hranice domova. Pouze tak může rozluštit otcův deník, nejcennější artefakt v pozůstalosti.