Radka Johna známe nejen jako redaktora publicistiských pořadů, ale také jako tvůrce scénářů, podle nichž byly v roce 1987 natočeny dva filmz, které ve své době s nebývalou otevřeností poukazovaly na společenské jevy typické pro období hroutícího se reálného socialismu. Obecné zhrubnutí, ztráta duchovních hodnota davový fanatismus ve vypitých hlavách fotbalových primitivů se staly námětem k paradokumentární reportáži Karla Smyczka Proč?, sladký, ale riskantní život veksláků zachytil Vít Olmer ve filmu Bony a klid. Jeho hrdinou je venkovský mladík, který v Praze nejdříve ztratí iluze o poctivosti bližních a pak na vlastní kůži poznává rub života veksláků, k nimž se proti vlastní vůli připojí.

Alvína, princezna anglická, utíká z královského dvora se svým milým, nalezencem Ursinem, do dalekých Čech. Ursinovi je však brzy jeho panství na Andělské hoře malé a princezna už není jediná žena, která ho zajímá... Když anglický král zjistí, kde se jeho dcera nachází, vydá se i s vojskem Andělskou horu dobýt. Chce získat zpět, co je mu nejdražší, svoji dceru Alvínu. Napínavý příběh inspirovaný starou nepříliš známou pověstí o Andělské hoře na Karlovarsku je poutavou podívanou pro všechny, kteří mají rádi tajemné a neobvyklé příběhy.

V rodinném sídle Hajnů se odvíjí příběh profesora Švejcara, který se oženil víc z prospěchu než z lásky se Soňou, dcerou továrníka Hajna. Až po svatbě profesor zjistí, že rod je poznamenán dědičným šílenstvím. Sonin strýc Cyril trpí představou, že je neviditelný, a choroba se začíná projevovat i u mladé ženy. Švejcar se však nechce vzdát bohatství a výhod, které vyženil.

O tom, že se s poctivostí přece jen nejdál dojde... Hlavními hrdiny pohádky jsou dva dráteníci, dnes zaniklá profese, při níž muži putují krajem a vyspravují kameninové hrnce selkám a podobně. Starší z nich, Jura, se snaží nějakou zlatku přivydělat všelijak jinak než poctivou prací, zatímco mladší Martin je poctivec od kosti a pracant k pohledání. Setkáme se také s chudým Vojtou, který chytá ptáky, krásnou a bohatou Eliškou a loupežníky, ale hlavně pochopíme, že nejdál se v životě dojde s poctivostí.

Příběh o jedné rodině má hlavní téma rozvodu. Upozorňuje na situaci dětí stojících v centru svářících se rodičů, na přemíru zloby, které jsou vystaveny při rodinných roztržkách. Dospívající dcera Vichřických Marta (K. Urbancová) volí neobvyklou formu protestu, když vidí, že se rodina v důsledku neřešených problémů rozpadá. Neobvyklá forma protestu patnáctileté Marty, která předstírá vlastní únos, vede v příběhu k závěrečné katarzi a naznačuje, že dohoda mezi rodiči je možná…

„Chceš bony, ňáký bony?" Ulice v centru Prahy patřily jim, vydělávali hodně peněz a divoce je utráceli. Co ale dělá partička někdejších veksláků dnes? Z vězení jsou už dlouho venku. Svět kšeftů s valutami a bony, nelegálně směňovanými poukázkami do obchodů s jinak nedostupným západním zbožím, je sice dávno pryč, ale způsobů, jak vydělat „rychlý prachy", je pořád dost. Stačí vědět, jak na to – podvody s dotacemi, úplatky, tunelování, krádeže. Stejně jako ve filmu Bony a klid z roku 1987 i tentokrát příběh začíná příjezdem naivního mladíka Martina (Jakub Prachař). Nemá práci, rodiče, holku, ani kamarády. Zato má dluhy a jdou po něm vymahači. Do Prahy se vypravil z Boleslavi sehnat peníze. Pak už stačí, aby potkal Bínyho (Roman Skamene), který už zase šlape chodník, nyní však pouze jako naháněč cizinců před restaurací na Staromáku. Osamělý Bíny vycítí v outsiderovi Martinovi možného parťáka pro nejistou budoucnost a zatáhne ho do svých kšeftíků...

Vyjít ven z vězení ještě neznamená být na svobodě. Po krvavém potlačení pražské revoluce r. 1848 strávil jeden z jejích účastníků, spisovatel František Vinický osm let v žaláři. Po návratu do Prahy v r. 1857 se pokusí navázat kontakty s někdejšími přáteli. Hlavním z nich je jeho bývalý spolubojovník Antoš. Mužovy kroky samozřejmě vedou i za jeho bývalou láskou Idou, která je však už několik let vdaná za radu Mayera. Vinický je prakticky na každém kroku sledován tajnou policií, která mu nedovolí získat slušnou práci, natož vydat jeho novou knihu. Policejní rada Berger spisovateli jasně naznačí, že by se ledacos dalo zařídit, kdyby se Vinický zavázal ke spolupráci…

Antony je posedlý představou spokojeného rodinného života, ovšem o jeho malou dcerku se musejí starat rodiče jeho ženy, která zemřela při autonehodě. Naneštěstí Marta, se kterou se Antony poněkud zbrkle oženil, si svou budoucnost představuje zásadně jinak, než on.

Ještě před narozením královské dcery jedou král s královnou do zpustlé tvrze - v ní žije královnina sestra, už spoustu let odloučena od světa. Když si král vybíral ženu, dal přednost Elišce a zlá Melánie od té doby myslí jen na pomstu - o smíření ani teď nestojí. Po narození dcerušky Růženky vyřkne kletbu: Růženka se má píchnout do prstu, na věky usnout a celé království s ní Růženka roste do krásy a všechny špičaté předměty jsou z jejího dosahu odstraňovány, sama nesmí ani na krok. Pro jistotu jí rodiče, hned jak dosáhne patnácti let, seženou ženicha. Je jím princ Jiří ze sousední země, který přijede na námluvy i se svým bratrem Jaroslavem...

Žižkov, jedno z nejstarších pražských předměstí, které si zachovalo svůj svéráz, již několikrát upoutalo pozornost filmařů. Také Karel Kachyňa se po Láskách mezi kapkami deště opět vrátil na Žižkov a natočil zde film na motivy novely Vladimíra Kučery Blázni a děvčátka. Na scénáři s ním spolupracoval Karel Čabrádek. Příběh třináctiletého chlapce Jirky je situován do padesátých let. Pro žižkovské kluky a holky mělo toto na první pohled nehostinné prostředí své romantické kouzlo. Na Vítkově a kolem trati se odehrávají jejich hry, rvačky, ale také první erotické zážitky. I Jirka, který žije sám s otcem, zde prožívá své první lásky, touhy i bolesti. Naváže zvláštní přátelství s žižkovským podivínem, bláznem Pepíčkem Várlichem, mohutným mužem s mentalitou dítěte. Žižkovská balada o lidech malých i velkých, ztracených i nalezených, byla natočena v roce 1989, premiéra se konala v prosinci.

František Cepek je mladík z prosté rodiny. Vystudoval reálku a chystal se na techniku. Když přišla okupace, musel nastoupit jako pomocný dělník v továrně. Tam se setkává se starším mužem jménem Telec, kterého ale všichni znají pod přezdívkou Hrabě. Ten Františka zaujme okázalým pohrdáním prací a bezostyšným koketováním se ženami. František, jemuž Hrabě říká Papilio (motýl otakárek), je naplněn mladickými ideály, naproti tomu Hrabě je extraktem nejhrubšího individualismu. Od studenta obchodní akademie a divadelního herce se dopracoval až po člena předválečné galerky. Vydírá, krade, pije, zneužívá ženy a svým způsobem i samotného Papilia. Milan Kňažko v roli Hraběte mohl uplatnit bohatou škálu svého hereckého mistrovství.(