Píše se rok 1988 a brzy se sovětská vojska začnou stahovat z Afghánistánu. Vedení 108. motostřelecké divize se plánuje stáhnout přes Salangský průsmyk, který je pod kontrolou mudžahedínů vedených „inženýrem“ Hošem. Průzkumná jednotka se pokouší s mudžahedíny vyjednat příměří, ale situace se stane ještě napjatější poté, co do zajetí Hošemových jednotek upadne sovětský pilot. Začíná složitá hra, v níž se proplétají protikladné zájmy nejrůznějších lidí: důstojníků, islamistů, příslušníků jednotek Specnaz, rozvědky, úředníků afghánské vlády, pracovníků ruských tajných služeb, Tádžiků a Paštunů. Ve středu tohoto kolotoče se nacházejí vojáci průzkumného oddílu, pro které nad veškerou politikou stojí pravidlo: Nikoho nenechávat v moci nepřítele.

Film se soustředí na výsek Leninova života, léta roku 1922. Tehdy předsedu Rady lidových komisařů ranila první mozková mrtvice; vyprávění zdůrazňuje paradoxní pozici nezpůsobilého diktátora, který je izolován v Gorki, uprostřed lesní pustiny, a odkázán na péči druhých – k jeho nemilosti také Josifa V. Stalina. Duševní soumrak i tělesný rozpad bolševického vůdce pečlivě zpodobňuje formální ztvárnění. Biografické existenciální drama se oprošťuje od školometského líčení historických reálií. Výsledkem je psychologická analýza osobního skomírání, které jde ruku v ruce s úpadkem jedné nadvlády, jež má brzy vystřídat nadvláda jiná – hrozivější.

18 režisérů, 18 novel, 18 vtipných romantických i dojemných příběhů o Moskvě. Téma každého z pětiminutových krátkometrážních filmů je hotové filmové dílo, barvitý kousíček ze života Moskvy, vyprávějící o vztazích mezi lidmi, o setkáních, rozchodech, ztrátách i nalézání. Hlavním hrdinou, sjednocujícím celý film - to je, samozřejmě, město Moskva.

Příběh legendární bitvy, kde sedmnáct neohrožených bojovníků obhajuje svou zemi proti armádě tisíců dobře vyškolených vojáků. V 13. století mongolské válečné hordy a jejich vůdce, Batu Khan, ovládají většinu známého světa. Mongolové se pohybují směrem k Evropě a napadají poslední ruské knížectví.

Skupina vědců je vyslána na planetu Arkanar, aby pomohli místní civilizaci, jež se nachází ve fázi středověku, najít správnou cestu budoucího vývoje. Jde o těžký úkol: vědci se nemají do žádných konfliktů vměšovat násilím a v žádném případě nesmějí zabíjet. Jeden z nich, Rumata, se pokouší o záchranu místních intelektuálů a nedokáže se tak vyhnout účasti v boji. Jako by před ním stála otázka: Co bys dělal, kdybys byl bohem? Svůj poslední film podle vědecko-fantastického románu bratří Strugackých natáčel jeden z největších ruských tvůrců Alexej German (valnou část života bojující o své postavení v sovětské kinematografii) celých třináct let a po jeho smrti v únoru 2013 jej dokončili jeho žena a syn Alexej, sám rovněž režisér. „Nemá to být film o krutosti, naopak hovoří o lásce, o hmatatelné, živé lásce, odolávající i nejtěžším podmínkám," říká Světlana Karmalitová, režisérova manželka, která se podílela na scénáři tohoto náročného, téměř tříhodinového díla s jasným poselstvím alegorie.

Příběh lásky syna imáma Šamila Jamalutdina a Lízy Oleniny na pozadí dramatických událostí vojenských dějin Ruska v první polovině 19. století. Jamalutdin se zapsal do dějin jako "velký rukojmí" a film se snaží odpovědět na otázku: rukojmí velké politiky, nebo velké lásky. Klíčem k filmu se stane historický kontext úpadku Nikolajevské éry, na jehož pozadí se odehrává příběh lásky a zrady, cti a povinnosti, služby vlasti a věrnosti tomuto slovu.

Pokud se vydáte na ryby, připravte se na to, že si vytáhnete rybu svých snů, kouzelnou štiku, která vám splní tři přání. Jenže Emelya nechala dvě přání spadnout do kanálu a rozhodla se, že to třetí si schová. Proto, aby dosáhl ruky královské dcery Anfisy, bude muset jednat bez kouzelné moci, na vlastní pěst. A pomůže mu Štika, která bez své kůže bude vypadat jako obyčejná dívka Vasilisa.