V horách stojí sami proti všemu, co se stane. Po několik dní, které prožijí v přírodě, se mohou spolehnout jen sami na sebe a jeden na druhého. Jinde je vždycky nějaká záchrana - tady je člověk bez jistoty. To samo o sobě může některé přivést k hrůze - hrůze z toho, že se musí spolehnout sami na sebe - na svůj vlastní úsudek, rozum a statečnost. Zároveň je to ale ten nejneuvěřitelnější pocit síly a nezávislosti. Vědomí, že neexistuje žádná jistota, znamená, že člověk musí být sám sobě jistotou.