Frank a Xaver jsou zaměstnanci patzentového úřadu v roce 2036. Mají neustále problémy s nepříjemným šéfem Dr. Kneitzem. Jednoho dne přijde vynálezce zaregistrovat stroj času a oni vymyslí geniální plán, jak se svého šéfa zbavit. Chtějí použít stroj k cestě do minulosti a zabránit těhotenství šéfovi matky...

Drama Jedenadvacet hodin v Mnichově představuje dramatickou rekonstrukci nejtragičtějších dní Olympijských her v Mnichově v roce 1972. Skupina arabských teroristů vtrhla do prostor, kde byli ubytováni izraelští sportovci, dva zavraždila a devět unesla jako rukojmí. Teroristé požadovali mimo jiné propuštění 200 Arabů držených v izraelských vězeních, Izrael ovšem uplatnil svoji (tenkrát ještě neústupnou) politiku v jednání s teroristy a odmítl na jejich požadavky přistoupit. Tento nekompromisní postup nakonec vedl k jedinému možnému konci, dopad tragédie ovšem alespoň trochu zmírňují také chvíle skutečného hrdinství. Hereckému obsazení vévodí William Holden jako šéf mnichovské policie a Franco Nero jako arabský terorista. Původním vypravěčem snímku se pak stal sportovní komentátor Jim McKay, kterého proslavil právě emocionální komentář skutečných mnichovských událostí.

Britský režisér Ronald Neame natočil drama o odhalování zločinů spáchaných za 2. světové války. Příběh začíná v Hamburku v roce 1963. Starší židovský muž spáchal sebevraždu a zanechal po sobě deník, který popisuje zločiny, mučení a vraždy kapitána SS Eduarda Roschmanna (Maximilian Schell), které prováděl v táboře smrti v litevské Rize. Deník se dostane do rukou novináře Petera Millera (Jon Voight), který ve snaze Roschmana najít a předat spravedlnosti se dostává do samého středu tajné organizace Odessa, vytvořené pro ochranu bývalých nacistům, kteří se ukrývají po celém světě. Když Miller válečného zločince konečně najde, zjistí, že Roschman je velitelem mezinárodního ozbrojeného komplexu s obrovským strategickým významem.

70. léta 20.století. Lovec nacistů Ezra Liebermann dostává zprávu, že několik hledaných nacistů chystá v Paraguayi sraz. Na něm se sejdou významní zastupitelé Třetí říše v čele s doktorem Mengelem a jednají o osudu arijské rasy. Stojí před nimi velký úkol - zavraždit 94 mužů z různých zemí světa. Jsou přesně určení, všem je 65 let a jsou státními úředníky. Mladý židovský novinář Barry Cohler dokonce průběh srazu nahraje na magnetofon a Liebermannovi odvysílá. Je však Mengelem odhalen a zlikvidován. Brzy je v Německu zavražděn první 65letý zaměstnanec železnic. Liebermann si vyžádá od deníku Reuters zprávy o nepřirozených úmrtích 65letých mužů v Evropě a rozhodne se navštívit pozůstalé a vypátrat souvislosti.

Náhlé vzplanutí se závažností svého tématu problému ženské emancipace se vymyká z běžné západoněmecké produkce. Je to psychologická sonda do života třicetileté ženy, odkrývající pohnutky její touhy po samostatnosti. Hrdinka filmu Elisabeth, která byla dosud jen ženou v domácnosti, věří, že po útěku z nudného manželství bude svobodná, zařídí si život zcela po svém, bude sama o sobě rozhodovat a najde možnost seberealizace v zajímavém povolání. Rozvod, jímž film začíná, by měl být pro Elisabeth osvobozením, v životní praxi však žena ztrácí jednu iluzi za druhou. Východisko z tíživé situace nachází v novém sňatku, který však není oním klasickým happy endem, ale spíš kapitulací. Má vyburcovat diváka k zamyšlení, zda Elisabethina vzpoura byla opravdu jen náhlým vzplanutím, či zda bude mít pokračování i v novém manželství.