Ačkoli zbytek světa zná troly především jako figury z fantasy či malé roztomilé skřítky s velkými bříšky a naježenými vlasy, v Norsku jsou postavami národního folkloru, vystupujícími v báchorkách, které čtou rodiče dětem před spaním. Mají vlastní propracovanou mytologii a existují v různých podobách, od dobrotivých bytůstek po gigantická krvežíznivá monstra. Jenže co když trolové opravdu žijí a norská vláda jejich existenci tají? Tříčlenný tým studentů se vydává po stopách bizarních medvědích útoků v horách a lesích Norska a setká se s podivínem, jehož pomlácený džíp se smradlavým karavanem je vždy poblíž podobného incidentu. Muž, jehož mají v okolí za pytláka, o sobě tvrdí, že je lovec trolů, a dovolí štábu, aby ho doprovázel. Důmyslně vystavěný mystifikační pseudodokument se vedle samotných trolů zaměřuje také na otázku, jak by dnes žili bájní rekové bojující s monstry

Georg žije se svojí matkou Veronikou v Oslu. Ke svým šestnáctým narozeninám dostane dlouhý dopis od svého otce, Jana Olava, který napsal před svou smrtí, když Georgovi bylo pouze šest let. Tentýž den jede Georg do hor, aby vyfotografoval vzácný nebeský úkaz. Dopis jeho otce ho velmi zasáhne a vzpomínka na něj mu přinese rozpolcené pocity. Přesto si ho vezme s sebou. Na cestě do hor ve vlaku potká Stellu, která je ve stejném věku jako on. V dopise se ho otec ptá na základní existenční otázku: Jaký je vlastně smysl života, když stejně všichni umřeme, dokonce i když jsme momentálně na jeho vrcholu? Chtěli bychom se narodit do tohoto světa, kdybychom měli možnost výběru? Ale dříve než Georg bude moci odpovědět, bude mu jeho otec vyprávět příběh o Dívce s pomeranči, kterou potkal v roce 1982.