Příběh milostného vzplanutí šestnáctiletého Petra, jenž se s otcem – bývalým hokejistou – právě přistěhoval do malého města, a jeho vrstevnice Andrey. Citům však podléhají i rodiče mladých lidí, kteří spolu kdysi prožili románek a po letech se setkávají jako rozvedení, životem lehce zklamaní lidé na prahu středních let.

Vílami, které by se rády staly lidmi, se pohádky jen hemží. Hejkalů, toužících se proměnit v člověka asi tolik nebude. Víme jen o jednom z "Doktorské pohádky", kterého pan spisovatel Karel Čapek postrčil do lidského světa. Ten Hejkal se pak velmi dobře uplatnil jako zpěvák ve Vídeňské opeře. Nedávno jsme se ale dozvěděli, že jednoho Hejkala v Jižních Čechách to táhne k lidem a touží pověsit své hejkalí řemeslo na hřebíček. Pojďme se za ním podívat.

Malé moravské městečko poblíž Brna dvacátých let minulého století. Na lesní mýtině objeví mentálně postižený Fricek tři mrtvé mladé lidi: devatenáctiletou dceru místního velkouzenáře Růženu, řeznického pomocníka Hrnčíře a bývalého studenta Roubala. Tak začíná detektivní příběh, který scenárista Roman Ráž napsal podle skutečné události. Vyšetřování případu má na starosti inspektor Vrba.

Životopisný film o dramatických osudech francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího.

Při pokusu o vloupání Ferdyš Pištora zachrání před uhořením dvě děti a tento čin způsobí, že se stane „poctivým člověkem“. Zamiluje se do sestry Armády spásy, ale než se bude slavit svatba, dojde ještě k několika nečekaným odhalením…

Příběh o české národní buditelce, spisovatelce a autorce slavné kuchařky... Příběh nás přenese do Litomyšle roku 1836. Místní měšťanská společnost, která na důkaz dobrého vychování a lepšího původu neopomene zaplést do hovoru nějaké to německé slovíčko, pomlouvá paní Rettigovou (J. Šejbalová). „Rettička“ nejen že bojuje za spisovnou češtinu, je vlastenkou, ale láká k sobě mladé dívky a studenty a půjčuje jim české knihy. Prostě rozvrací staré dobré pořádky. Další senzaci městečka způsobí oznámení o plánované svatbě. Panna Lenka (A. Vránová) si bude brát starého doktora Plavce (M. Nedbal). Když se o tom dozví paní Rettigová, pozve oba snoubence k sobě, každého zvlášť. Myslivec Valenta (J. Langmiler), bývalý Lenčin ctitel, který byl se svým pánem dlouho v cizině, ji totiž poprosil, aby mu pomohla získat Lenku zpět…

Film zachycující příhody malého českého chlapce Františka Bureše, osvobozeného Sovětskou armádou z nacistického koncentráku, který se dostane k armádnímu sboru bojujícímu o Dukelský průsmyk. Vojáci polní prádelny, k níž je František přidělen, si chlapce rázem zamilují. Avšak Práčeti – jak mu přezdívají podle nejmejších husitských bojovníků – se u prádelny nelíbí. Neustále se snaží dostat se do bojových akcí, aby také on mohl prokázat svou statečnost. Proto se vojáci rozhodnou, že ho naučí zacházet se zbraní a vyšlou ho jako spojku k dělostřelcům. Tam poprvé uvidí opravdové bojiště. Při jednom ze svých úkolů náhodou odhalí německé špióny v sovětských uniformách a za to je nakonec vyznamenán medailí Za zásluhy.

Královna se po smrti svého muže musí rozhodnout, komu svěří vládu v zemi. Má dva syny, dvojčata a chce dát vládu tomu rozvážnějšímu. Dá přednost svému oblíbenému synovi a druhý kralevic rozhořčen odchází do světa. Tam na radu svého mluvícího koně slouží na zámku jako němý Bajaja. I když si poradí s drakem, v souboji přemůže nepřátele tamního krále, a zamiluje se do princezny, neodhalí svou totožnost, dokud nepřijde ta pravá chvíle.

Pekelník Asmodej se pokouší zamilovaného jinocha přesvědčit o pošetilosti lásky, ale navzdory vynaloženému úsilí síla citu pokaždé zvítězí...

Děj sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911. Je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina ovlivnila vývoj života na naší planetě. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která míří do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí "stroje času" do minula... Podle tvrzení autorů filmu je skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život, historickým faktem.

Životní cestu mladého lékaře zkříží prázdninové milostné setkání s osudovou ženou...

Krátce po skončení druhé světové války se student práv Pavel Krouza těší na budoucnost stejně jako jeho spolužáci z fakulty. S osmimilimetrovou kamerou bloumá po Praze a zachycuje atmosféru prvních mírových týdnů. Jednou na nábřeží potká posmutnělou dívku Helenu Polákovou, která jej zaujme jak krásou, tak plachostí a nepřístupností. Pavel ji začne vyhledávat a podaří se mu s ní natočit několik záběrů. Jen pomalu přitom odhaluje Helenino tajemství: dívka strávila většinu války v koncentračním táboře, stejně jako její starší sestra Olga. Ta po ztrátě rodičů na sestru přísně dohlíží. Protože Pavel přežil válku bez větších starostí, je jeho sbližování s Helenou pomalé a složité. Tím spíš, že Olga sestřina nápadníka přímo nesnáší. Společná budoucnost mladého páru je proto nejistá a může ji zachránit jedině opravdová láska…

Vylíčení osudů člověka, jehož umírání se stává pro lidi v jeho okolí signálem ke kolotoči chamtivosti.

Příběh buldozeristy Rudolfa Frouzy, který se po zranění nohy vrací z nemocnice ke své ženě Růženě a svým dvěma dětem. Frouza rád posedí v hospodě, ale o rodinu se stará vzorně. Jednou se nečekaně vrací domů, chce schovat dárek pro ženu k vánocům – hodiny kukačky – a zjistí, že jeho žena není doma. Ukáže se, že má milence. Frouza nevěru řeší svérázně – ženu zmlátí. Žena podá návrh na rozvod, manželství je rozvedeno, děti jsou přiřčeny matce. Muž to špatně nese. Od nového kolegy se po čase dozvídá, že jeho žena pracuje v jedné vesnici v hostinci a je sama…

Dospívající hrdina se ze všech sil snaží splnit nominační limit pro důležité závody, avšak necitlivý trenérův přístup dočasně zaviní ztrátu motivace, mladík dokonce na sportování zanevře...

Příběh z časů okupace líčí, jak se studenti učitelského ústavu rozhodli navzdory zákazu uspořádat tradiční ples. Museli se ovšem vyrovnat s podmínkami více než hrozivými: s přítomností nacistických hrdlořezů, kteří pro výstrahu zamýšlejí popravit dopadené partyzány...

Dvoudílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům.

Civilní příběh vypráví o mladíkovi, který pomáhá svému otci s prací ve večerce. Film na každodenních situacích ukazuje, jak mladí Vietnamci žijící od dětství v České republice ztrácejí kontakt s kulturou svých rodičů, ale zároveň se nemohou stát plnohodnotnými členy české společnosti.

Hrdina vlámského lidu bojuje proti španělské hrůzovládě nejen silou, ale také humorem sobě vlastním.