Tento pamětnický snímek o Angličance, která čelíc hrůzám války dál pěstuje své výstavní růže, zahrál na vlasteneckou strunu americkému publiku a stal se kasovním trhákem č. 1 roku 1942. Greer Garsonová utěšující vyděšené děti v bombových krytech či zajímající nepřátelské vojáky předvedla v titulní roli impozantní oskarový výkon. Když Hilter se zdál ďáblem, paní Miniverová andělem...(oficiální text distributora)

Píše se rok 1943 a na bojištích druhé světové války se karta začíná pomalu obracet v neprospěch Třetí říše. Hitler však hrozí, že s pomocí nově vyvíjených tajných zbraní dokáže Spojencům zasadit rozhodující úder. Za této situace dostává britská vojenská rozvědka zprávu o podezřelých německých aktivitách v Peenemünde na baltském pobřeží. Winston Churchill pověřuje ministra Duncana Sandyse, aby tyto aktivity prověřil. Navzdory skepsi fyzika profesora Lindenmanna je Sandys přesvědčen, že zde probíhají práce na vývoji nového druhu raket. Peenemünde je bombardováno, nikdo však nepochybuje o tom, že Němci své úsilí ještě vystupňují. Sandys proto vybaví poručíka Johna Curtise identitou nedávnou zemřelého holandského raketového inženýra a posílá ho do Německa, aby výrobu raket sabotoval.

Film sa začína v roce 1942 na letecké základně RAF v Anglii, kde slouží francoužští piloti. Za nimi přichází francouzský novinář Manning (John Loder). Kapitán Freycinet (Claude Rains) Manningovi poví příběh, jak byla tato jednotka vytvořená. Vše začíná návratem lodi Ville de Nancy spěť do přístavu v Marseille. V průběhu plavby je Francie napadnutá Německem a zrádná francouzská vláda kapitulue. Kapitán lodě sa rozhodne loď s niklem přesunout do britského přístavu. Na širém moři posádka zachrání kajak s pěti trestanci, kteří utekli z francouzské trestanecké kolonie Cayenne vo Francouzské Guyane. Těchto pět trestanců má tvořit základ nové svobodné jednotky v Británii.

Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu.

Američan Rick Blaine rozjíždí v době Druhé světové války v Casablance noční podnik. Chodí sem každý, kdo potřebuje třeba falešný pas, nebo má chuť si trochu zahazardovat. Jednou do Rickova podniku zavítá bojovník proti fašismu Victor Laszlo (ačkoliv s maďarským jménem, tak podle scénáře muž českého původu) společně se svou ženou Ilsou. Chtějí sehnat vízum a co nejdříve uprchnout před gestapem do USA. Rick ale v Lazslově ženě poznává svou bývalou přítelkyní. Zanedlouho se dá pár znovu dohromady a plánují společně útěk...

Ryze westernový příběh o muži najatém bohatým Mexičanem k úkonu pečlivě popsanému v názvu filmu se však neodehrává na úsvitu dvacátého století, nýbrž v jeho znepokojivě obskurním období let sedmdesátých, plném nemotivovaného násilí a otázek bez odpovědí. Benny, barman a pianista v jednom z mnoha mexických barů tam na konečné, ucítí šanci vysmeknout se ubíjející rutině neustále odrhovaného songu Guantanamera pro potěchu illinoiských turistů poté, co je mu nabídnuto deset tisíc dolarů za hlavu Ala Garcii, šviháka, který přivedl do jiného stavu dceru mexického latifundisty. Byť je Bennyho delirická odysea ve společnosti Mexičanky Elity a později i zmíněného torza skrz naskrz prosáklá krví a tequilou, nepostrádá ani jasnozřivé okamžiky ryzí romantiky či úlevnou ironii v tzv. kultovních hláškách.

Výpravný hollywoodský film, jemuž vévodí výkon Richarda Burtona v titulní roli, se soustřeďuje nejen na historické děje ve 3. století před Kristem, kdy Alexandr Makedonský dobýval téměř celý tehdy známý svět, ale také na intriky a jednotlivé lidské osudy. Alexandrovo stoupání k vrcholu začalo ve chvíli, kdy porazil perského krále Daria a stal pánem Asie. Jeho titánské plány však zmařila smrt...

Jižní Afrika, Kapské Město roku 1974. Krátce po propuštění z vězení, kde byl zadržen z politických důvodů, je intelektuál černé pleti Shark Twala policisty opět trýzněn. S pomocí přítele Keougha a advokátky Riny Van Nierkirkové se mu podaří uprchnout. Zatímco Thala je v bezpečí, poznává apolitický stavební inženýr Keough na vlastní kůži brutální stránku politiky apartheidu...

V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest.