Televizní inscenace hudební komedie Ľubomíra Feldeka. Smutně-veselá výpověď o časech, ve kterých jsme žili a jací jsme v nich byli. Autor zobrazil situaci, ve které lidé zatajovali, že mají příbuzné na Západě, báli se od nich dostávat dopisy a předstírali loajalitu ke státu i před nejbližšími přáteli, neboť i v těch viděli udavače.

Padesátiletý vedoucí pracovník v zahraničním obchodu se seznámí na brněnském veletrhu s dvacetiletou studentkou. Vztah vyvolává konfrontační vzpomínky na vlastní mládí a ideály... Oblíbený motiv režiséra Jaroslava Balíka je i tentokrát obalen ideologicky správným viděním.

Film režiséra Martina Ťapáka natočený podle povídek Kazimierza Przerwy-Tetmajera "Sivé oči" a Mila Urbana "Roztopené srdce" vypráví milostný příběh dvou mladých Kristek. První (M. Mačáková) vzplane žárlivou láskou ke zbojníkovi Jaškovi (J. Kukura), druhá (M. Vášáryová) je proti své vůli přinucena si vzít místního rváče se studeným srdcem Paľa (J. Majerčík). Ve svém boji o lásku a pozornost mužů, kteří si je nezaslouží, dokáží být obě silné a nesmlouvavé. V projevování své náklonosti jsou však rozdílné – jedna je vášnivá a krutá, druhá pak dobrosrdečná a laskavá. Lyrickou poetiku snímku umocňují podmanivé záběry slovenské přírody a četné lidové písně, hudba a tanec.

Stavba gigantického objektu, jakým je jaderná elektrárna v Dukovanech, si žádá pouze ty nejschopnější odborníky. Takovým je inženýr Hlaváč, který se na projektu podílí od úplného počátku jako stavbyvedoucí. Musí se vypořádat s mnoha problémy, zejména s nedostatkem pracovních sil. Kvůli intrikám podřízených a alibistickému vedení je nespravedlivě sesazen na nižší funkci, čas mu ale dá za pravdu a při slavnostním zahájení provozu elektrárny je už opět hlavním vedoucím. Náročná práce si však vybírá daň nejvyšší, jeho srdce nevydrží zběsilé pracovní tempo...

Neúnavný propagátor operetní tvorby Vladimír Brázda provází přehlídku oblíbených operetních melodií předních skladatelů tohoto žánru: Emmericha Kálmána (Čardášová princezna, Hraběnka Marica), Franze Lehára (Veselá vdova), Johanna Strausse mladšího (Cikánský baron, Netopýr), Hervého (Mamzelle Nitouche) nebo Oskara Nedbala (Vinobraní, Polská krev).

Televizní inscenace zobrazující slovenskou vesnici v její neidylické, společensky až nepatriarchální podobě. Jádrem díla je postava Maťa Horoňa, člověka z Kysuc, který prošel válečnou i revoluční zkušeností v sovětském Rusku a Maďarsku. Doma, kde nachází nesmírnou bídu, vypráví své zážitky z fronty. Žandáři na Maťa číhají a hrozí mu žalářům za šíření bolševických idejí. K tomuto tématu se pojí i osobní linie - láska Maťa k chudé Magdě Kotryzové.

Na pohřbu spolužáka se téměř padesátiletý architekt Jiří Mánek setká s bývalou blízkou přítelkyní - lékařkou Jarmilou. Jiří odjíždí na služební cestu. Na silnici ho zastaví hezká mladá stopařka. Eva je Slovenka a její nenucené chování Jiřího okouzlí. Trochu si proto zajede a odveze ji až k luxusní chatě jejích rodičů. Mezi oběma věkem i temperamentem tak různými lidmi se vytvoří milostný vztah. Po čase ale počáteční okouzlení vyprchává. Pak se Jiří znovu setkává s Jarmilou. Uvědomí si, že věkově bližší žena je vhodnější partnerkou. Když Eva odjede přes jeho nesouhlas na hory, začne se Jiří scházet s Jarmilou a požádá ji o ruku. Eva je rozchodem zaskočena, ale chce naposled strávit milostnou noc s Jiřím. Ráno se muž probudí sám. Vyhledá Jarmilu a bezohledně zruší plánovaný sňatek. To, co Eva zamýšlela jako hezkou tečku za jejich láskou, považuje Jiří za obnovení vztahu. Eva ho však příkře odmítne. Jiří se rozhodne zvolit tu třetí - smrt.

Po smrti lesního inženýra spjatého s přírodou se celkem samozřejmě stará o jeho vdovu a dcerku mladší bratr. Tiché porozumění, společné poznání toho, který už není, postupně přerůstá v něco víc.

Původní televizní film o dívce, která se chopila iniciativy a splnila si své touhy. Hlavními hrdinkami jsou dvě čtrnáctileté dívky Radka a Jožka. Procházejí pubertálními potížemi. Jedna z nich si chce pořídit nové šaty, na které jí rodiče, kteří staví dům, nemohou dát peníze. Ve volně navazujících epizodách obě dívky nakonec dosáhnou svého cíle, i když šaty málem prodají z výlohy. Nakonec mají štěstí.

Ve stejný den, kdy se králi Svatoslavovi narodí dcerka, se uhlíři Matějovi narodí syn. Shodou okolností musí Svatoslav onu noc přečkat právě v uhlířově domě a zde se stane svědkem sudby, kdy kouzelná kmotřička předurčí uhlířovu synovi, že si vezme královu novorozenou Julienku. Zděšen tímto zjevením se král rozhodne poslat svého dvorního astrologa, aby se syna uhlíře zbavil. Ten se však zalekne znamení a raději pošle děťátko po řece, které pak šťastně dopluje k rodině bezdětného mlynáře. Po dlouhých letech se král Svatoslav po cestě zastaví u mlynáře a v jeho mladém synovi Plaváčkovi pozná souzeného ženicha své dcery. Rozhodne se tedy Plaváčka poslat na svůj hrad, kde má být popraven…

Předčasné mateřství způsobuje závažné problémy emoční i psychické, mladičká maminka oklamaná ve své první, ještě naivní lásce, si myslí, že si ještě nic neužila a už se musí starat o miminko. I dokončení středoškolského studia se stává velkým problémem, jehož zvládnutí si vyžádá hodně sebeobětování.

Tragigroteska o drobném úředníčkovi, jemuž se stane osudným nuda na ospalém provinčním městě. Okolí, které prahne po nějakém vzrušení, jej totiž chce dohnat až k sebevraždě.

Arnošt Pánek, vedoucí činitel v kterémsi jihomoravském městečku, má narušeny klidné dny. Byl zatčen jeho chráněnec Kvasil, předseda vzorného zemědělského družstva - a obviněn ze znásilnění nezletilého děvčete, z pojišťovacích podvodů a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naštvaný Pánek se rozhodne sám vyšetřit okolnosti, které vedly k událostem pro něho tak nepříjemným. I když se film režiséra Ladislav Helga zabývá dlouholetým funkcionářem sloužícím komunistickému systému, daleko precizněji se zaměřuje na mentalitu dlouholetého okresního politika, jenž si vybudoval pevnou mocenskou síť a odmítá cokoli měnit na svých metodách, neřkuli odstoupit. Helge vztyčuje důležitou otázku - dotýká se zkorumpovaného svědomí, kdy hmotný blahobyt se stává jediným měřítkem hodnot. Nelze se pak divit, že ti, co odmítají přistoupit na tuto "tichou dohodu", jsou odsouzeni k hmotnému živoření. Stud je jedním z nejdůležitějších filmů 60. let, přesně diagnostikuje tehdejší společenské ovzduší.

Slovenská komedie, která vypráví příbeh o legendárním hybském zbojníkovi Pachovi, se řadí k divácky nejúspěšnějším filmům. Pacho není historická postava. Je jen modelem možného a vytuuženého zbojníka, který kromě toho, že bohatým bere a chudým dává, nesnáší křivdy a feudální útlak. Častěji než svaly používá rozum. Umí si poradit v každé situacii za pomoci sobě vlastní šikovnosti a chytrostii. Se svojí družinou přitom zažívá nevšední dobrodružství. Respekt a obdiv nevzbuzuje jen u mužů. Navzdory tomu, že nepatří k záletníkům, ženy, nevyjímajíc cisářovnu Marii Terezii, se ucházejí o jeho přízeň...

Ředitel velkého bratislavského podniku ledasco vlastní (třeba motorový člun) a dopřává si ledasjakých zábav (třeba atraktivní milenky). Jeho časté nevěry však nezůstanou bez následků pro soudržnost rodinného zázemí – syn se vášnivě bouří proti otcovým pokleskům, zatímco hrdinova žena mlčky a trpělivě snáší manželovy avantýry.

Plejádu hrdinek přebývajících v provizoriu někdejších Ženských domovů spojuje jeden rys - většinou se cítí osaměle. Některé si na tento stav zvykly a rezignovaly, jiné stále věří ve šťastnější budoucnost...

Ve městě řádí nebezpečný maniak, který se zaměřil na ženy... Poslední díl volné slovenské kriminální série líčí boj strážců zákona s maniakem, který ohrožuje ženy. Neznámý mladý muž pořeže břitvou na ulici několik děvčat. Oběti si pamatují jenom to, že pachatel měl na hlavě čepici s bambulí, jakou nosí řada mužů. I podezřelých je mnoho. Vyšetřovatelka případu kapitánka Hroncová má nelehkou situaci, hlavně poté, co dojde k dalšímu zločinu. Tím je vražda její spolužačky, kterou pachatel dokonce telefonicky upozornil na svůj úmysl. Kapitánka s nasazením života vraha odhalí a za pomoci svých kolegů zlikviduje...

Nepřijetí na prestižní vysokou školu může být vlastně ku prospěchu. Mladý hrdina odchází na brigádu na vesnici, kde se zprvu necítí pokojený, ale nakonec i tam nalezne jak smysl života. Pomůže nejen zachraňovat dobytek ohrožený zhoubnou nákazou, ale také nalezne citové spříznění s jednou tamní dívkou. Vznikla normalizační pobídka, aby lidé byli spokojeni s tím, co jim socialistická společnost dovolí.

Půvabná vesnická dívka Anička Košáriková je zamilovaná do pohledného Paľa, který její lásku opětuje. Jenomže Paľo je synem hospodáře, který kdysi přišel na mizinu a sloužil u Aniččiných rodičů. Aniččina nedávno ovdovělá matka proto nechce o dceřině lásce ani slyšet.

Komunistický agent, který se zdárně uchytil u troubovitě důvěřivých amerických tajných služeb, to přesto nemá snadné, hrozí mu odhalení, ale přesto zachraňuje českého vědce, kterého chtěli zlí imperialisté unést. Prý to měl být psychologický portrét rozvědčíka, vystaveného silným stresům, ale přesto přesvědčeného o své pravdě... Dnes z toho všeho zůstala nezamýšlená parodie s mnoha dobrými herci, kteří se v takové zhůvěřilosti uvolili účinkovat.

Vojtěch je městská komedie, které dominuje příběh „ztraceného" čtyřicátníka. Vojtěch prožívá krizi středního věku. Přijde mu, že je na tomto světě nepotřebný v každém ohledu. Přišel o ženu, o práci, s rodinou se nestýká. Průvodcem jeho života se stane jeho soused - svérázný taxikář Laco. Jejich výlety však většinou končí fiaskem. Vojtěch chce žít normálním životem, ale jeho neschopnost čelit uspěchané moderní době přináší mnoho komediálních zápletek. Neumí si užít společnosti lehkých žen, každodenní pokusy o alkoholické opojení a rady, jak sbalit ženskou, také končí katastrofou. On to však nevzdává a věří, že svojí smůlu prolomí.