Petr, Martin a Čenda prožili část mládí ve válce v Beskydách. Spojovalo je společné nebezpečí. Po letech, kdy je jejich osobní život v krizi, na svém společném výletu do Beskyd vzpomínají na mládí…

Příběh lásky a cti se odehrává v období kolem poloviny devatenáctého století v době mnoha revolucí, ekonomické, politické, společenské... Zachycuje pokrytecké ovzduší oněch časů, zvláště takzvanou "lepší společnost", ovšem od společenského akcentu se více přesouvá k soukromým trablům dvou mimořádných, osaměle se však cítících umělců - Jana Nerudy a Karoliny Světlé. Jejich milostné vzplanutí dokládají zachované dopisy, které si vyměňovali. Na jejich základě scenárista Jiří Šotola domyslel plně uvěřitelný příběh, jemuž však režisér Otakar Vávra vtiskl staromilský výraz, marně nadlehčovaný nostalgicky zamženou kamerou Miroslava Ondříčka.

Policie přijíždí do bytu manželů Nejtkových, kde najdou mrtvou ženu, Evu Nejtkovou, a jejího zraněného manžela Zdeňka v bezvědomí, který se podle všeho postřelil brokovnicí. Vyšetřování se ujímá kapitán Hora, který s kolegy začíná zajišťovat stopy, které by pomohly případ objasnit. Zajímavá je pro Horu například skutečnost, že vrah, který zabil ženu úderem do hlavy a rozbil přitom velké akvárium, pečlivě posbíral zlaté rybičky a umístil je do malého akvária. Správný směr, kterým se má vyšetřování ubírat, policistům přihraje náhoda, když se jim podaří zadržet muže, který dodával Nejtkové přímo z výroby kartony přísně evidovaných léků, psychofarmak, která je pak prodávala narkomanům. Protože se však v bytě nenajdou ani drogy, aby peníze, které Nejtek krátce před vraždou vyzvedl ze spořitelny, zaměří se pozornost policistů na narkomany, "práškaře", které Nejtková zásobovala.

Na jednom hradě probíhá prohlídka a celá školní třída se od kastelána dozvídá starobylou legendu. Jedna ze žákyň ji svými poznámkami pomáhá rozvíjet a zároveň se převtěluje do hlavní postavy… Žil byl jeden král, který měl pět dcer a hrozně si přál syna. Když se narodila šestá princezna, chůva králi oznámila, že je to kluk. Dostal jméno Jan. Sudičky dítěti předpověděly, že do osmnácti let bude nosit klukovský oděv a pak se vydá do světa. A tak se i stalo, král syna poslal do světa hledat nevěstu. Jan-Jana na dobrodružné cestě musela napravit rozmazlenou princeznu, vysvobodit se ze zajetí čarodějnice a zachránila i jednoho kluka před vodníkem…

Renata, křehká a naivní žena šlechtického původu, se provdá za vypočítavého obchodníka Saccarda a domnívá se, že z lásky zachránil její čest. Saccard má z prvního manželství syna Maxima, žena se do něj zamiluje a stane se jeho milenkou. Obklopena nelítostnými dravci, kterým jde jen o majetek, nic netušící Renata je postupně obchodníkem a jeho sestrou obrána o všechno…

Příběh je zasazen do Paříže šedesátých let minulého století, do období po alžírské válce. Abstraktní malíř Renast má výstavu, na kterou přijde sběratel a znalec umění Tessier. Koupí od něj sadu obrazů a rozradostněný malíř spěchá domů, za svou milou. Nenajde ji ale samotnou. Nejdřív vyhodí milence, pak shodí ze schodů i ženu. Ta pád nepřežije a malíř je odsouzen na osm let do káznice. Setká se tam s farizejským ředitelem, kterého nevědomky urazí hned při prvním setkání. Neboť ředitel se považuje také za malíře a Renast jeho kýčovité obrazy zkritizuje, aniž tuší, kdo je jejich autorem. Ředitel mu sjedná zdánlivě lehkou službu lakýrníka, ale vlastně v něm vědomě zabíjí tvůrčí představivost…

Za dávnou vinu platily Athény vládci Kréty krutou daň. Každých devět let přivážela loď mladé Athéňany do Krétského labyrintu, kde na ně čekala jistá smrt. Zdálo se, že tak tomu bude už navždy. Dcera krétského krále Ariadna se však z lásky odhodlala k záchraně jednoho z vězňů. Za přispění bohyně Pallas Athény dokáže Théseus zabít Minotaura, vládce labyrintu, a Ariadnina nit jej spolu s dalšími odsouzenci vyvede z obávaného bludiště. Théseus s Ariadnou odpouštějí Krétu, ale bozi jejich lásce nepřejí...

„Nežila bych dnes jinak. Leda že bych se vyhnula chybám, kterých jsem se dopustila.“ Marušce zbývá 99 dní života. Odsouzená německým soudem za velezradu, čeká v cele smrti na popravu. 99 posledních dní života další oběti fašistické mašinérie. 99 posledních dní, během kterých člověku proběhne před očima celý život od prvních krůčků až po ilegální boj proti fašismu...

Film v příběhu dvou generací hledajících ve svých životech pevný bod nabízí úvahu o možnostech úniku z reality místa, času a lidské zodpovědnosti. Ve vyprávění na pomezí fikce a dokumentu se prolíná minulost se současností a události prožívané i psané. Film využívá atmosféry Ústí nad Labem a jedinečných možností tehdejšího Činoherního studia. S tím je spjat jak představitel Rufuse Jiří Schmitzer, který byl členem jeho hereckého souboru deset let, tak herečka Jitka Prosperi a Miroslav Bambušek, který zde hostoval jako režisér a autor. Jako herci se však na jevišti Činoherního studia objevili i představitel Čerčila – bývalý jevištní technik Zdeněk Novák, bývalá šatnářka Petra Poláková a inspicientka Ester Hocke.

Hrdiny příběhu jsou porodník dr. John, svobodný muž po třicítce, v soukromém životě značně sobecký, a mladá zdravotní sestra Anna Šímová, která vzdor svému na pohled ztřeštěnému chování má k životu mnohem odpovědnější přístup. John k dívce naváže, jako před tím k tolika jiným, povrchní vztah. Jeho hra na lásku se však tentokrát obrátí proti němu.

Helimadoe je lyrický příběh z počátku našeho století, s atmosférou maloměstského prostředí, s rázovitými figurami a jemnou analýzou lidských povah. Odehrává se v jihočeském městečku, v němž vnímavý dospívající chlapec prožije první citové okouzlení i hlubokou krizi. Helimadoe jsou i počáteční písmena jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře Hanzelína, který nejen že léčí těžce nemocného chlapce, ale svou moudrostí mu pomáhá bolestný citový zásah překonat.

Film Labyrint zpřítomňuje tvůrčí proces, když své vyprávění nechává plynout v mysli zahraničního režiséra, který v Praze dělá rešerši na film o Franzi Kafkovi. Na principu snu a volných asociací se odvíjí segmenty, které se zaobírají nejrůznějšími úhly pohledu, které Kafkovo dílo, osobnost a úděl nabízejí. Fiktivní režisér se v labyrintu své mysli projektuje do situací z autorova života, v nichž mu je průvodcem sám Kafka. Současně se zaobírá historií perzekuce Židů i nahlíží monstrozitu byrokratického aparátu, kterou Kafka předjímal, ale nemohl tušit do jakého zrůdného rozměru a funkce doroste několik let po jeho smrti v institucionalizované genocidě a celkové mašinérii nacismu.

Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá.

Režisér Juraj Herz prokázal, že i oslavný životopis komunistické odbojářky, která zahynula v nacistickém koncentračním táboře Rawensbruck, lze natočit bez obvyklé uctivé popisnosti. Naopak zvolil expresivní přístup, na diváka útočí emotivním přívalem roztočených obrazů, zvláště stísňujících vězeňských prostorů, v jejichž modelaci uspěl kameraman Viktor Růžička, a zadírající se hudby Michaela Kocába. Příběh je pojednán jako retrospektiva: hrdinka, novinářka Jožka Jabůrková, si na sklonku svých dnů vybavuje důležité okamžiky svého života, dovíme se, jak postupně dospěla ke svému nezlomnému přesvědčení.

Pohádkový příběh vypráví o panovačné a závistivé Meluzíně, která chce své mladší sestře odloudit ženicha. Ale ani s pomocí čarodějnice svého nedosáhne, i když snoubence čeká těžká zkouška odloučení. Obstojí v ní a na hradě Kumburku dodnes pláče Meluzína do komína a lituje svého činu.

Příběh dvou městských intelektuálů, kteří zažijí řadu groteskních a komediálních situací způsobených střetem dvou světů: venkovského a městského.

Neambiciózní" balada (ve smyslu důrazu na dějovost, na kritické hodnocení světa a jeho konfliktů), zaměřující se na základní hodnoty a pravdy lidské existence. Vypráví příběh Vojtěcha, člověka až živočišně přímého, neschopného se přizpůsobit vztahům a zvyklostem venkovského společenství. Vojta bojuje v prvním poválečném roce (1946) s celým světem o svou svobodu a nezávislost, o svou lásku...

Televizní film na motivy románu německého spisovatele rozvíjí příběh z období honu na čarodějnice ve středověku. Rok 1618 - kdesi mezi Salzburkem a Regensburgem. Do náboženských bojů o čistotu víry a vyhánění ďábla z lidských duší vstoupí objev. Kdy při těžbě v solném dole poprvé použijí metodu odstřelu střelným prachem, objeví se v soli lidská podoba. Pro fanatiky to znamená i to, že vše nové plodí nečistou sílu.

Psychologický příběh začíná téměř nevinně schůzkou dvou mladých lidí ve sklepních prostorách předměstského domu. Koketní a nudící se dívka, nevybírající si příliš mezi svými milenci, vyvolá svou nečekanou odmítavostí u svého protějšku nevypočitatelnou reakci. Nejenže chlapec dívku znásilní, ale v obavě před prozrazením ji zabije. Toto vše vidí malý kluk, který bloumá prázdninově opuštěným domem a stane se tak pro vraha nepohodlným a nebezpečným svědkem. Psychologickým a později i fyzickým "soubojem" těchto dvou nerovných protivníků, kteří vlastně ani protivníky nejsou, vrcholí příběh o vině a trestu a současně o zvláštním přátelství a věrnosti. V hlavních rolích uvidíte Lukáše Vacka, Jana Dolanského a Igora Bareše.

Ing. Štěpán Pavlík je konstruktérem v oboru tvarování v měřící a spojovací technice a touží se stát kosmonautem...

Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady.

Služba u lakomého sedláka by byla k nesnesení, kdyby neměl tak pěknou a milou dcerku. Jánoš se do ní zamiloval, ona by ho za muže také chtěla, ale tatík pro ni chystal bohatého ženicha. Ještě, že měl Jánoš tak věrného a chytrého kamaráda, který mu dobrým nápadem dopomohl ke svatbě s Esterkou.

V jedné přímořské vesničce rybáři nemají úlovky a hladovějí. Ten nejstatečnější z nich, Azmun, se vypraví do země „mořského děda“, aby mu pomohl. Děd se ale zlobí, protože rybáři dávno neplní úmluvu, podle které měli házet malé rybky zpátky do moře. Azmun tedy dostane úkoly, které musí vyplnit, aby mořský děd rybářům vyhověl. Pomůže mu přitom kouzelná ploutvička a taky jedna šikovná dívka. A Azmun slíbí, že rybáři už navždy budou poslouchat zákony moře a nebudou ho jen využívat.

Stavební inženýr Luděk Turna přijme lákavou nabídku pražské projekční kanceláře. Pokouší se prosadit i za cenu podvodu, ale včas se vzpamatuje a dobrovolně odchází budovat dálnici...

Příběh mladé sociální pracovnice, která přes mnohé peripetie nalézá ke své náročné práci pozitivní vztah. Dana Brožová přichází rovnou po škole do sociálního odboru péče o děti. Poznává matku, jejíž miminko má neustále zlomeniny a modřiny, ženu, kterou bije vlastní muž, a chce se rozvést. Asistuje u odebírání dítěte matce. Kolegyně jí radí, ale ona si na všechno musí přijít sama. Dana se po prvních pochybnostech vrací k práci, které začíná úplně propadat. To se nelíbí jejímu příteli Kamilovi. Dívka řeší případ několika učňů, zvláště Radka, který chodí za školu, má problémy se šikanou a podobně. Dochází také k soudu s „krkavčí“ matkou, která ubližovala kojenci. Dana se dostává do konfliktu s agresivním rodičem a odnese to zraněnou rukou. Případ musí řešit lékař…

Příběh o tom, jak to dopadlo, když se mladý právník pokusil intelektuálně povznést roztomilou tanečnici z pražského bohémského prostředí. Novinář Šmíd seznámí svou dávnou milenku, veselou, ale prostou dívku Fanynku, se svým přítelem, mladým právníkem. Ten se rozhodne, že se o dívku ve vší počestnosti postará, kupuje jí dárečky a zařídí jí i pěkný byt. Když je povolán k armádě, požádá přítele Šmída, aby mu Fanynku pohlídal. Ostatně, on sám ji hodlá zaměstnat a intelektuálně vzdělávat. Dává jí za úkol jednou týdně přečíst závažnou literaturu, o čemž mu dívka má v dopise podávat obsáhlé svědectví. Jenže Fanynce se intelektuální strava brzo začne zajídat…