V septimě se sešly různé typy: talentovaný fotbalista, ale špatný student Kulík, snaživý Mazánek, premiantka Chalupová a mnozí další. Student Vaněk je nadaný muzikant, ale učení mu nejde. Po špatném pololetním vysvědčení jeho otec prodá klavír, který syna odvádí od studia. Vnímavý mladý profesor Voříšek se však přesvědčí o chlapcově talentu a otci domluví. Přelaskavého profesora přírodopisu Matulku jednou rozzlobí studentská klukovina natolik, že se zhroutí. Studenty tato událost zasáhne. Když navíc zjistí, že kvůli trémě Matulka nesložil ještě státnice a je proto bídně placen, vymyslí plán, jak profesorovi pomoci...

Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.

Drama z památných květnových dnů roku 1945 líčené na pozadí příběhů několika holešovických občanů. Tito občané se aktivně zapojili do posledních bojů II. světové války v Praze. Zorganizovali odpor proti tankové divizi blížící se k Praze - vybudovali barikády na Trojském mostě. Německá vojska se snaží urychleně opustit město, a to si rychle přivyká pocitu divize, která se chystá k poslednímu zoufalému úderu. Obrana stála velké úsilí...

Hlavní postavou je líbezná a plachá Helenka, dcera revírníka z Komory nedaleko Ostrovačic, která žije se svým otcem v myslivně uprostřed nádherné moravské přírody. Jednoho večera ji na ostrovačickém plese vyzve k tanci synovec místního faráře Ríša, který studuje v Praze na právnické fakultě. Zalíbila se mu na první pohled, a tak se o její přízeň začal ucházet jen co se znovu objevil v Ostrovačicích. Zprvu nepřístupná Helenka časem podlehne okouzlení z první lásky, ale když jí Ríša vypráví historky ze svého světáckého života v Praze, začne se mu vyhýbat. Láska je však mocná čarodějka a ona mu časem přece jen odpustí. A Ríša, který dříve jen lehkomyslně utrácel tatínkovy peníze a obletoval holky, se vrátí do Prahy s odhodláním dostudovat a pak se vrátit pro svou milovanou Helenku...

Hana Poláčková se ocitne na ulici - sama a bez prostředků. Otčím si začal příliš všímat jejího půvabu a matka se jí za to pomstila vypovězením z domova. Dívka má však štěstí a získá místo v automatu, kde se od pomocnice v kuchyni vypracuje až k pokladní. Prodavačky Lili a Mary ji varují před přílišnou pozorností majitele automatu Josefa Nevostrého a stálého zákazníka, komerčního rady Rudolfa Rese. Oba postarší muži jsou známí svou slabostí pro nevinné dívky...

Velmi pracovitý, ale také velmi naivní úředník pojišťovny Valentin Plavec se stává terčem nekonečných legrácek, vtípků a recesí svých kolegů Bejšovce a Voborníka. Poslední vydařený kousek se jim však poněkud vymkl z ruky. Připsali totiž k výhernímu číslu 8456 jedničku a namluvili Valentinovi, že vyhrál v loterii milion. Jelikož si však Valentin nemůže vyzvednout výhru okamžitě, vybere dvacet tisíc, což jsou veškeré úspory, které našetřil společně se svou snoubenkou Helenou a začne nakupovat na zálohu. Koupí auto, najme personál do vily. Jako čerstvý milionář je práci povýšen a dokonce se k němu začne hlásit i lakomý strýc Kudrna. Pravda však brzy vyjde najevo a když mu kolegové prozradí, že šlo jen o žert, všichni ho opustí, jen věrná Helena zůstane a dokonce pomůže nešťastnému snoubenci zrušit všechny zálohované a domluvené obchody. Když vyjde v novinách zpráva, že došlo k chybě a vítězný los má číslo 18456, rozhodne se Valentin oběma vykutáleným vtipálkům pomstít…

Film zachycuje nerovné manželství dvou povahově protichůdných lidí, starší, citově prázdné ženy a jejího mladšího manžela, milovníka přírody, umění a krásy. Jako třetí, rozhodující činitel, vniká mezi tyto dva lidi mladičká schovanka Jana, která hluboce přilne k otčímovi. Také on k ní chová jiné city než jen otcovské. Prokletí maloměstského domu však nedovedou překonat.

Známá Dvořákova skladba se objevuje vždy znovu v závažných chvílích života otce a syna Hupkových - talentovaných neprofesionálních hudebníků, jimž hudba dává možnost povznést se nad těžkosti a problémy...

Proškovy děti netrpělivě očekávají příjezd své babičky na Staré bělidlo. Po selsku ustrojená žena si je hned získá laskavostí a moudrostí. Stejně snadno naváže vztah se sousedy, kteří se jí záhy začnou svěřovat se svými bolestmi. Nejvíce starou ženu dojme příběh šílené Viktorky, jež se jako dívka zamilovala do myslivce, odešla s ním a snad šťastně žila. Muž však na vojně padl a ona se vrátila do rodné vsi. Nedokázala už ale žít mezi lidmi, bloudila po lesích, až ji jednou za bouřky zabil padající strom. Této nešťastnici už babička nemohla pomoci. Je tu však Kristla a její Jakub, který má odejít na čtrnáct let na vojnu, a pak kněžnina schovanka Hortensie, která se trápí pro lásku k malíři. Když si babička získá náklonnost paní kněžny, přimluví se za mladé dvojice a také získá místo pro chudáka Kudrnu...

Historie vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu.

Příběh o dudákovi Švandovi, který se pro peníze a slávu vydal do ciziny, ale u kterého nakonec vítězí láska k vlasti.

V husitských dobách se náboženská pravda sířila i na hrotech zbraní. Když se husté chystají roku 1430 na výpad do Norimberka tzv. Spanilá jízda., aby tam obhájili své učení, mladý velitel jízdní jednotky zeman Keřský, jemuž zlotřilý křižák kdysi unesl nevěstu, to chápe jako příležitost k osobní mstě. Oldřich Daněk se sice snažil nastolit osobitý výklad historických událostí, přemítá o tom, kam vede zaslepená touha trestat zlý skutek dalším ukrutenstvím, avšak jeho verze působí příliš tezovitě a neživotně, nepovznesla se nad popisně ilustrované výjevy ze starých letopisů českých...

Historická komedie se odehrávající se v roce 1590. Město, kde se těží stříbro, sužují bezostyšní podvodníci. Proti verdiktu o snížení platů se veřejně ohradí jeden z poctivých havířů. Mezitím do Kutné Hory přijíždí svobodomyslný rytíř Mikuláš Dačický z Heslova, který se netají svou nevázaností a pletkami se ženami. Mezi neschopnými mocipány vzbudí nevraživost, místní dámy se mu houfně podbízejí.

Sběratel lidových písní dr. Šerk přijíždí do zapadlé vísky Lesova. Zpěv šestnáctileté Madly Satranové jej okouzlí a on nahraje její písničky pro rozhlasové vysílání. Šerkův přítel, hudební skladatel Jaroslav Klán, se stará o skupinu sirotků, ze kterých vytvořil pěvecký sbor. K němu přiváží Šerk osiřelou Madlu. Dospívající dívka začne pomáhat hospodyni Náně v péči o děti.

Vše se tu točí kolem studentského časopisu Řev septimy, který napsal kdosi ze septimánů reálného gymnázia v Přívlakách, a který šplhoun Krhounek předal třídnímu učiteli. Vzbudil v profesorském sboru značné pozdvižení, protože poněkud humorných způsobem pojednával o jednotlivých členech profesorského sboru. Zatímco mladý profesor Bartoš a starý moudrý pedagog Gábrlík dokázali přejít celou věc s humorem, zbytek učitelského sboru zahájí zuřivé pátrání po viníkovi, jehož přiznání je podmínkou pro zrušení zákazu k účasti na středoškolském sportovním turnaji. Zuřivé pátrání pak rámuje mozaiku veselých epizod ze života studentů i profesorského sboru tvořeného řadou typicky svérázných postaviček, z nich vystupuje do popředí zejména aféra nejnadanějšího studenta Jindry Benetky, který ve slohové práci otevřeně kritizoval poměry na gymnáziu a byl za to navržen na vyloučení ze školy.

Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu...

Pět povídek Karla Čapka – První je o podmínečně propuštěném trestanci, ve druhé policejní komisař hledá pachatele uneseného dítěte a poznává, jak těžké je mezi navlas si podobnými nemluvňaty najít to pravé. Třetí je sugestivním vyprávěním o náboženském fanatikovi, který z božího příkazu zabil a jde se ve sněhové vánici udat na četnickou stanici. Ve čtvrté pátrá inspektor Pištora po bytovém zloději, který omylem ukradl tajné spisy generálního štábu, a v poslední povídce se dozvíme, že je-li na některé hříšníky pozemská spravedlnost krátká, trestu stejně neujdou.

Dcera lékárníka Janoty Karla má před svatbou s movitým právníkem Jaroslavem Křížem. V den svatby ji však místo obřadu čeká operace slepého střeva. Po úspěšném zákroku dostane oslabená Karla navíc i těžký zápal plic a dokonce u ní nastane srdeční kolaps. Naštěstí je v péči nejlepšího pražského chirurga MUDr. Hegla, jenž mladou ženu zachrání před jistou smrtí. Karla se do přitažlivého lékaře zamiluje a začne se s ním scházet. Heglova rezignovaná žena v zájmu zachování rodiny manželovy zálety tiše trpí. Zato Karlin snoubenec se se situací nedokáže vyrovnat a spáchá sebevraždu. Když Karla s Heglem otěhotní, doktor se od ní odvrátí. Má už ostatně novou „pacientku". Dívka je přesto odhodlaná si dítě nechat...

Všeobecně vážený ředitel maloměstské záložny Hlavsa se kvůli své rozmařilé a zhýčkané ženě dopustí zpronevěry, a když se situace nedá zachránit, zastřelí se. Jeho matka, prostá vesnická žena, se ujme ovdovělé snachy i dospívajícího vnuka s podmínkou, že jí oba pomohou všechnu škodu nahradit. Pro městskou dámu je tvrdá vesnická práce utrpením. Stejně tak pro mladého Boříka, nadaného pianistu, který se těžko vzdává snů o umělecké dráze...

Proti všem podvodníkům, kariéristům a darebákům brojí ve svém čtvrtém a posledním filmu Voskovec s Werichem. Film je, až na nepatrné změny, adaptací jejich divadelní hry Rub a líc a natočil ji v roce 1937 Martin Frič. Voskovec a Werich tu hrají dva konkurenční kameloty, kteří ve svém soupeření pokračují i jako malíři propagačních nápisů, na které ovšem málem doplatili a tak se raději spojili. Jejich prostřednictvím můžete sledovat boj ctižádostivého podvodníka Dexlera proti dělníkům vedeným Dexlerovým bývalým spolupracovníkem Formanem, půvabnou rozhlasovou hlasatelkou Markétkou a poctivým ředitelem továrny Hartem. Hrdinové v podání Voskovce a Wericha jsou jakýmsi hybným mechanismem střetnutí dobra a zla.V roce 1936 se politické nebe zatahovalo stále temnějšími mraky. Hrozba nacismu byla neodvratná.

Sirotek Petr žije se psem Punťou u tety. Jeho strýc Gustav se chce Petra zbavit a dá ho do sirotčince. Petr odtud uteče a hledá svého Punťu. Najde ho u pohodného Tobiáše, ten ho však nechce Petrovi vrátit. Teprve když vidí, jak se mají chlapec se psem rádi, nechá je oba u sebe...

Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta.

Mladý vesnický kramář Ferda Zuska chce skočit pod vlak, protože se jeho děvče vdalo za jiného. V poslední chvíli jej zachrání železniční hlídač Douša a jeho žena Anna. Ferda brzy na svůj smutek zapomene a začne nadbíhat právě Anně. Nic netušící Douša je celé vsi pro smích. Navíc při Ferdově záchraně uklouzl na náspu, zranil se, a od té doby špatně slyší. Jednoho dne dokonce s hrůzou zjistí, že ohluchl docela a že musí tedy opustit své místo...

Při pobytu v Čechách se ztratil americký průmyslník Craigs. V Praze policie zadržela muže bez legitimace, nápadně podobného Craigsovi. Lékař, tajemník i zaměstnanci hotelu tvrdí, že jde o průmyslníka. Muž toto tvrzení odmítne. Když se dozví, jak tvrdý a despotický je ten, za koho je pokládán, souhlasí s odjezdem do Londýna a přijme svou novou identitu.

Ve velkém domě stojícím poněkud stranou na okraji moravské vesnice Bítova žijí tři generace rodiny Balvínových. Nečekanou změnu ustáleného, poklidného a svým způsobem ospalého rodinného života plného podivných zvláštností a nepsaných pravidel naruší syn Vilém, který jedné noci objeví uprostřed silnice mladou ženu v bezvědomí. Nikdo si však její objevení nedá do spojitosti s podivným požárem, jehož zář zahlédl Vilémův mladší bratr Martin v lesích na obzoru...

Mladý inženýr Petr Pavelec pracuje na plánu přehrady na řece Loučnici. Seznámí se s dcerou nesvědomitého stavebního podnikatele Berky, Irenou, a zamiluje se do ní. Když Petrův projekt vyhraje konkurz, Berka s Irenou ho získají jako společníka, a tak je firmě zadána stavba přehrady. Zamilovaný Petr nevidí, jak lajdácky jsou stavby prováděny. Prohlédne, až když se na stavbě zabije dělník...

Z dlouholeté vojenské služby se vracejí dva dobří přátelé: Jan Cimbura ze Semic a Josef Piksa z Putimi. Piksa hospodaří na vlastním, Cimbura přijme službu u hradišťského sedláka a starosty Kovandy. Čeledín Cimbura je pro hospodářství hotový poklad. Je silný a pracovitý, nepije a nekouří. Děvečka Marjánka na něm může oči nechat a také ona se Cimburovi líbí. Cimbura se však nechce a nemůže ženit. Nejprve se chce osamostatnit a to může trvat léta....

V roce 1911 dával Stáňa Járský hodiny hudby malé Jiřince Horníkové a vášnivě se zamiloval do matky své žačky. Večer před jeho odjezdem na studia mu paní Helena podlehla. Po devíti letech potkal inženýr Járský v Praze odrostlou Jiřinu - a opět ho potkala i láska. Ani tentokrát mu však štěstí nepřálo, dívka musela zachránit rodinnou továrnu výhodným sňatkem. Po dalších devatenácti letech se generální ředitel Járský vrací domů po dlouhém pobytu v cizině. Má prošedivělé skráně, stále je však šaramantní a elegantní. Jak dopadne setkání s mladičkou Helenkou, vnučkou a dcerou jeho bývalých lásek?

Julinka žije u svého strýce, majitele útulné vinárny a obchodu, pana Kubašty. Kubašta dbá o přísnou Julinčinu výchovu a tak musí dívka svoji lásku k Láďovi Kosteckému tajit. Doktor Kosejk, častý host ve vinárně, se snaží Julince pomoci a Kubašta po jeho domluvě nakonec souhlasí s Julinčinou svatbou. Julinka se po svatbě odstěhuje a Kubašta zůstává sám. Doktor Kosejk mu doporučí jako hospodyni paní Věru Náhlovskou. Věra si zpočátku vede dobře. Stárnoucí Kubašta podlehne jejímu kouzlu natolik, že ochladne i jeho pěstounská láska k Julince...

Převratná zbraň, kterou vyvinula armáda, se stane cílem nepřátelských zvědů. Kvůli nim je poručík letectva Petr Nor nucen předstírat, že vzdušné torpédo 48 sám vynalezl. Kvůli pracovní schůzce nemůže jít Nor na koncert se svou snoubenkou Helenou. Místo něj jde jeho kolega, nadporučík Jan Domin. Ten je zanedlouho nalezen zavražděný...

Střelmistra Petra Pangráce si všichni lamači z panského žulového lomu váží pro jeho schopnosti. Jenom mistr Hurt jej nemá rád. Právě do Petra se zamilovala Anka Halíková, kterou jako kantýnskou do lomu doporučil Hurt a očekával za to její vděčnost. Po jedné hádce s Hurtem se hrdý Petr urazí a z lomu odejde. Koupí si místo zvané Borovičko na druhém břehu řeky a je jediný, kdo věří, že je tam žula. Nález stavebního materiálu v blízkosti řeky by umožnil stavbu kamenného mostu.

Advokát František Uher je znám vlasteneckým smýšlením a aktivní pomocí při sporech Čechů s rakouskou justicí. Jedním z jeho klientů je i básník Šulc, který při pobytu u Uhrů zjistí, že advokátova žena Anna koketuje s Uhrovým bratrancem Hojerem. Když Anna nereaguje na Šulcovo varování, upozorní básník na Annin vztah Uhra. Uher chce poznat pravdu, vrátí se proto předčasně ze služební cesty a skutečně přistihne Annu při nevěře. Zklamání ho přivede do staropražské hospody "Batalion", kam také před časem docházel Šulc. Uher se zde stane rádcem těch nejchudších, ale postupně propadá alkoholu. Ještě jednou najde sílu a postaví se na stranu práva, když u soudu obviní policii z vraždy chudáka Lojzíka, který se chtěl oženit s nešťastnou číšnicí z "Batalionu" Mimi. Po vystoupení u soudu je Uher zatčen a "Batalion" uzavřen. Po propuštění se Uher stane varhaníkem...

Přepis Klostermannova románu zachycuje v výraznou věrností reáliím vesnické prostředí, určené hrdými selskými rody. Hrdinové se vyznačují nejen niterným vztahem k obdělávané půdě, ale také pytláckou vášní. Pracovitého, ale také vzpurného, ba násilnického čeledína si zahrál mladičký Rudolf Hrušínský, jenž věrohodně zachytil složité předivo povahových rysů u svého hrdiny, které ho teprve láska a probuzené svědomí takříkajíc polidští.

Nadaná houslistka Milada Bendlová končí studia na konzervatoři a díky finanční podpoře houslařského mistra Strady může pokračovat ve studiu u profesora Ševčíka v Písku. Stradův syn Karel Miladu miluje a odloučení ho trápí. Profesor Ševčík je Miladiným uměním nadšen. Na jeho doporučení ji přijme impresário Benoni, který pořádá světové turné. Milada vystupuje se slavným tenoristou Štěpánem Urbancem. Oba mají obrovský úspěch. Pěvec je obletován ženami, chce však získat Miladino srdce...

V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gymnáziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí...

Manželství doktora Herana a jeho ženy Olgy bylo nešťastné. Olga si brala Herana z lásky, opustila pro něho divadlo i své dřívější přátele, ale chtěla za to neomezenou lásku, kterou jí její muž, jdoucí tvrdě a vypočítavě za kariérou, nemohl dát. Pokoušela se dlouho o nějaké vyrovnání, ale když viděla, že její námaha je marná, opustila svého muže, aby hledala znovu cíl života u divadla. Odstěhovala se do pensionu Astra, kde bydlila již za svobodna a hned první večer pozvala svého dávného přítele Bendu, který byl do ní před jejím manželstvím zamilován, aby se s ním poradila, co dál...

Pohled jednou v úsměvném, jindy ve zvážnělejším náhledu na ruch v jednom malostranském domě s pestrou plejádou nejrůznějších nájemníků, kteří tam bydlí, a často malichernými rozbroji, které mezi nimi propukají. Za průčelím malostranského domu "U dvou slunců" pulsuje život. Bydlí zde Bavorovi, věční otroci hokynářského krámku. Domácí Ebrovi, kteří potřebují výhodně provdat dceru. Starý mládenec doktor Loukota a další zajímavé nerudovské postavičky.

Američtí agenti unesou letadlo na lince Ostrava-Praha, aby rozpoutali štvanici proti lidově demokratickému Československu. Letadlo přistane v západním Německu, avšak Američané mají nečekaný problém přesvědčit unesené, aby na západě zůstali.

Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko...

Československý film, natočený podle románu laureáta státní ceny Václava Řezáče, zachycuje první měsíce osidlování našeho pohraničí českým živlem. Nástup je oslavou tvořivé práce českého lidu, který začal budovat své pohraničí s bezpříkladnou houževnatostí i obětavostí. Pohraničí v té době bylo výhní, v níž se kalily tisícovky charakterů. Toto kalení charakterů v neustálých srážkách s odpůrnými živly německými i českými z řad reakce, je v Nástupu skvěle ukázáno v situacích, v nichž český člověk dokazoval své organisační schopnosti, sílu svého vlasteneckého vznícení, rozmach svého pracovního elánu. Film pochopitelně nevyčerpává všechny problémy, které jsou odkryty v románu, zachovává však důsledně jeho základní linii a patří k úspěšným dílům naší kinematografie.

Tonda, který byl bídou dohnán ke krádeži a Pepík, který se bohatě oženil, s penězi však vyženil také nepříliš věrnou manželku a hordu příbuzných, kteří jej málem dohnali k sebevraždě. Takže jsou na tom vlastně oba stejně. Kolem jejich vztahu je navíc rozehrána divoká honička za ukradeným šperkem, který neustále podstrkávají jeden druhému.

Milionář Worst se rozhodne lstí zničit konkureční firmu. Drží továrníka Jakuba Simonidese po dobu pěti dnů v klubu při kartách a zatím ho na burze připraví o vše. V klubu nic netušící Simonides vyslechne rozhlasový projev nezaměstnaného Filipa Korneta a mladík ho zaujme natolik, že mu nabídne místo tajemníka. Když však s Filipem dorazí do vily, zjistí Simonides, že už mu nepatří ani továrna a ani vila. Odchází proto s Filipem hledat práci. Pomůže jim dívka Marta, která Jakubovi vrátí jeho peněženku zapomenutou v klubu. V peněžence Jakub najde doklad o vlastnictví domu, který unikl pozornosti dražitelů jeho majetku. Trojice se k domu ihned vypraví. Ukáže se, že jde o nedokončenou stavbu. Protože Filip ani Simonides nejsou ve stavebních pracech zběhlí, rozhodnou se přizvat na pomoc nezaměstnané. Všichni jsou pak majiteli nového domu, říkají si hejrupáci a výdělky ukládají do společné kasy…

Válečné drama o protinacistickém odboji v předjaří posledního válečného roku. Němečtí zlosynové zuřivě pátrají po svých odpůrcích, vyhrožují vesničanům, kteří pomohli sestřelenému pilotu vyslaného z Anglie. Jenže i v českém prostředí se rozmáhá podezírání, kdosi se totiž snížil k udavačství.

Na panství svého přítele hraběte Černína slíbí Dobrovský kaplanovi, že promluví s hajným Mrštinou, který údajně ukrývá české knihy. Lidé v kraji Dobrovskému důvěřují, protože se jich vždy v pravou chvíli zastal. Mrština přizná, že má české knihy, a jeho krásná vnučka Madlenka je Dobrovskému donese. Dobrovský teprve potom pochopí Palackého víru v sílu českého jazyka.

Do malého městečka Kocourkova se má po patnácti letech vrátit místní rodák Jalovec, který se v jakési domorodé válce stal hrdinou mezinárodního věhlasu. Celé městečko se chystá na oslavu. Jeho otec - starý pytlák, právě propuštěný z vězení - však v poslední chvíli dostane telegram, že syn nepřijede. Vítací ovace už ale nelze zastavit, a proto vyrazí celé město na nádraží, kde mají hrdinu uvítat. Z vlaku náhodou vystoupí vykutálený trestanec na útěku Ferdinand Kaplan, který se během cesty stihl převléct do smokingu. Všichni ho pokládají za očekávaného hrdinu. Později je dokonce zvolen starostou Kocourkova. Vnese do městečka plno rozruchu a novostí. Avšak i ta nejrafinovanější lež má krátké nohy..

Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky.

Vlast volá. Český film z prostředí první vojenské akademie. Mladý zemědělec Jan Aleš je z rodného Pošumaví povolán na vojnu. Jelikož se mu v novém prostředí zalíbí, zůstane u armády jako délesloužící. Dokonce úspěšně složí zkoušky na vojenskou akademii. Tam se spřátelí se slovenským kolegou Milanem Jurčíkem. Pilně studuje, ale díky Milanovi si občas najde čas i na vycházky do města. Tak se seznámí s dcerou továrníka Zdenkou, do které se zamiluje. Její otec však nadějnému vztahu příliš nepřeje.

Reportáž z příjezdu prezidenta Beneše do Prahy 16. května 1945.

Revoluční rok 1848 vnesl velké naděje mezi dosud mlčící vrstvy, probudil naděje sociální i národnostní. Odezva pronikla i na zapadlý venkov, dokonce až do Podkrkonoší. Tamější mladý švec se začal zajímat o společenské a politické dění, prožíval i zklamání z pozdějšího vývoje.

Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách.

V prostředí internátu hornických učňů se rozvíjí příběh mladých chlapců, kteří osvědčili svou věrností republice. Z dolu Engels je ražen překop na důl Ludvik, aby spojením obou dolů byl vytvořen velkodůl Engels. Dílo je však terčem rozvratníků, kteří jej chtějí bez ohledu na lidské životy zatopit.

Krejčí Houska tráví dny vzpomínkami na svou zesnulou ženu a syna. Ačkoli je již delší čas v penzi, je stále plný síly a života. Po domluvě přátel proto začíná po letech opět pracovat v krejčovském družstvu, kde je pro svou zručnost i upřímnou povahu oblíben mezi mladými, kteří jej žádají, aby s nimi odešel jako vedoucí do nové dílny na Ostravsku. Houska však nabídku odmítá, protože se nedokáže rozloučit s místy kde prožil svůj život.

Dokumentární snímek o práci hospodáře od jara do podzimu.

Báchorka z Podkrkonoší, kde chudým a zamilovaným pomáhá sám kníže krkonošských duchů Zlatohlav. Sestoupí z hor, aby vyzkoušel lidské „ tvory“. Vybral si mlynářku Jahelkovou, tvrdohlavou ženu, která nedovolí, aby si její dcera Terezka vzala hodného učitelského pomocníka. Sama se zatvrdila proti všem mužům. Před mnoha lety ji opustil manžel a odešel do světa a ona zůstala s dcerou sama. Od té doby je zklamaná a žádnému ji nechce dát, jen tomu který ji přesvědčí, že Terezku opravdu miluje…

Portréty slavných herců 19. století s průvodním slovem Jaroslava Průchy. V každodenní televizní praxi se málokdy stane, aby se při běžné projekci u dveří teleprojekcí zastavovali kolemjdoucí, aby se zeptali na pořad, který se tam právě promítá. A přesně to se děje u Hrdinů okamžiku, které před padesáti lety natočil s tehdejší zlatou hereckou gardou Národního divadla režisér Jiří Krejčík. Se scenáristou Vladislavem Čejchanem měl jednoduchý ale přitom geniální nápad - z české divadelní historie vybrali klíčové životní okamžiky slavných herců národního obrození a ušili je na tělo tehdejším hereckým špičkám. Tak vznikla dodnes nepřekonaná galerie hereckých portrétů tehdejší zlaté gardy Národního divadla: Jaroslava Průchy, Zdeňka Štěpánka, Karla Högera, Ladislava Peška, Jana Pivce, Jiřiny Šejbalové, Marie Vášové, Vlasty Chramostové, Josefa Kemra, Vlastimila Brodského a dalších.

Inscenace na motivy Reportáže psané na oprátce