Emancipovaná restaurátorka obnovuje v jedné starobylé vsi vzácné zámecké fresky s postavami antických hrdinek - a jedné z nich, Penelopě, se podobá i stará žena, která již čtyřicet let čeká na návrat svého muže a syna, kteří údajně odešli za prací do Ameriky.

I přísný a nepříliš oblíbený učitel může u svých žáků dosáhnout mimořádné obliby. Když si jejich oblíbený učitel zlomí nohu těsně před chystanou cyklistickou výpravou, nahradí ho právě onen přísný kolega. Jeho nedobrovolní svěřenci sice zprvu nehoří nadšením, ale nakonec se přesvědčí, že není dobré člověka okamžitě zavrhovat jen proto, že si s ním zprvu nerozumíme... Jednoznačné výchovné tendence prý lze vysvětlit účelem filmu: vznikal na počest Pionýrské organizace.

Původní televizní inscenace o slavném objeviteli "nových světů".

Vstupte s námi do příběhu, ve kterém se temná, ale sugestivní moc zla střetává v odvěkém boji s moudrostí a skromností dobra. Na jedné straně zlý Čarodějník, na druhé dobrý Stařec. Mezi nimi bojuje o své štěstí smolař Janek, o svoji lásku princezna Alina, sebeúctu hledá nešťastný král. Zázračný kámen, který dostal Janek od Starce, může přinést štěstí, bohatství, úspěch, ale pouze pro Janka samotného. S pomocí kamene získává z rukou krutého Čarodějníka pro sebe princeznu. Janek má konečně svou lásku, ale Čaroděj se mstí a bere zemi vodu. Mladíkovo štěstí je příliš osamocené, lid v kraji čeká bída a utrpení. Jak se Janek zachová?

Televizní film, adaptace prvotiny Vladimíra Mináče. Dramatický příběh dvou bratrů během SNP podává umělecké svědectví o autentických událostech ze slovenských hor r. 1944.

Slovensko-gruzínský film z druhé světové války. Vypráví příběh mladého slovenského učitele Michala Zvara, který musel v roce 1942 narukovat do války proti Sovětskému svazu. Sledujeme jeho dramatické osudy na gruzínské frontě, přeběhnutí na sovětskou stranu, organizování zběhnutí slovenských vojáků, formování Československého armádního sboru v Buzuluku, účast ve Slovenském národním povstání a návrat do Suchumi. Někde tady začíná motivace milostného příběhu ústřední dvojice, Michala a gruzínského lékařky Eliky.

Ivan Hálek, syn slavného básníka Vítězslava Hálka vystudoval medicínu a svůj život zasvětil slovenskému venkovu. V chudém kysúckém kraji léčí nejen tamní venkovany, ale má také mimořádné zásluhu o osvětu. Současně zápolí i s přežívajícími pověrami a nedůvěrou. Avšak hrdina a jeho mladá žena se seznamují i s lidovými obyčeji, písněmi, s pestrou kulturou těch nejchudších. A hlásá názor, že opravdovou živou vodu těmto chuďasům poskytne jen ten, kdo je zbaví strašlivé masové chudoby.

Čerstvě vystudovaný inženýr postupně vystřízliví ze studentských ideálů, naráží na odlišnou realitu, než s jakou počítal. Málokdo chápe jeho odpor proti zaběhaným poměrům v prosperujícím podniku, prohlubují se osobní hrdinovy konflikty s nadřízeným. Poznává pokrytectví: lidé říkají něco jiného, než co si doopravdy myslí. Naráží na úlisnou poddajnost a vypočítavost, ať pobývá na venkově nebo se přesune do velkého města.

Dramatický příběh citového, morálního a politického dozrávání dvou mladých lidí v období Slovenského národního povstání.

Dramatické vyprávění o životě muže poznamenaného dvěma světovými válkami. Příběh je rozdělen do dvou částí. První část se zaměřuje na život manželů Dobrikových po vypuknutí první světové války, druhá část rozvíjí životní události jejich syna Petra, který za druhé světové války bojoval v Rudé armádě.

Za meziválečné republiky se na zaostalém Slovensku šíří bída a bezprávní dělníci jsou vykořisťováni. Jedině komunisté odhalují podvody a volají po stávce. Přesně to se stane i při stavbě železniční trati, jejíž budovatelé vstupují do oprávněné stávky, aby získali spravedlivou odměnu za těžkou práci - a proti nim nastupují četníci s namířenými puškami...

Slovenský barevný umělecký film je natočen podle stejnojmenného románu významného představitele slovenské prózy Františka Hečka, který za něj byl v r. 1952 vyznamenán státní cenou. Román i film zdařile zachycují vývoj na slovenské vesnici po osvobození v r. 1945. Kolem postavy starého Púplavy, který po osvobození začne organisovat nový život vesnice, a jeho boje za vybudování osady Mrzáčky, již fašisté za ústupu vypálili, je soustředěn dějový konflikt, výrazně odrážející situaci venkova v této době: konflikt mezi vesnickou chudinou a vesnickými boháči. Vedle této hlavni dějové linie však pulsuje ve filmu i bohatý osobní a citový život ostatních hrdinů. Film končí definitivní porážkou reakčních sil v únoru 1948, převzetím veškeré moci ve státě dělníky a rolníky. - „Drevená dedina" je po prvé uváděna v týdnu oslav 7. výročí únorového vítězství.