Když v roce 1994 vstoupil francouzský archelog Chauvet a jeho tým do neznámého jeskynního systému v malebném údolí řeky Ardeche, netušil, že právě učinil fascinující objev, kterým se navždy zapíše do dějin. V jeskyni, která dodnes nese jeho jméno, totiž narazil na dosud nevídanou kolekci jeskynních maleb, jež jsou jednou tak staré než jakékoliv předchozí objevy. Desítky tisíc let hermeticky uzavřená jeskyně vydala kromě maleb i mnoho dalších stop po životě člověka a zvířat, která ho v té době obklopovala. Vzhledem ke křehkosti celého systému je jeskyně veřejnosti nepřístupná a oscarový režisér Werner Herzog byl prvním a zřejmě i posledním filmařem, jenž dostal možnost v jejích prostorách natáčet. Vznikl tak film, který nás dokonale provede místem, jež nám příroda a naši předci uchovali ve stavu, v jakém bylo opuštěno před 20 000 lety.

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais byl synem hodináře. Vynikající spisovatel, jehož hra Barbier ze Sevilly měla neobyčejný úspěch. Neobyčejný člověk sebejistý, opovážlivý a odvážný vedl život plný skandálů, milostných afér i špionážních misí. Král nad ním držel ochrannou ruku, zatímco on bojoval proti parlamentu. Tvrdil, že členům parlamentu více záleží na ochraně svých privilegií, než na pravdě. Nahlas a veřejně hlásal: už máme dost bezvýznamných ministrů, kteří se tváří, že nám vládnou a přitom se sami neumí ovládat. Už máme dost nařízení s královskou pečetí a uvrhování do věznic z tajných důvodů. Nemáte pocit, že Francie je už z tolika klamání unavená? Aby se vykoupil z vězení a trestu, v jehož důsledku nesměl vykonávat své povolání, používat své jméno, zastávat veřejné funkce a uvádět své hry, stal se tajným agentem francouzského krále. Celý život byl podporovatel a příznivec lidských práv, který participoval na psaní Deklarace o nezávislosti.