Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka.

Sešlý vysoužilý zloděj a mladý lupič, který je mu k ruce - dva hlavní charaktery filmu, který je skrytým pokladem francouzké kinematografie. Po 45 letech je tento archivní snímek mnohem čerstvější, než jiné z této doby.

Pan Hulot bydlí ve staré lidové čtvrti, kde po ulicích ještě pobíhají psi a lidé si najdou čas, aby se vedle pozdravu zastavili na kus řeči. Sestra pana Hulota naopak bydlí v moderní přepychové čtvrti, kde její manžel bohatý průmyslník postavil supermoderní vilu, po stránce techniky stejně jako odcizeného, vesměs nepraktického designu. Pan Hulot chodí navštěvovat svého devítiletého synovce Gérarda, pro kterého jsou jejich výlety na předměstí doslova rájem, může si hrát a vymýšlet nezbednosti s ostatními dětmi. Proto je třeba nezdárného synka po návratu domů ihned umýt a řádně vydezinfikovat. Přepychem spoutaným rodičům se však tato "výchova" vůbec nelíbí. Otec Gérarda zařídí panu Hulotovi práci. Ale ten do zmechanizovaného světa vnáší jen chaos a nepořádek a to v prostředí, kde je vše na tlačítka a na vnější efekt, rozhodně nesvědčí.(oficiální text distributora)

Policie v Marseille dostane tip na narkotika ukrytá v zásilce ryb a prohlíží celý náklad. Do toho přijíždí z New Yorku policista Doyle, aby zde chytil drogového obchodníka Charniera,který mu v Americe uprchl. Spolupracovat má s komisařem Henrym Bárthélémyim, jenže od počátku si zrovna nepadnou do oka. Brzy je zabit i Doylův člověk a ukáže se, že Doyle tu má být vlastně jakousi návnadou na Charniera. Ten také Doyla při jedné akci zahlédne a večer je Doyle přepaden a unesen skupinou mužů. Únosci - Charnierovi muži - ho drží ve starém hotelu tři týdny a neustále mu píchají drogy, zatímco policie ho intenzivně hledá. Nakonec ho Charnier nechá úplně zdrogovaného vyhodit před policejní stanicí. Lékaři se sice podaří zachránit mu život, ale Doyle se musí léčit z drogové závislosti. Barthélémy se o něj stará. Když se Doyle po čase ze všeho dostane, uvědomí si, že byl pouhou návnadou...

Psychologický snímek podle stejnojmenného románu Paula Guimarda zobrazuje tragickou, i když téměř každodenní událost dnešní doby: automobilovou nehodu. Zraněný, asi čtyřicetiletý úspěšný projektant Pierre Delhomeau se najednou vytrhuje ze svého dynamického životního koloběhu, zastavuje se a tváří v tvář smrti si konfrontuje své myšlenky, názory, vztahy k lidem, k životu i k sobě samému. Ve chvíli smrti mu náhle připadají dříve podstatné věci bezvýznamné, a naopak si uvědomuje šťastné chvíle, i když je dříve v důsledku stresu necítil. Tvůrci akcentují všednodennost příběhu, ale zároveň jej ozvláštňují promyšleným formálním ztvárněním. Havárie je rozfázovaná téměř do celé plochy filmu, útržky vzpomínek a představ hlavního hrdiny se prolínají s reálným časem. Snímek se dočkal amerického remaku pod názvem Křižovatka (1994, režie Mark Rydell)

Roger Sartet má za sebou bohatou kriminální minulost. Osudnou se mu stala poslední loupež v klenotnictví, po které byl brzy odhalen a po přestřelce dopaden. Po ukončení předběžného vyšetřování převáží policie Rogera do jiného vězení. Během transportu jim však vězeň za pomoci tzv. sicilského klanu uteče. Klan tvoří rodina Manalesových, v čele s otcem Vittoriem. Společně totiž plánují další velkou loupež, protože Roger ve vězení vytáhl ze svého spoluvězně plán zabezpečovacího zařízení, které instaloval ve vile Borgese. Tam se právě koná výstava šperků v hodnotě padesáti milionů dolarů

Frankie a jeho kamarádi si otevřou noční klub, ale pořádně si to tím rozhází s nebezpečným gangsterem, který bydlí hned o patro níž.

Mladý důstojník Franz Lobheiner chce ukončit svůj poměr s baronkou Lenou Eggersdorf. Potkává mladičkou Christine, zamiluje se do ní a chce se s ní oženit. Zatím však baron Eggersdorf odhalí milostnou aféru své ženy a vyzve Lobheinera na souboj. A Franz ho přijímá, protože se poprvé v životě zamiloval do své femme fatale.

Kasař Eddie Chapman (Christopher Plummer) ve své anglické vlasti již vyloupil skoro 40 sejfů, když je dopaden na ostrově Jersey. Příštích patnáct let má strávit za mřížemi. Poté, co je roku 1940 Jersey obsazen Němci, vidí Eddie svoji šanci v tom, že se nabídne jako špion německé tajné službě. Plukovník Steinhäger (Gert Fröbe) z abwehru je silně nedůvěřivý, generáll von Grünen (Yul Brynner), šéf úspěšné skupiny agentů, nalezne ale ve smělém Britovi, jehož zajímá více vlastní peněženka než zájmy vlasti, zalíbení... Volně podle příběhu skutečného agenta Eddie Chapmana.

Britský režisér Ronald Neame natočil drama o odhalování zločinů spáchaných za 2. světové války. Příběh začíná v Hamburku v roce 1963. Starší židovský muž spáchal sebevraždu a zanechal po sobě deník, který popisuje zločiny, mučení a vraždy kapitána SS Eduarda Roschmanna (Maximilian Schell), které prováděl v táboře smrti v litevské Rize. Deník se dostane do rukou novináře Petera Millera (Jon Voight), který ve snaze Roschmana najít a předat spravedlnosti se dostává do samého středu tajné organizace Odessa, vytvořené pro ochranu bývalých nacistům, kteří se ukrývají po celém světě. Když Miller válečného zločince konečně najde, zjistí, že Roschman je velitelem mezinárodního ozbrojeného komplexu s obrovským strategickým významem.

Chaudard, Pithivier a Tassin jsou sice vlastenci a nosí uniformu francouzské armády, ale rozhodně to nejsou žádní hrdinové a válku by nejraději přežili někde zcela v ústraní. Ovšem osud jim předurčil roli hrdinů i proti jejich vlastní vůli. A tak střídavě osvobozují sedmou rotu z německého zajetí, prchají v převlecích, a když na to přijde, tak dokonce i bojují! Návrat sedmé roty je volné pokračování úspěšné francouzské válečné komedie Kam se poděla sedmá rota?

Román Alberta Camuse „Cizinec“ z roku 1942 bývá považován za klíčové dílo literárního existencialismu. Film CIZINEC, který se původní předlohy poměrně věrně drží, natočil v italsko-francouzské koprodukci režisér Luchino Visconti v roce 1967. V Alžírsku třicátých let vede francouzský úředník Meursault poměrně stereotypní život. Jednou náhodně přihlíží sporu svého přítele Raymonda s pochybnými arabskými známými a nečekaně jednoho z nich zastřelí. Soudní přelíčení retrospektivně odhaluje motivy vraždy, což vede také k rekonstrukci Meursaultova vztahu k nejbližším osobám. Neskrývanou lhostejnost vůči zesnulé matce nebo partnerce Marii dokáží ostatní jen stěží pochopit. Muž je za svůj čin uvězněn a odsouzen k trestu smrti.

Norbert Charolais (L. de Funès) je poněkud despotickým šéfem cestovní kanceláře, ve které pracuje i jeho budoucí zeť, ambiciózní Paul Martin (J.‑C. Brialy). Tomu se pranic nezamlouvá pozice řadového zaměstnance a dělá si zálusk na post nastávajícího tchána, který se chystá do důchodu. Neuplyne snad den, aby úslužně neleštil kliky jeho kanceláře. Jenže odchod do penze se nakonec odkládá na neurčito, a tak Paulovi nezbývá, než se o svoji kariéru postarat poněkud svérázným způsobem. Někdy je totiž třeba jít doslova přes mrtvoly… V jedné z rolí této komedie uvidíte i Alaina Delona, jehož první a poslední setkání s Louisem de Funèsem před kamerou bezesporu patří k zajímavým kuriozitám

Píše se rok 1943 a Léon Duchemin (Bourvil) vede pokojný život v Normandii. Jeho restaurant nejčastěji navštěvují němečtí oficíři, ale také partička místních velkohubých odbojářů, kterým je Leonovo zdánlivé poklonkování Němcům trnem v oku. Ve skutečnosti ovšem Leon žádný kolaborant není, nacista Friedrich se nepřátelí s ním ale s flaškou té nejlepší Benediktínky, a Leon se jako poctivý restauratér o politiku prakticky nezajímá. Pokud mu ovšem do postele jeho dcery Juliette nespadne z nebe anglický výsadkář. Od toho dne je všechno naruby.