Neznámí pachatelé potopili u řeckých ostrovů britskou špionážní loď. Na její palubě se nachází počítač na ovládání řízených střel. James Bond jej má zachránit než padne do ruských rukou. Zdá se však, že rejdař dvojí tváře Krikatos společně s násilnickým králem pašeráků Columbem (Topol) směřují ke stejnému cíli. Melinda Havelock, krásný anděl pomsty, se stane Bondovi v poslední vteřině více než jen zachránkyní.

Nejmenovaný kápo vězňů bloku B, tvrďák Johnny Bannion (Stanley Baker), je podmínečně propuštěn. Vězeňské prostředí však pokládá jeho odchod jen za jakousi delší vycházku, nikdo z dozorců nepochybuje, že se znovu brzy setkají. Na svobodě John vymění starší přítelkyni Maggie za mladší Suzanne a s několika komplici přepadne a vyloupí pokladnu dostihového závodiště. Peníze beze svědků zakope na poli. Záhy je opět uvězněn. Až potud do sebe vše zapadá přesně podle plánu, který John sám vymyslel. Při převozu do jiné věznice je vůz přepaden, jeho osvoboditelé však chtějí, výměnou za život jeho a Suzanne, ukrytý lup. Johnny se však nehodlá s nikým dělit.

Zatímco pozornost všech zaměstnanců se obrací k očekávané návštěvě královny matky, investigativní novinář se snaží zjistit okolnosti záhadného genetického projektu Dr. Millera. V nemocnici nic nefunguje tak, jak by mělo, je to jen obludné panoptikum, které chce za každou cenu vzbuzovat pocit normálnosti. Nemocnice je rovněž metaforou britské společnosti, zmítané různými neduhy, funguje jako organismus, kde se současně hlásají ušlechtilé myšlenky o demokracii a zároveň provádějí protilidské zvrácenosti. Anderson ve svém příběhu hravě a chvílemi i cynicky odkazuje na různé žánry filmu (např. hororová epizoda s šíleným lékařem Millerem), linii groteskního podobenství pak podporuje stylizované herectví. Malcolm McDowell tentokrát nevystupuje excentricky do popředí, ale stává se rovnocenným partnerem svých kolegů.

Kvalitní přepis románu Irvinga Stone zobrazuje nejen dramatický život malíře Vincenta van Gogha, ale i celé malířské hemžení v Paříži v období rozkvětu impresionismu. Neméně přesvědčivě je podána i postava Paula Gaugina. Zajímavé jsou i rekonstrukce krajin a objektů, které tvůrci vytvořili pro natáčení podle van Goghových malířských děl. Barvité zachycení Provence řadí tento film k nezapomenutelným životopisným dílům.

Satira o viktoriánské Anglii v době války ukazuje v plné nahotě rozdíly mezi aristokracií a nejnižšími společenskými vrstvami. Herecký koncert Vanessy Redgrave a Johna Gielguda. Během neblahého nasazení britských jednotek v Balaklavě během Krymské války byli věrní vojáci, kteří slepě poslouchali rozkazy, posláni na jistou smrt. Příběh byl již předtím čtyřikrát zfilmován, zde však tvoří vlastní událost pouze jakýsi dodatek k hlavní zápletce. Snobští aristokraté a neúspěšní kariéristé spolu s nabubřelými aristokraty rozhodnou o 600 mužích, kteří jsou tisíce kilometrů od domova. Filmem proniká otevřeně protiválečný a satirický nádech, což graduje zejména, když se neschopní generálové mezi množstvím mrtvých těl přou o to, čí je to vina. Působivě jsou též zobrazeny vlastnosti jako fanatismus, odhodlání a slepá podřízenost, které způsobily smrt stovek vojáků. Snímek se může také pyšnit skvělým hereckým obsazením, jemuž dominují Trevor Howard, John Gielgud a Vanessa Redgrave.

Černobílý psychothriller s jednoduchým příběhem režiséra Setha Holta pojednává o chůvě, která má za úkol starat se o desetiletého Joeyho. Joey se právě vrací po 2 letech domů z nápravného ústavu pro děti, jelikož je obviněn ze smrti své mladší sestry. Po návratu domů následuje mnoho potyček mezi ním a chůvou, o které si myslel, že ji už nikdy neuvidí. Atmosféru dokresluje nervově zhroucená matka, jenž se za chování svého syna stále omlouvá. Chůva se však stále tváří jakoby se nic nedělo. Následující události směřují k dalšímu obvinění. Joeyho matka je u večeře otrávena a převezena do nemocnice. Joey odmítá zůstat doma sám s chůvou, proto přijíždí teta Penn. Joey se během filmu také skamarádí se 14letou dívkou - sousedkou, které vypráví o sestřině smrti a chůvě. Do poslední chvíle vsak není jasné, co se vlastně stalo a kdo nese vinu...

Po natáčení se ztratí poslední scéna filmu a herci s několika komparsisty ji proto musí nahrát znova. To se ale ukáže jako překvapivě náročný úkol.

Psychohorror o ženě, která nešťastnou náhodou přispěje ke smrti své osmileté dcerky. V následném šoku opustí manžela, koupí si dům v západní čtvrti Londýna a hodlá tu začít nový, minulostí nezatížený život. V jejím novém domově se však začínají dít divné věci, které hrdinka - a spolu s ní i divák - zprvu přisuzuje jakýmsi nadpřirozenbým silám a tajemné hrůzostrašné minulosti domu samotného. Julie začne ve svém pátrání onu krvavou minulost odhalovat, ale tím začne odhalovat i nepříjemnou pravdu o sobě samé.

Velkolepá historická adaptace Shakespearovy hry Julius Caesar, ve které jsme svědky posledních dnů muže, který se chtěl stát Imperátorem římským. Caesar se však císařem nikdy nestal. Roku 44. př. n. l., o březnových Idách, ho na schodech senátu zavraždili republikáni, vedeni Brutem (Jason Robards), Cassiem a Cascou. Nejmocnější Caesaův stoupenec a přítel, Marcus Antonius (Charleton Heston) však při smuteční řeči nad Caesarovým tělem přísahá vrahům pomstu a vyžene je z města. Společně s Caesarovým dědicem Octavianem (Richard Chamberlain) vyhlásí vrahům válku.