Lokita se snaží přesvědčit úřady, že v západoafrickém sirotčinci vypátrala a poznala svého o osm let mladšího bratra Toriho – přestože ho naposledy viděla jako nemluvně. Její obavy jsou oprávněné. Není důvěryhodným svědkem. A skutečně, Tori není její pokrevní příbuzný; poznali se až na vyčerpávající odyseji napříč Evropou. Jejich silné pouto však není jen dílem okolností. V nepřátelském a nebezpečném prostředí nacházejí jeden u druhého lásku a oporu. Dočasně ubytováni ve státem spravovaném centru, pracují v noci bok po boku v italské restauraci a slouží jejímu šéfkuchaři jako poslíčci s drogami.

Psycholožka Julia se po přestěhování do Suwalského kraje stává nedobrovolnou svědkyní a účastnicí dramatických událostí na polsko-běloruské hranici. Rozhodne se vzdát se svého pohodlného života a přidá se ke skupině aktivistů, kteří poskytují pomoc uprchlíkům. Současně s tím jsou syrská rodina prchající před občanskou válkou a její doprovod, učitelka z Afghánistánu, podvedeni Bělorusy a násilně převezeni do uprchlického tábora nedaleko hranic s Polskem. Ve snaze uniknout se vydávají na zoufalou a nebezpečnou cestu neznámým a nepřátelským územím. V Polsku se jejich osud protne s osudem Juliiným a mladého pohraničníka Jana. Události, které je potkají, navždy změní život nejen jim, ale i dalším migrantům a aktivistům zapojeným do jejich příběhu.