Tak jde čas je americký seriál, vysílaný od roku 1965. Odehrává se v nemocničním prostředí v městečku Salem a zabývá se doktorskýma rodinama včetně jedné ženy, která pracovala na psychiatrii. Později děj seriálu následuje životem střední a vyšší třídy profesionálů se scénářem nabitým láskou, manželstvím a rodinnými problémy.

Vydejte se do zákulisí Bílého domu v tomto neotřelém dramatickém seriálu s humorným podtextem, který vytvořili John Wells, Thomas Schlamme a Aaron Sorkin.

Seriál Airwolf se odehrává běhěm Studené války v 80. letech. Hlavním hrdinou je Stringfellow Hawke (Jan-Michael Vincent), bývalý armádní testovací pilot, který se svým přítelem, majitelem malého soukromého letiště Dominicem Santiniim (Ernest Borgnine) vlastní supermoderní, nadzvukovou, bojovou, stealth helikoptéru, kódově označnou "Airwolf". Tato základní dvojice seriálu bojuje v USA a po celém světě proti terorismu, zločincům, levicově orientovaným diktátorům a zároveň hledají Hawkova bratra Saint Johna Hawka (aka Sin Jin), který se ztratil v akci během války ve Vietnamu. Helikoptéru Airwolf (pro natáčení použita helikoptéra Bell 222) měly zprvu pro armádu vyzkoušt Hawke a Santini. Ti však helikoptérů vyzkoušeli, ale nevrátili. Skryli ji ve vyhlaslé sopce poblíž Santiniho soukromého letiště. Posádka Airwolfu je na mise vysílana tajnou zpravodajskou agenturou F.I.R.M., frakcí CIA. Seriál se natáčel od roku 1984 do roku 1987 s celkovým počtem 79 dílů.

Tvrdohlavá a důmyslná detektivka Lilly Rush (Kathryn Morris) se specializuje na případy vražd, které nikdy nebyly vyřešeny a nyní třeba i celé roky leží bez povšimnutí v policejních archivech. Dříve Rush používala svůj přirozený instinkt k řešení aktuálních případů, ale nyní jako zkušená kriminalistka upřela svou pozornost do zdánlivě zapomenuté minulosti. Vyslýchá svědky, jejichž životy se již od doby spáchání zločinu dávno změnily, využívá nejmodernější poznatky vědy, aby našla důkazy a stopy k případům, který kdysi platily za nevyřešitelné. Současně si uvědomuje, jak vážné následky může její počínání mít. Její práce otvírá staré rány a přináší vzruch tam, kde jednou zčeřená voda opět mlčky plyne do zapomnění.

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).

Dan má zvláštní schopnost. Může cestovat v čase a měnit tak minulost a tím udělat změny v budoucnosti. Při jedné ze svých cest narazí na svou přítelkyni, která by měla být již delší dobu nezvěstná po letecké havárii a vypadá to, že má stejnou schopnost jako on...

Seriál je o vztahu matky (Lorelai) s dcerou (Rory), které problémy všedního života řeší mnohdy netradičním způsobem doprovázené vtipnými hláškami. Navíc bydlí v městečku, kde se každý s každým zná, tudiž nikomu neunikne žádný drb ani novinka.

Voyager je čtvrtým, předposledním seriálem nesoucí jméno Star Trek. Děj se poněkud liší. Je sice opět situován na loď Federace, ale tím končí veškerá podobnost. U.S.S. Voyager totiž nebrázdí známý vesmír a neudržuje mír pod záštitou Federace. Hned při své první misi, která měla za úkol objasnit zmizení Makistské lodi s důstojníkem Hvězdné flotily inkognito na palubě, je přenesen vysoce výkonným zařízením na opačnou stranu galaxie, do nezmapovaného Delta kvadrantu. Posádka makistské lodi byla přenesena stejným způsobem, a protože její loď musela být obětována hned při prvním kontaktu s bojovnou rasou Kazonů, připojila se k posádce Voyageru a podřídila se jejím pravidlům. Voyager je nyní sám, bez pomoci Federace a spojenců... Jedno mu nikdo vzít nemůže... naději... naději, že narazí na cokoli, co mu zkrátí přes 70 000 světelných let dlouhou cestu. Posádka se s tíží svého osudu odhodlaně vydává vstříc nástrahám a dobrodružstvím zpátky domů.

Ačkoliv je doktor Mark Sloan zaměstnán vedením losangeleské nemocnice, vždy si najde čas, aby pomohl s vyšetřováním záhadných vražd místní policejní stanici. Zde pracuje jako detektiv jeho syn Steve...

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).

Seriál Mad Men (2007–15) patří k nejoceňovanějším pořadům americké televize. Kromě dalších cen se může pochlubit mj. třemi Zlatými glóby v kategorii dramatických seriálů a čtyřmi Cenami Emmy v téže kategorii. Jeho anglický název je typicky americkým mnohovýznamovým spojením slov Ad Men (pracovníci v reklamě), Mad Men (muži z výstavní třídy Madison Avenue, kde smyšlená reklamní agentura sídlí) a konečně Mad Men (šílenci, což odpovídá životnímu stylu většiny hrdinů seriálu). Vytvoření českého názvu proto představovalo značnou výzvu a skončilo určitým kompromisem – Šílenci z Manhattanu. Seriál je časově zasazený do šedesátých let a místně pak do prostředí fiktivní reklamní agentury Sterling Cooper, v níž sleduje osudy zaměstnanců a majitelů, včetně kreativního ředitele Dona Drapera – charismatického génia, alkoholika a vraha, skrývajícího se za ukradenou identitou. Za fenomenální úspěch seriál vděčí krom jiného faktu, že díky prostředí reklamní agentury se mohla stát jeho stěžejním tématem konzumní společnost. Postavy působí, jako by vystoupily ze stránek dobových magazínů zaplněných obrazy dokonalých hospodyněk v lodičkách. Děj pak nabízí lákavý únik do jednodušších časů, kdy se kouřit smělo všude, alkohol v práci byl součástí stylu, sexismus byl sexy, stejně jako návyk nechat za sebou v parku po pikniku odpadky. Podvádění pak bylo běžnou součástí života a do jisté míry potvrzením „mužnosti". Jedna z reklamních kampaní na seriál ostatně hlásala, že „Nevěra je zpátky". Hrdinové seriálu jako kdyby sami podléhali svodům těch reklamních obrazů, jež tvoří. Jejich práce je vyvolat v publiku touhu, naději, že zakoupení něčeho přinese nějaké jiné uspokojení než to prchavé vlastnické, a jejich životy pohánějí podobné touhy, jež jsou nutně podobným způsobem zklamávány. Talentovaná textařka Peggy Olsonová (Elisabeth Mossová) se jen s obtížemi prosazuje v mužském světě. Daří se jí to, ale pořád trpí samotou a výčitkami. Požitkář a pohodář Roger Sterling (John Slattery) se zubí na svět a rozhazuje suché fóry, jeho hédonismus ale nabývá zničujících rozměrů. Únavný šprt Pete Campbell (Vincent Kartheiser) se úporně snaží, ale nikdy se mu nedaří tak, jak by si přál, věci se vždycky nějak vymknou. Ti lidé před sebe staví cíle a třeba jich i dosáhnou, předmět touhy ale vždycky odskočí někam za horizont, aby byl důvod běžet dát, nezastavovat se, protože jinak by hrozilo, že se jejich život zhroutí. Rozumějí potřebě iluzí a umějí je prodat. Ve středu tohoto světa stojí mimořádně talentovaný reklamní kreativec Don Draper (Jon Hamm). Jeho úspěch spočívá i v tom, že utíká sám před sebou, skrývá před ostatními svou minulost a chce se jí zbavit. Zároveň je sám ideální spotřebitel, nutkavě zkouší různé ženy i různé styly. Je to velmi empaticky vykreslený antihrdina, dostatečně okouzlující, aby člověk zaujatě sledoval jeho osudy, dostatečně rozporný, aby se k němu dokázal vztáhnout jako k živé bytosti, která uvnitř prožívá podobné konflikty.