Neúnavný propagátor operetní tvorby Vladimír Brázda provází přehlídku oblíbených operetních melodií předních skladatelů tohoto žánru: Emmericha Kálmána (Čardášová princezna, Hraběnka Marica), Franze Lehára (Veselá vdova), Johanna Strausse mladšího (Cikánský baron, Netopýr), Hervého (Mamzelle Nitouche) nebo Oskara Nedbala (Vinobraní, Polská krev).

V chudé chalupě žije mnoho dětí, z nichž nejstarší je Ondra. Chalupa už všechny neuživí, proto otec pošle syna do světa, aby se vyučil nějakému řemeslu. Ondra se na své pouti setkává se stařečkem, kterému nabídne poslední buchtu. Tajemný stařík mu poradí, kudy se má vydat na cestu a také chlapce něčím obdaruje. Na cestě pak Ondra potkává mnoho lidí a při každém takovém setkání prokazuje svou chytrost. Když doputuje až do města, prohlíží si krámky a přemýšlí, kterému řemeslu by se mohl vyučit. Vybere si zlatníka. Je přijat a dokonce je tak zručný, že mu mistr dovolí zhotovit šperky pro princeznu, do které se Ondra zamiluje. Princezna je němá, ale i s tím si chytrý Ondra určitě poradí.

Tři sympatičtí třicátníci, kontrolor Pepe, veterinář Dědek a provozní František, si vesele užívají života. Láska je pro ně sex, střídání partnerek. Konkrétní nevyléčitelná nemoc se režisérce stala jednak východiskem pro zkoumání povrchních vztahů mezi mladými lidmi, mezi muži a ženami, jednak symbolem zřetelného ohrožení, stresové situace, jež odhaluje podstatu jednotlivých charakterů.

Mladý Jan Stehlík se přihlásí na brigádu na stavbu nového dolu. Cestou se ve vlaku seznámí s hezkou Alenou, která se do něho zamiluje. Pro povrchního Jana však nic neznamená, a když se dívka stane jeho milenkou, chová se k ní hrubě a urážlivě. Alenin vztah však trápí poctivého Josefa, který ji má doopravdy rád.

Televizní a rozhlasová hlasatelka Dagmar Sedláčková vítá diváky na estrádě pořádané k desátému výročí vzniku Československé televize. Vzpomíná na své hlasatelské začátky. Následují Písničky z obrazovky, ukázka ze hry Ze života hmyzu, scénka Hlustvisihák, která pojednává o neschopném, leč neodbytném členu ostrahy, ukázky společenského tance, monolog Smutného muže, J. Kobr přidá monolog Rozjímání pijákovo – alkohol je metla lidstva a nakonec spolu s J. Štuchalem vypráví anekdoty.

Lidové koledy z Valašska hraje Beskydská muzika... V roce 1992 připravili ostravští tvůrci pro zpříjemnění vánoční atmosféry hudební pořad, v němž zazní řada známých koled v podání Rožnovských gajdošů, dechové kapely Beskydská muzika a dětského souboru Zvoneček žáků ZŠ Pod Skalkou z Rožnova pod Radhoštěm. V pořadu vystoupí i několik známých osobností, které promluví o tom, co pro ně znamenají Vánoce: herec Josef Kobr, ředitel Valašského muzea v přírodě PhDr. Jaroslav Štika, olympijský vítěz Vítězslav Mácha, tehdejší polský generální konzul Jerzy Kronhold nebo podnikatel Peter Kominek.

Zápletka se odvíjí od drobného a celkem nepatrného zádrhele, přesněji záměny osob. Na první kolizi se pak v ztřeštěném sledu nabalují další a další nedorozumění, záměny, travestie, míjení, prolínání, zápletky, ale hlavně humor. Aniž by ovšem byla porušena kauzalita a logika! Úžasně spletitá struktura příběhu a motivů se nakonec před bedlivým zrakem diváka rozplete až do posledního detailu.

Silvestrovská estráda ze závěru roku 1972.

Televizní silvestrovská estráda ze závěru roku 1973.

Ota Meduna je výborný hokejista, podle mínění spoluhráčů však příliš „měkký“, protože odmítá oplácet fauly soupeřům. Je vybrán do širšího reprezentačního týmu, kde se znovu setká se starým známým Šmerdou. Seznámí se s půvabnou servírkou Janou a brzy se s ní ožení. Po prohře týmu je odvolán trenér a na jeho místo nastoupí ing. Klusák, který do klubu zlanaří Šmerdu. Ten se brzy stane nejlepším hráčem týmu, k nespokojenosti Jany, která se domnívá, že manžel má na víc, než jen Šmerdovi přihrávat. Šmerda a Ota jsou záhy vybráni do reprezentačního mužstva. Šmerda si však poraní nohu, a tak musí Ota na zápas se Švédy nastoupit sám. Když se vrátí domů, zjistí, že Jana má u sebe milence: Šmerdu. Druhý den dá vedení klubu ultimátum: nechce už dál se Šmerdou hrát…

Bankovní úředník Bedřich Hroch je v zoologické zahradě spolknut hrochem, nezahyne však a z jeho útrob rozmlouvá s ostatními lidmi. Bedřichův přítel Karen se rozhodne této situace využít ke kompromitaci prolhaných a manipulátorských politiků...

Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus? Smutný hrdina příběhu Petr, řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou...

Osmnáctiletý Dalibor Daněk vyrostl v dětském domově, nevyučil se a na Ostravsku se zapletl se skupinou pašeráků. Najdou se však takoví, co mu chtějí nezištně pomoci...

Strakatí andělé nabízejí tři povídky (Gabriela, Eda a Jana), z nichž dvě jsou věnovány dívkám. Společný jim je motiv deziluze, když hrdinové narážejí na přezíravost a nezájem.

Cesta třeboňských vodáků za zlatou medailí na OH v Helsinkách (1952).

Mladá Jana si přivede do bytu svého rozvedeného milence Petra. Její příbuzní se však vrátí předčasně z chaty a Jana se rozhodne vydávat Petra za jednoho ze ctitelů své půvabné matky Heleny, která pracuje jako modelka. Když Petr odejde, babička rozhodne, že Helenin nevázaný život plný ctitelů a milenců musí skončit a rozhodne se najít jí ženicha. Nápadníka hodlá pozvat na oslavu svých narozenin. Není ovšem jediná, kdo se v tom angažuje, a tak se v určený večer sejde nápadníků hned několik...

Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette.