Do malého bytu se nastěhuje svobodná matka se svými čtyřmi dětmi. Lépe řečeno nastěhovala se tam s dvanáctiletým synem Akirou a tři mladší děti do bytu doslova propašovala. Aby se na černé nájemníky nepřišlo, nesmí mladší děti z bytu ven. Akira nechodí do školy a stará se o své sourozence, zatímco matka pracuje. Jednoho dne matka odjede za svým novým přítelem a nechá děti plně na starost Akirovi. I když by tomu premisa nasvědčovala, Nikdo to neví není obžalobou disfunkčních rodin. Naopak je jemným a poetickým příběhem o chmurách dospívání a krásách dětského světa. Film se natáčel jeden rok, přičemž cílem režiséra bylo vytvořit dětským nehercům přirozené prostředí, které nebude přítomnost kamery nikterak narušovat. (FebioFest 2006)

Oblíbená filmová hvězda Širaki Rengo je nalezený mrtvý. Spáchal sebevraždu. Díky jeho smrti se však jeho blízký přítel a ne zrovna populární herec Kawada Daiki dostane do záře reflektorů. Tak se rozhodne napsat Rengův životopis. Jenomže nakonec vyvstává otázka – zemřel Rengo vlastní nebo cizí rukou?

V alternativním vesmíru mimozemšťané dobijí Zemi během 19. století a Japonsko tak zamrzá v éře Edo a zároveň se v něm kromě feudálních přežitků objevují i vyspělé mimozemské technologie. Ale to není důležité, protože meče mají stále svou váhu, ačkoliv tedy mimozemšťané meče zakázali. V tomto chaosu se seznamme se Sakatou Gintokim, stříbrovlasým a neohroženým samurajem. Tedy... je to lenoch, který si chce vydělat co nejvíc za co nejméně peněz. Vede pochybný podnik, ve kterém můžete požádat o jakoukoliv službu a Gintoki se pokusí vaše přání splnit. V jeho podnikání mu pomáhají dva přátelé – Šimura Šinpači a mimozemšťanka Kagura.

Do soutěže literárního časopisu přijde ručně psaný text. Jelikož však pravidla akceptují pouze internetové příspěvky, je vyhozen do koše. Upoutá ale pozornost editorky Hanai (Keiko Kitagawa). Je pod jménem Akui Hibiki, ale nemá žádnou kontaktní adresu. Mezitím se na střední škole excentrická dívka Hibiki (Jurina Hirate) rozhodne vstoupit do klubu literatury...

V roce 1965 Takeshi Kitano zanechává studia na univerzitě a nastupuje do divadla Asakusa France Za, které se zabývá divadelními představeními. Stává se učedníkem Senzabura Fukamiho, který je legendárním bavičem. Senzaburo Fukami vyžaduje, aby si Takeši Kitano zachoval smýšlení baviče nejen na jevišti, ale i v každodenním životě. Takeshi Kitano pěstuje svůj sen stát se bavičem s ostatními učedníky. Kvůli popularitě televize chodí lidé do divadla stále méně, ale Takeši Kitano tráví dny mládí se Senzaburo Fukamim a dalšími učedníky, kteří jsou plní talentu a jedinečných osobností.