Film se odehrává na konci 60. let na dánském venkově. Jedenáctiletý Fritz nastupuje do nové školy, kde vládne ředitel tyran. Bojí se ho nejen děti, ale i učitelé. Fritz se však záhy díky žertu spolužáků ocitne v ředitelně. Vrací se s natrženým uchem. Jeho rodiče se vydají do boje se školou, ale nemají žádnou podporu v okolí. Pouze nový Fritzův učitel, (Anders W. Berthelsen) který se řediteli snaží postavit netradiční výukou v hodinách hudební výchovy, jim v tom pomáhá. Fritz se pro změnu vzhlédl v osobě Martina Luthera Kinga, a tak jeho boj proti řediteli dostává i hlubší rozměr. Rodičům se po počátečních problémech povede dosáhnout předvolání ředitele před školní radu. Nicméně rozhodnutí závisí na jediném svědkovi, který může říci, jak to bylo. Nastává však nečekaný zvrat, a už zbývá jen jediný způsob, jak se domoci spravedlnosti…

Max dokončil školu a pomalu se z něj stává dospělý muž. Musí najít své místo v životě a opustit ochranná křídla své matky Agnethe. Dívka Kaya, kterou potká, mu pomůže odstřihnout se od matky, stát se nezávislým a nakonec se i odstěhovat. I když se Max původně vydá za otcem, skončí jako podnájemník u souseda Steena Kolda. Rád by jel s Kayou na festival Roskilde. S lístky mu za protislužbu pomůže Steen Kold, který na festival také jede. Maxova máma se bojí, že se jejímu synovi něco stane, a tak se rozhodne Maxe a Steena Kolda sledovat. To vede k řadě dojímavých i neuvěřitelně trapných událostí, jež mají své kořeny nejen v matčině velké lásce k synovi, ale také v její touze být neustále středem pozornosti.

Mia (Trine Dyrholm) je šťastně vdaná za sympatického středoškolského ředitele Frederika (Nikolaj Lie Kaas). Když vyjde najevo, že Frederik zpronevěřil školní finance, stojí Mia před zásadním dilematem. Je Frederik někdo jiný, než si myslela, nebo jeho jednání ovlivnil nedávno diagnostikovaný mozkový nádor? Koláž zdánlivě nesouvislých fragmentů je filmovou výpovědí o lidské mysli, která možná není tak přímočará, jak jsme si dosud mysleli.