Chcete recept, jak psát nejlepší detektivky? No přeci připlést se ke skutečné vraždě! To ví i slavná spisovatelka Angela Lansbury.

Thomas Sullivan Magnum III vyrůstal s otcem mariňákem, který umřel, když mu bylo deset. Thomas pak v 18 letech vstoupil do Námořní Akademie, již dokončil jako důstojník ve třetí generaci. Pak se stal členem speciální jednotky Navy Seal a odveleli ho do Větnamu, kde poznal Theodora "TC" Calvina a Orvilla "Ricka" Wrighta. Po válce ho přeřadili do Námořní vyšetřovací služba v Pearl Harboru. Když jeho kamarádi opustili armádu, TC si otevřel leteckou turistickou kancelář a Rick se stal ředitelem snobského klubu. Jednoho dne nedlouho po 33 narozeninách si uvědomil, že o něco přichází a tak opustil námořnictvo a odjel za přáteli na Hawai, kde se stal soukromým detektivem. Tam si jej najmul milionář Robin Masters, aby dohlížel na jeho sídlo na severu ostrova Oahu, zatímco bude Robin jezdit po světě a psát knihy. Sídlo řídí upjatý Brit Jonathan Quayle Higgins III, jenž dříve sloužil v Královské armádě jako major a pochází ze starého šlechtického rodu. Magnum žije v domku pro hosty, řídí Robinovo Ferrari, hádá se s Higginsem a řeší různé případy, jak Robinových hostů, tak starých známých i neznámých za pomoci všech přátel včetně Higginse.

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).

Horor natočený na motivy stejnojmenného románu Stephena Kinga režíroval Tobe Hooper (Poltergeist) a hlavní role si v něm zahráli David Soul, James Mason, Bonnie Bedelia, Lew Ayres a Ed Flanders. V novonaglickém městečku se šíří vampýrismus. Zlověstné události svádějí dohromady spisovatele posedlého starým domem na kopci, přívětivého obchodníka se starožitostmi a obchodníkova tajemného, smrtelně bledého partnera.

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).

Maddie Hayesová během jediného dne přijde o všechny peníze. Zůstane jí pouze prodělečná detektivní kancelář. Setkání s jejím šéfem se stává počátkem poněkud problematické spolupráce…

Divácká obliba kriminálních seriálů je jednou z mála jistot, na něž se můžeme spolehnout. Lidé měli vždycky rádi záhady a obdivovali ty, kteří je dokázali rozlousknout. Stejně jako v literatuře, i v televizní tvorbě hraje tento žánr nezastupitelnou roli. Pamětníci si jistě vzpomenou, že první zahraniční seriály, jež se v šedesátých letech objevily na tehdy ještě černobílých obrazovkách, byly právě detektivky a shodou okolností pocházely obě z Francie – Abonent na lince U a Inspektor Leclerc. Ve Spojených státech má kriminální (či policejní) žánr dlouhou tradici a za sebou neméně dlouhý vývoj. V sedmdesátých letech se v něm objevily do té doby příliš nevídané realistické tóny a průkopníkem v tomto ohledu byl právě Kojak. Jeho kvality byly natolik zřejmé, že se holohlavý detektiv v podání Tellyho Savalase dostal dokonce k československým divákům ještě před revolucí, i když teprve na přelomu osmdesátých let a v přísně výběrovém klíči. Nejdřív byla odvysílána dvojepizoda Vraždy v Čínské čtvrti (tehdy nazvaná Výkupné) po níž následovalo v průběhu tří let pouhých sedm epizod). Tehdy také vznikla poněkud počeštěná forma výslovnosti jeho jména (Kožak místo správného Koudžek).