O hamižnosti, lásce a moci kouzel... V hostinci, ve kterém hospodaří, nabízejí hostům jídlo nedobré, ba i zkažené. Zato dcera chudého rybáře Markétka, která ráda a chutně vaří, je ochotná rozdělit se s kýmkoli o poslední rybičku. Toto vše pozná i kouzelný dědeček, který v přestrojení za pocestného zavítá do zdejší vesnice. Markétku za její dobrotu podaruje kouzelnou rybí kostičkou, která jí může splnit každé přání. Vlastně každé ne! Jedna podmínka tu je a není radno ji porušit. Když se tajně zmocní kostičky Hladovi, začnou se dít divné věci. Jejich zlá povaha se jim však vymstí.

Román pro ženy je jemně groteskním příběhem dvou žen: dvacetileté Laury, která pracuje v redakci dámského týdeníku Vyrovnaná žena, a její ovdovělé matky, tlumočnice a překladatelky Jany. Obě ženy hledají toho pravého a stále se jim to nedaří. Jana, která kdysi chodila s jedním Čechem, a proto "typické" Čechy upřímně nesnáší, marně hledá svého vysněného cizince a útrpně odolává tragikomické dvornosti dobráckého souseda Žemly. Laura se po dvou vztazích (s lektorem angličtiny a mladičkým prodavačem mobilních telefonů) zamiluje do čtyřicetiletého Olivera, který je zaměstnán coby kreativec v reklamní agentuře. Výchozí zápletkou celého filmu je fakt, že Oliver byl před dvaceti lety velkou láskou Lauřiny matky, jinými slovy oním "typickým" Čechem...

Téměř detektivní pohádka vypráví o přehnaně úzkostlivé chůvičce, která ze strachu před hněvem zámecké paní pátrá po zmizelé maličkosti tak urputně, až se dostane do skutečného nebezpečí. Vyzbrojena radami čarodějné slečny Faustýny sebere odvahu a vydá se po stopách ztracené zlaté hračky. Ty ji dovedou až do doupěte strašidelného Šedého Mžoura. Nerudný Mžour miluje zlato natolik, že je ochoten se kvůli jeho třpytu dopustit čehokoliv. Nebyli bychom však v pohádce, kdyby se tu neobjevil i statečný zachránce…

O popletených loupežnících, potrestaném zloději a velké lásce. Pohádka pro neslyšící děti a jejich rodiče ve znakovém jazyce, tlumočená do češtiny... V předchozích pohádkách ve znakovém jazyce jsme nahlédli do světa čertů, vodníků i strašidel. Tentokrát nás příběh zavede mezi loupežníky. Jejich život se změní, když přijmou mezi sebe Bertu, nešťastnou mladou ženu, která kvůli zlému kupci přišla o všechno, a nakonec se musela vzdát i toho nejdražšího, své maličké dcery. Berta je spravedlivá, nechce, aby někdo trpěl, a proto loupežnické řemeslo převrátí naruby podle hesla „bohatým brát a chudým dávat“. Na svou dceru, kterou nechala vyrůstat na faře, nezapomněla. Tajně pozorovala, jak její dítě roste, těšila se, že ji jednou bude moci vzít k sobě. Osud vše ale zamíchal. Jednoho dne Berta zjistila, že její dcera už na faře není. Bála se, že už ji nikdy neuvidí.

Detektiv Miller žije i po čtyřicítce se svou matkou. Má sice vážnou známost, ale před svojí všetečnou maminkou se ji snaží držet co nejdál. Má totiž rád svůj klid a pohodlí. Problémům se spíš vyhýbá, než aby je řešil. Zřejmě i to je důvod, proč všem zatají, že má problémy s ledvinami a že během nadcházejícího víkendu musí na pokyn lékaře velmi pečlivě měřit a zapisovat všechny příjmy a výdaje tekutin. Připraví si tím nejednu horkou chvilku. Každý si totiž jeho podivné chování vykládá jinak – maminka, přítelkyně i kolega v práci.

Malý Pán si žije spokojeně ve svém domečku v Duté hoře. Jeho poklidný život skončí ve chvíli, kdy se mu zdá sen o tajemném domě, ve kterém najde, co mu schází. Protože sám nemá pocit, že by mu něco scházelo, rozhodne se přijít té záhadě na kloub. Vydá se za Prázdnou hlavou, aby mu poradila, kde ten záhadný dům najde. Prázdná hlava však potřebuje napít jiskřivé vody z jezerního ostrova, bez ní mu nedokáže poradit. A tady začíná dlouhá cesta Malého Pána, která je místy zábavná, místy nebezpečná a strašidelná a hlavně zdánlivě nekonečná. Potká na ní spoustu přátel a pomocníků, ale také nepřátel, kteří mu v dosažení cíle chtějí za každou cenu zabránit. Nakonec se mu podaří překonat i Velkou tíseň, která si zabrala pramen jiskřivé vody jen pro sebe. Pak už si Prázdná hlava vzpomene a poradí. Malý Pán s údivem zjistí, že to, co mu scházelo a co celou dobu hledal, měl od začátku skoro před nosem. A tak zbývá jen uspořádat závěrečnou oslavu, protože dobrá věc se podařila.

Úspěšné podnikatelce Libuši, která se ocitá na vrcholu zralého věku, nachystají dvě nejlepší kamarádky opravdu nečekané narozeninové překvapení. Díky tomu se osamělá Libuše seznámí s šarmantním „kovbojem" Otou, který vnese do jejího života lásku a radost. Libušino štěstí ale netrvá dlouho a její euforický pocit z nového životního startu vystřídají stres a utrpení. V tomto krásně i zle mrazivém vyprávění odrážejí autoři scénáře život spisovatelky Simony Monyové, jejíž stejnojmenná literární předloha se stala inspirací pro vznik tohoto filmu.

Stárnoucímu spisovateli Karlu Šejnohovi už psaní nejde jako dřív. Nedokončené povídky se mu hromadí v hlavě, jejich postavy vylézají na denní světlo a dožadují se, aby autor pokračoval v ději. Všichni něco chtějí. Fotograf Matěj chce získat nedobytnou Vendulu z lékárny, pan Bohumil prosí, aby udělal zázrak, automechanik Bakalář by chtěl být léčitelem. Do toho vstupuje z reálného světa Šejnohova manželka, která si myslí, že už by měl psaní nechat a konečně se věnovat jí.

Adaptace šesté knihy fantasy série Zeměplocha Terryho Pratchetta v podání Divadla v Dlouhé. Na Zeměploše, která je placatá a putuje vesmírem na zádech obrovské želvy, se začaly dít nepředstavitelné věci, neboť do královské politiky se zamíchaly tři čarodějky – Bábi Zlopočasná, Stařenka Oggová a Magráta Česneková. Nelíbila se jim totiž krutovláda Lorda Felmeta, který dosedl na trůn poté, co zavraždil krále Verence, ze kterého se tímto stal duch.

Záznam inscenace z nádvoří Nejvyššího purkrabství Pražského hradu v hlavní roli s Janem Třískou. Shakespearova tragédie Král Lear je nestárnoucí příběh o lásce, nenávisti, zradě, chamtivosti a touze po moci. Král se rozhodne na sklonku života rozdělit království mezi své tři dcery na základě jejich proslovu o tom, jak moc ho mají rády. Nejupřímnější a nejmilovanější Kordélii ve svém zaslepení vydědí a uvrhne do vyhnanství. Veškerou svou moc předá zbylým dvěma dcerám a až postupem času zjišťuje, čeho všeho se dopustil a postupně propadá šílenství.

Linda a Vanda jsou nerozlučné kamarádky. Mají po třicítce, jsou spolumajitelky malého knihkupectví v centru města, ale jinak jsou každá jiná. Linda je rozvedená, vzdělaná, praktická, má malou dceru a pocit zodpovědnosti. Ten naopak chybí svobodné, veselé, nezávislé Vandě, která sice přitahuje muže jako magnet, ale její živelnosti žádný nestačí. A tak hledá toho pravého. Aktivně. V obchodě s nimi pracuje kamarád Edo, který touží po lásce na věky věků, ale jako plachý, citlivý a introvertní gay to má těžké. Životy téhle trojice zamotá hned několik mužů. Lindě přijde do cesty charismatický developer Jakub, který není tím, kým se zdá být. Vandě bývalý profesor z vysoké školy Aladar, jehož je ochotná si vzít, „protože ji má rád“. A Edo se už zase přizpůsobuje dalšímu příteli, Leovi. Nakonec ale všechno dopadne úplně jinak, než všichni čekali...

Filmová báseň z hororových květů K. J. Erbena. Příběh odehrávající se od jara do zimy a během osmdesáti let lidského života. Sedm vypjatých příběhů, které se mohly odehrát kdekoliv a kdykoliv a mohou se přihodit i dnes, protože jsou o lidských láskách a vášních, a touhách, posedlostech a sobectvích, které se staletími nemění.

Není v české dramatické literatuře mnoho her, které by s takovým nadhledem nahlížely naše národní kořeny a které by s humorem evokovaly ony ošemetné otázky po národním charakteru, jako Stroupežnického Naši furianti. Je proto logické, že se každá divadelní generace chce poměřit s tímto textem a vyložit jej po svém. Divadlo v Dlouhé se vědomě odřeklo folklórního koloritu i psychologického ponoru do duší jednotlivých postav a zaměřilo se především na komediální pohled na každodenní české pinožení, ve kterém ješitnost a osobní zájmy hrají často klíčovou roli. Režisér Jan Borna vycházel ze slavné úpravy Miroslava Macháčka, která ovšem v nastudování herců Divadla v Dlouhé doznala drobných změn. Divadlo v Dlouhé svou inscenaci označilo podtitulem „Gogolovská groteska s prvky italského neorealismu podkreslená janáčkovskými čtyřhlasy“.

Milostný příběh studentů Jany a Tomáše začíná v Praze těsně po vzniku první republiky. Jejich impulzivní „útěk do Budína“ znamená nejen osvobození se nespokojené Jany od jednotvárného života s psychicky labilní matkou, ale zejména začátek jejich osudového manželství. Usadí se v malebném slovenském podhůří, na rozlehlém panství Tomášova vitálního otce, se kterým Jana naváže hluboké přátelství. Brzy ji však citelně zasáhne Tomášova překvapivá proměna. Manželskou krizi prohlubuje nezadržitelný úpadek majetku. Snaha rodiny uchytit se ve Vídni, která po rozpadu monarchie už jen vzpomíná na zašlou slávu, také ztroskotá. Pomocnou ruku jim podává Janin podnikavý švagr. Návrat do prosperující Prahy je jejich poslední šancí, která však každému přináší něco jiného...