Příběh W. Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Děj začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina – rodiče, bratr a dvě sestry – žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek, a nakonec i Szpilmanovo piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi – na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Válečný veterán William Lansing (STEVEN SEAGAL) žije v ústraní na Aljašce a jeho jedinou radostí je dopisování si s osiřelou Polkou Irenou. Když však od ní několik dní nedostane žádné zprávy a ze sirotčince přijde strohý dopis, že Irena mu už nebude psát, rozhodne se vypátrat proč. V Polsku zjistí, že sirotčinec slouží jako zásobárna pro rozsáhlé obchody s bílým masem a Irena zmizela v síti zločineckého gangu.

Dominik je normální kluk. Má mnoho přátel, tu nejvíce sexy holku na škole, bohaté rodiče a dostatek finančních prostředků na nákup značkového oblečení. Ale jeden nevinný polibek všechno změní. Začíná se stranit okolí, všechen svůj čas tráví u počítače. Schází se s neznámou dívkou, která ho zavede do „místnosti sebevrahů“, ze které není úniku. Chycen do pasti utkané z jeho vlastních emocí, se Dominik zaplétá do sítě intrik a postupně ztrácí to, čeho si nejvíce vážil

Dříve než univerzitní výzkumný tým oficiálně potvrdí, že voda může být použita jako pohonná látka, je jejich laboratoř zničená a ředitel zabitý. Na scéně se objevuje hlavní svědek, student Eddie Kasalivich, který se spolu s výzkumným týmem stává hlavním podezřelým. Ve skutečnosti za zločinem stojí několik energetických společností, které jsou podporovány vládou a snaží se objev zamlčet. Sponzor projektu přemlouvá Eddieho, aby z projektu co nejdřív vycouval. Eddie se však snaží najít dostatečné množství důkazů na očištění své osoby i celého týmu.

Rok 1945, Stalinova moc ovládá Polsko. Slavný malíř Wladyslaw Strzeminski odmítne dělat umělecké kompromisy a sloužit doktríně socialistického realismu. Je pronásledovaný, vyloučený z univerzity, jeho obrazy jsou strhány ze zdí muzeí. S pomocí některých svých studentů začne bojovat proti komunistické straně a stává se symbolem uměleckého odporu proti tyranii.

Mladý novinář Gareth Jones si připravuje velké téma – rychlou modernizaci Sovětského svazu. Chystá se do Moskvy na rozhovor se Stalinem. Tam se seznamuje s britskou novinářkou Adou Brooks, díky které odhaluje, že pravda o stalinovském režimu je brutálně potlačována sovětskými cenzory. Potom, co se Jones doslechne o velkém hladomoru v SSSR, vydává se sám na cestu přes Ukrajinu. Stává se očitým svědkem tragédie ukrajinského hladomoru, o které po návratu do Londýna píše. Publikace je potlačována a její autentičnost je shazována západními novináři, kteří jsou stále pod vlivem Kremlu. Ani přes smrtelné výhružky Gareth ve svém boji o pravdu nepolevuje. Svá odhalení chce sdílet s mladým a aspirujícím spisovatelm – Georgem Orwellem.

Podívejte se na zajímavé osudy vědce Roberta Oppenheimera, který vede Projekt Manhattan a generála Leslieho Grovese, jenž má nad celou akcí vrchní velení. Projekt Manhattan je tajný válečný plán v Novém Mexiku, v rámci kterého jsou vynalezeny a sestaveny první atomové bomby. "Byl to východ slunce, jaké svět ještě neviděl. Obrovské zelené superslunce, které se ve zlomku sekundy vyhouplo do výšky přes 3000 metrů a stále stoupalo, až se dotklo oblak, ozářilo ohromujícím jasem okolní zemi i oblohu." Příběh výjimečných lidí, kteří změnili náš svět.

Jack Strong bylo krycí jméno plukovníka Polské lidové armády Ryzsarda Kuklińského – údajně největšího škůdce komunismu. Jako člen generálního štábu Polské lidové armády byl styčným důstojníkem mezi polskou armádou a velením vojsk Varšavské smlouvy, což mu umožňovalo přístup k nejtajnějším dokumentům vojenského charakteru. V roce 1971, tedy krátce po Gdaňských krvavých událostech a vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se Ryzsard Kukliński rozhodl začít spolupracovat se CIA. Údajně jim dodal kolem 35 000 stran přísně tajných materiálů. Polská společnost v pohledu na Kuklińského rozdělena. Někteří ho považují za národního hrdinu, který možná zabránil invazi Sovětského svazu do Polska tím, že vynesl plány invaze SSSR do západní Evropy, přičemž Polsko mělo být obětováno ve smyslu bojiště. Část Poláků ho považuje za zrádce, protože porušil vojenskou přísahu. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti, ale po pádu komunismu byl jeho rozsudek zrušen.

Byl 24. srpen 410 kdy skončilo obléhání Říma Vizigóty. Hlavní město impéria, které dominovalo světu po staletí se sklonil pod váhou barbarské tlupy patnácti set osob, které vstoupily jako mohutná řeka přes bránu Salaria. Tragédie, která zpečetila pomalou, ale neúsporné krizi uvnitř Římské říše. Srážka civilizace ji přináší na konec historie. Tehdejší svět byl otřesen když se dozvěděl, že "pozemské město" bylo odpudivé, ale ozval se hlas jednoho muže, aby podepřel znovuzrození nové civilizace. Na pozůstatku ruin římského impéria mladá krev pohanského obyvatelstva a duch křesťanství klade základní sloupy nové lidskosti. Zde byl oduševnělým davem vybrán Augustin, pověstný "ex-advokát", do role biskupa v Hippo, městě na středomořském pobřeží Afriky. Odtud, odkud dnes vyplouvají loďky s emigranty hledajícími štěstí v západním světě, Augustin přijímaje uprchlíků z Říma se svými děsivými příběhy dokáže vidět cestu prozřetelnosti pro lidstvo ... (Oficiální text distributora)