Krásný čas je třetím dílem volného cyklu, jehož protagonistkou je postava Renáty Soukupové. V prvním televizním filmu, Ze života Pubescentky, ještě mladičkou Renátu nehrála Tatiana Vilhelmová, ale v dalším pokračování, ve filmu Můj otec a ostatní muži už režisérka Andrea Sedláčková známé herečce roli svěřila. Renáta Soukupová je dívka, později mladá žena, která začínala vážněji poznávat svět těsně před rokem 1989. Manželství jejích rodičů bylo poněkud dobrodružné a poznamenalo Renátinu pubertu, ale rozhodující vliv měla okolnost, že Renátin otec byl zaměstnancem ministerstva vnitra. Renáta paradoxně před sametovou revolucí emigruje do Francie a v úvodu Krásného času se vrací: je na prahu třicítky a je rozhodnuta dobýt Čechy zpátky, najít si zde svou trvalou a jistě krásnou existenci. A samozřejmě také lásku, protože z Francii odjela i kvůli zkrachovalému milostnému vztahu. Nedopadne to ovšem tak, jak si mladá žena představuje.

Povídkový film natočený na motivy prvních detektivních povídek ("Smrt na jehle", "Jak se koupe žena" a "Zločin v dívčí škole"), které Josef Škvorecký už podepsal svým jménem. Hlavním hrdinou a spojovacím článkem je zde poručík Borůvka, ztvárněný Lubomírem Lipským. Postupně zde řeší případ vraždy mezi horolezci, smrt tanečnice v hudebním divadle a také podivné zmizení profesora matematiky. Ve třetí povídce byli poprvé před kameru přineseni Matěj a Petr Formanovi.

Detektivní příběh, v němž se vše točí kolem starodávného pokladu z devátého století, považovaného za zničený v době druhé světové války, se odehrává v archeologickém prostředí. Jeho hlavní postavou je vedle kapitána Exnera, vyšetřujícího podivnou vraždu, spáchanou na půdě vědeckého ústavu, mladá studentka UMPRUM Kamila Housková, která zjistí, že poklad nebyl zničen, ale s největší pravděpodobností ukraden. Bystrá dívka pokračuje proti vůli kapitána Exnera v pátrání po pokladu a přivede vyšetřovatele na stopu, dokazující souvislost mezi ztraceným pokladem a zavražděnou ženou...

V mondénním prostředí přepychového karlovarského hotelu se tak odehraje šaráda, v níž několik zahraničních agentů projeví zájem o věhlasného rakouského vědce, objevitele umělých bílkovin. Ohrožený muž naštěstí ani nepostřehne, jaké sítě se kolem něho smotávaly, jeho ochranou byla totiž pověřena záhadná madam Elizabeth, mezi agenty proslulá jako 006, ve skutečnosti pracující pro Státní bezpečnost...

Hezká, chytrá a noblesní čtyřicátnice Ona se pokouší vybřednout ze samoty s pomocí přítele z mládí Bohouše Čerta. Ukáže se však, že skutečnost neodpovídá vzpomínce: štíhlý mladík se proměnil v obtloustlého, nevychovaného muže, jehož nejdůležitější vlastností je žravost (a druhou nejdůležitější intelektuálská žvanivost). Ona snáší Čertovy návštěvy jen s vidinou vysněné svatby, které je ochotna obětovat i vlastní důstojnost. Když se ukáže, že nenasyta, je skutečným čertem, nezbývá hrdince než s vetřelcem rázně skoncovat…

K dokumentárnímu filmu natočenému při příležitosti svých 85. narozenin přistoupil herec Petr Kostka s inteligentním humorem, upřímností a elegancí, které jsou pro něj typické. S režisérem se vydali na road movie po důležitých místech jeho pracovního i osobního života. Kromě českých divadel a štací, po kterých putovali už jeho pradědeček a prababička, kteří založili slavný divadelní rod, zavítáme i do Ugandy, kde žije „pátá dcera“ Petra Kostky a jeho manželky Carmen Mayerové. Kromě jeho vynikajících výkonů na jevištích Národního a Vinohradského divadla a komorních scénách Divadla Ungelt či divadla Studio Dva, dokument připomíná také jeho slavné filmové a televizní role. Ač je Petr Kostka všeobecně známou osobností, dokument ho představuje i v nečekaných rolích, jakou je třeba role obětavého dědečka jeho vnuka Antonína, syna pokračovatelky „divadelního rodu“ Terezy Kostkové.