Příběh o dospívání, který se odehrává na vietnamském venkově v pozdních osmdesátých letech minulého století, je vyprávěn očima dvanáctiletého chlapce jménem Thieu. Thieu a jeho mladší bratr spolu sdílejí úplně všechno a jeden bez druhého nedají ani ránu. Jejich dny se odvíjejí jako rozmarná a komická cesta plná nevinnosti, údivu, zmatku a neobvyklých dobrodružství. Tuong obdivuje sebejistotu svého staršího bratra a neustále se snaží získat jeho uznání. Ale Thieuovo přehnané sebevědomí je jen zástěrkou jeho obrovské nejistoty. Thieu na svého bratra v jednom kuse žárlí, ať už kvůli známkám, nadání či mladé sousedce. To nakonec vyústí v násilný čin, kvůli němuž Tuong ochrne a zůstane upoutaný na lůžko. Aby se Thieu vyrovnal s vlastním svědomím, pokusí se svůj prohřešek odčinit a pochopí skutečný význam bratrství.

Po rodinné tragédii se vdovec Thanh přestěhuje se svými dvěma dcerami do staletého rodného domu. Obě dcery propadnou spánkové paralýze a nočním děsům. Jejich otec vyhledá pomoc místního psychologa, ale mrazivá tajemství a vize nakonec ukáží, že ve starém rodinném domě není vše tak, jak se zdá.