O bozích a lidech
7/352
Malá křesťanská komunita v severní Africe, v níž našlo klid i naplnění osudů osm mnichů shodné víry, ale rozdílného věku i názorů, žije v poklidu, dokud život v oblasti nenaruší masakr, za nímž stojí místní islámští fundamentalisté. Poté, co odmítnou armádní dozor, čelí mniši otázce, jak se bránit přetrvávajícímu riziku, i zjištění, že láska k bližnímu není pro všechny věřící přesvědčivým argumentem. Film se zabývá univerzálními hodnotami, které nelze zavrhovat, ať už věříme v jakéhokoli boha, ale také ukazuje, že odevzdanost víře ještě neznamená automatické nalezení odpovědí a z nich pramenícího klidu. Snímek usiluje o zachycení života v klášteře bez idealizace „služebníků božích“ a úspěšně problematizuje domněnky o stádním uvažování věřících. Dílo, jež klade náboženské otázky, ale zároveň je univerzálně duchovní, vychází ze skutečné události, kterou režisér odhaluje až na samém konci, a posiluje tak dopad svého už tak sugestivního filmu.
