Kouzelný příběh podle Puškina. Režisér Alexandr Ptuško se tentokrát nechal inspirovat básní "Pohádka o caru Saltánovi, o jeho synu, slavném a mohutném bohatýru Gvidonu Saltánoviči a o čarokrásné carevně Labuti" z pera slavného spisovatele A. S. Puškina a natočil podle ní další ze svých pohádek. V jejím centru stojí car Saltán, který si právě hledá nevěstu. Poslouchá potají rozhovor tří krasavic a vybere si tu, která jej miluje a chce mu porodit syna a dědice. Koná se svatba a brzy je na světě i vytoužený syn. Ale závistivé sestry zařídí, aby bylo dítě i carevna uneseny a hozeny v sudu do moře. Vlny je donesou až na tajuplný ostrov Bujan. Ze syna se brzy stane pohledný mladík a díky nadpřirozeným silám se snaží přilákat otce do svého nového domova. Ten se mezitím dostal pod vládu zlých čarodějnic a bude ještě dlouho trvat, než pochopí, kde se skrývá jeho štěstí.

Sovětská komunální satira. 1) Moskevská restaurace Pampeliška trpí typickými dobovými nešvary - mimo jiné má mizernou obsluhu bez zájmu o zákazníka. Vzhledem k silnému převisu poptávky nad nabídkou tehdejších restauračních služeb a vzhledem k nemotivovanosti pracovníků se není čemu divit. Ale sovětský člověk vždy řešení najde. 2) Snímek reflektuje atmosféru chruščovské oblevy a je ve své naivní nevinnosti vlastně docela hezký. (slunicko2)

Druhý díl velké válečné epopeje nás zavede do bitvy na Dněpru. Zde se střetla německá vojska se sovětskou armádou v září roku 1943. Vrchní velitel sovětské armády Stalin vydal rozkaz do 6. listopadu osvobodit město Kyjev od německých okupantů. Generál Rybalkov se ukázal jako velký stratég a vojenský taktik. Rozhodl začít útok v noci s pomocí reflektorů a se spuštěnými sirénami, aby překvapil svého protivníka. Nepřítel se zdá zaskočen...

Sovětská vojska postupují na Berlín a zvuk dělostřeleckých salv je již slyšet v ulicích města. Hitler nechce připustit blížící se konec války. Ve velitelském bunkru vládne hysterie a Hitler začíná vydávat zoufalé rozkazy k obraně města. 16. dubna roku 1945 byl dán povel k útoku na Berlín. Boj o každou část města, o každou ulici, o každý dům je výpovědí o statečnosti sovětské pěchoty, která je podporována dělostřelectvem. Pod palbou dělostřeleckého útoku se ocitá i budova Říšského kancléřství.

Rudá armáda se dostala tunely podzemní dráhy až na stanici metra Kaiserhof. Hitler ve snaze neustopit za žádnou cenu vydal rozkaz k zatopení podzemní dráhy v Berlíně, která sloužila jako úkryt před leteckými útoky pro civilisty. Zde Němci měli i svá shromaždiště raněných z bombových útoků na město. V podzemí tak zahynulo mnoho nevinných lidí. Hitler neunesl porážku a společně se svou ženou spáchal sebevraždu. Hrstka fanatických německých generálů se nehodlala vzdát a tak byl bílý prapor vyvěšen až 2. května 1945, kdy skončila bitva o Berlín...

První část je věnována největší tankové bitvě druhé světové války, která se odehrála v létě 1943 u Kurska. Střetla se zde vojska sovětských a německých armád. S použitím vojenské techniky, která nemá v historii filmu obdoby, se doslova staneme účastníky této mohutné vojenské operace. Na snímku se podílelo množství tvůrců z několika evropských zemí. Podařilo se jim vytvořit velmi realistickou a autentickou atmosféru.

Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armád…