Gösta Berling se jmenuje z církve vyobcovaný kněz, pro nějž mají ženy slabost. On však nezná jiné pohnutky a cíle než své vlastní a své příznivkyně z nejvyšších společenských kruhů skandalizuje a ničí. První polovina snímku se věnuje expozici a představení jednotlivých charakterů, druhá část se honosí dramaticky vypjatými sekvencemi, jako je např. útěk milenců v saních přes zamrzlé jezero před smečkou vlků. Obrazovou lyriku podtrhuje umělecká práce se světlem, nejpatrnější snad ve scénách se začínající

Společenská sexuální komedie si duchaplně pohrává s kacířskou myšlenkou, zda instituce manželství a monogamie, jimž se západní civilizace upsala, nejsou tím nejhorším omylem spáchaným na přirozenosti lidského druhu. Romantické propletence milostných situací ve snímku vytváří šest žánrově příznačných postav – nudný, do své práce zahleděný manžel, jeho frivolní žena, flirtující dívka, atraktivní bohém, bohatý šlechtic a roztržitý profesor. Scénář virtuózně mísí prvky cine-komedie (výmluvná gesta, stupňované gagy) i společenské komedie (prudké změny emocionálních nálad a vztahových loajalit) a elegantně přivádí vyznění k lehkovážné amoralitě.