V této komedii se Shirley MacLaine představí jako sedm různých žen v sedmi povídkách. Jako Paulette si nechá vyznat lásku v pohřebním průvodu svého muže, jako vědkyně Marie Teresa se musí vyrovnat s nevěrou svého muže. Linda se nechá uchvátit oddaností ctitelů, zatímco Edith pochybuje o obdivu svého muže. Eva s každým manipuluje a nejdůležitější je vyšachovat sokyni nikoli v lásce, ale v módě. Marie je připravená spáchat sebevraždu, zatímco Jeanne sní o tom, že je snad tajně milována.

Když do důchodu, tak s milostnou aférou... a nejlépe v Benátkách. Bankovní účetní Grégoire Dufour se rozhodne odejít předčasně do důchodu. Ví, že ho doma čekají věčné ranní hádky jeho syna a dcery a kromě toho bude i nadále jeho ranní káva studená, protože manželka Antonella pokaždé zapomene něco koupit. Už se ale rozhodl, čeká ho jen poslední služební cesta do Milána. V bance se musí vše s kolegy patřičně oslavit a jak bývá zvykem, všichni se složí na dárek na rozloučenou. Ale kolega Dufour nepije, nekouří a nemá žádné záliby. Dárek se přesto koupit musí a nejlépe co nejoriginálnější. Nic netušící Grégoire nastoupí do vlaku do Milána a to je náhoda!... jeho kupé si vybere svůdná, krásná, luxusně oblečená žena. A další náhoda nenechá na sebe dlouho čekat - okouzlený úředníček nedokáže včas vystoupit v Miláně a nechtěně" pokračuje do Benátek. Co by tomu asi řekla jeho manželka, Claudia Cardinaleová, která dál doma vaří studenou kávu?

Obchodnice se starožitnostmi Hélène Aughain (Delphine Seyrig) žije ve francouzské vesnici Boulogne se svým nevlastním synem Bernardem (Jean-Baptiste Thierrée), veteránem z alžírské války. Jednoho dne přijíždí na návštěvu Hélénin bývalý přítel Alfons (Jean-Pierre Kérien). Přiváží s sebou novou milenku Francoise (Nita Kleinová) a také vzpomínky na válku a lásku. Napětí v domě však brzy překročí únosnou mez a žárlivost, chtíč i temná tajemství brzy vyústí v tragédii.

Muž s tmavými brýlemi je při večerní procházce pronásledován potemnělými ulicemi. U vchodu do tržnice na něj někdo třikrát z auta vystřelí. Útočníci jsou však vyrušeni. Náhle zastavuje jiné auto, do kterého je muž naložen. Ale proč ho neodvezou do nemocnice? Útočníci se vracejí splnit svůj úkol. Podivného případu se ujímá klidný a přesvědčivý komisař Maigret, který postupně rozplétá spletitý případ. Záhy shledává, že za vším nestojí někdo místní, ale profesionálně organizovaná banda z Ameriky. S těmi Maigret nemá ani kousek slitování.

Film se odehrává během německé okupace Francie za druhé světové války. Napříč Paříží nesou malíř Grandgil (Jean Gabin) a Marcel Martin (Bourvil) kufry plné čerstvě naporcovaného prasete určeného pro černý trh. Kličkování před francouzskými četníky, pouličními psi a německými hlídkami je zkouškou odvahy a charakteru obou mužů. V menší roli překupníka Jambiera se ve filmu představil Louis de Funès.

V předvečer svatby Godefroye a krásné Frenegondy přeruší její otec přípravy strašnou zprávou. Někdo odcizil rodinné klenoty a posvátnou relikvii Svatého Rolanda, kterou rodina přísně střežila. Relikvie po celé generace zajišťovala v rodině plodnost žen. Kam se mohly cenné klenoty ztratit? Zůstaly u Jacquille a Ginette, avšak o pár století jinde. Brány času se tedy úplně nezavřely a navíc se do minulosti nevrátil se svým pánem sluha Jacquille, ale jeho potomek. Pro statečného Godefroye tak zůstává jediné řešení - aby se mohl oženit s krásnou Frenegondou a zajistit pokračování svého rodu, musí se vrátit do přítomnosti, najít klenoty a sluhu Jacquille.

Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost...