Italský filmový a divadelní režisér Franco Zeffirelli proslul především jako uznávaný odborník na dílo Williama Shakespeara. Úspěchy nejprve sklízel se svými divadelními i operními inscenacemi, později se odhodlal také k jejich filmovým zpracováním. Patří mezi ně například Sen noci svatojánské (1968), Otello (1986) či Hamlet (1990). V 70. letech se ovšem věnoval také adaptacím námětů s náboženskou tematikou. V roce 1972 natočil snímek Bratr Slunce, sestra Luna o životě svatého Františka z Assisi a v roce 1977 navázal velkolepým televizním filmem o životě Ježíše Nazaretského... Franco Zeffirelli ve svém filmu Bratr Slunce, sestra Luna zachycuje události v životním příběhu svatého Františka z Assisi před jeho poutí a rozpravou s papežem.

V době svého uvedení byl tento film dosti přezírán, protože ona válka v názvu snímku, je II. světová válka, tedy válka spravedlivá a nezbytná. V té době byla v plném proudu válka ve Vietnamu, ale neprotestovalo se proti ní v takové šíři, jak by bylo záhodno. I tak publikum předpokládalo (zřejmě správně), že v tomto filmu se zesměšňuje právě vietnamský konflikt. A to byla (a je) škoda, protože tyto okolnosti odvedly diváky od skutečně odvážného filmařského počinu. Lesterův frenetický styl už byl všeobecně znám, ale v tomto filmu do svého filmařského slovní…

Anglický kriminální film, natočený podle románu J. Clearyho "Vládní zmocněnec".

Během druhé světové války vznikaly na celém území obsazeném Japonci zajatecké a internační tábory. Zde byli drženi jak spojenečtí vojáci, tak i civilisté resp. občané zemí, které byly s Japonskem ve válce. Ve všech táborech panovaly příšerné hygienické podmínky, zajatci umírali z důvodu nedostatku léků na mnoho nemocí (beri beri, tyfus, malárii, choleru, úplavici ad..) a na podvýživu, protože zejména s postupným obratem válečné štěstěny na stranu spojenců měli sami i Japonci nedostatek jídla. Případné balíčky od Mezinárodního Červeného kříže japonští vojáci včetně velitelů vykrádali a k zajatcům se z nich dostávala jen torza (pokud vůbec). V táborech panoval přísný řád a byla vyžadována naprostá poslušnost. Za každý přestupek hrozilo bití případně smrt. Jelikož Japonci používali zajatce pro otrockou práci, zbití rovnalo se nenastoupení do práce, nenastoupení do práce znamenalo snížený příděl již tak hubeného množství rýže což se v delším časovém horizontu rovnalo smrti.

Konspirační válečné drama natočil roku 1978 britský režisér John Hough, a to dle knižní předlohy Fredericka W. Nolana nazvané The Oshawa Project a vydané roku 1974. Mimo výstižného vykreslení poválečné paranoie Mosaznému terči vévodí skvělé herecké obsazení, které v Evropě rozehrává mistrnou šachovou partii v osidlech studené války. Stojí za zmínku, že představitel role generála, George Kennedy, skutečně za II. světové války pod Georgem S. Pattonem sloužil, a nakonec získal hodnost kapitána. Původní název filmu je jazykovou hříčkou, která odkazuje jak na mosaz (nábojnice, frčky), tak na vysokou hodnost vojenských šarží, ale též troufalý skutek, který v případě tohoto vyprávění nabývá zcela nelítostných rozměrů.