Ve výzkumném ústavu se v týmu doktora Gála tvrdě pracuje na problematice encefalitických arbovirů. V týmu je mimo jiné i mladý Libor Zika, který má pletky s narkomankou Nanou. Mimo šéfa a Libora jsou v týmu ještě dva muži a laborantka Katka. Libora navštíví novinářka, a on jí poví, že úspěchy Gála nejsou zcela jeho - jsou doktora Vondry, který mu dal dceru a vilu, ale taky výsledky desetiletého výzkumu. Jednoho dne Katka volá do práce, že je nemocná. Lékař stanovuje diagnózu, a to chřipku. Jenže ona končí v nemocnici s encefalitidou...

Televizní hra ze školního prostředí o konfliktu zásadové učitelky a její studentky, která využívá protekce svého vlivného otce.

Studentka Vlasta neudělá přijímací zkoušky na UMPRUM. Její vlivný otec jí však odmítne zařídit protekci. Uražená Vlasta se s ním pohádá a odejde z domu. Při stopování se seznámí se sympatickým řidičem nákladního auta Vojtěchem. Protože Vlasta nemá kam jít, rozhodne se jet na stavbu, kde muž pracuje. Zabydlí se na ubytovně a nechá se v podniku zaměstnat jako svačinářka. Ve volných chvílích kreslí portréty dělníků. Sbližuje se s Vojtou a brzy mu vyzná lásku. Vojta jí přizná, že pečuje o svou tříletou dceru Adélku a že jeho žena zemřela při porodu. Plánují svatbu. Vlasta se spřátelí s Adélkou a záhy představí Vojtu rodičům (N. Divíšková, D. Ožana), kteří ale nejsou dceřinou známostí vůbec nadšeni a nesouhlasí se sňatkem. Vlasta začne váhat. Rozhodne se pro vysokou školu, nebo pro život s Vojtou?

Svérázný Fanoš Mikulecký, je původcem mnoha známých písniček z Podluží, obecně považovaných za lidové. Vedle něj je druhým hlavním protagonistou příběhu Honza, hudebník a nedostudovaný posluchač žurnalistiky. Při jedné z cest se setkává se svým bývalým profesorem. Ten mu navrhne, aby spolu navštívili jednoho z těch, kteří skládají lidové písně, ale k jejich autorství se nehlásí, Fanoše Mikuleckého. Honza u něj pochopí smysl umělecké tvorby i naplnění lidského života…

Staré Hamry leží uprostřed Moravskoslezských Beskyd mezi Lysou horou, Smrkem, Bílým Křížem a Javořinou. Půvaby přírody lákaly odedávna hosty z celé vlasti, pobývali zde Petr Bezruč, Vítězslav Novák, bratři Křičkové, Jan Čep, Adolf Kašpar, Rafael Kubelík a další významné osobnosti. Pamětníci dosud vzpomínají na jízdu vláčkem malebným údolím na trati Frýdlant–Bílá i na výlety na okolní horské hřebeny, hlavně na Grúň. V 50. letech byla schválena výstavba přehrady Šance na řece Ostravici, která měla zatopit střed obce, Hutě a Řečici. Aby byl pro příští generace zachován obraz života obce, natočil v letech 1955–1960 na tehdy obtížně dostupný barevný materiál AGFA 16 mm místní rodák František Dužík dokumentární film. Kromě historie obce zachycuje rázovité osady roztroušené na stráních a hřebenech s typickými ovečkami, těžkou ruční práci při těžbě a zpracování dřeva a vše, čím obec tehdy žila.