Jednu a tutéž událost vidí jinak dítě, jinak člověk dospělý, jinak člověk starý. I Babičku Boženy Němcové jsme četli, čteme a budeme číst stále jinak. Jako děti jsme ji četli bezmála jako pohádku a nejvíc nás zaujaly postavy Jeníka, Adélky, Barunky, psů Sultána a Tyrla. Příběh Kristly z hospody a jejího milého Jakuba nás zaujal ve dvaceti, mnohem, mnohem později jsme porozuměli nářku Viktorky. Ale to jsme se pak dívali zase docela jinak na hry dětí ze Starého bělidla, to už jsme v Adélčiných věčných otázkách slyšeli otázky vlastních dětí, to už jsme věděli, co znamená prázdnota, kterou po sobě zanechává smrt blízkého člověka.

"Na přelomu 10. a 11. století se v bratrovražedném boji mezi Přemyslovci a ostatními rody rozpadla boleslavská říše, ze sporů těžil především německý císař. Tehdy se zdálo, jakoby český stát i rod jeho knížat byly před zánikem..." Těmito slovy scénáře se začíná odvíjet příběh filmu Oldřich a Božena, jehož námětem se stala stejnojmenná divadelní hra Františka Hrubína.

Alfonse Karáska čeká důležitý úkol – zasvětit do umění svádět dívky svého mladého chráněnce, který je v tomto oboru ještě velmi nezkušený. Příležitost se naskytne na mysliveckém honu…

Tramvajačka Marie Kučerová (Jiřina Bohdalová) je toho dne již unavená a když tramvaj nemůže hned pokračovat v cestě, ponoří se do myšlenek a v představách zrazu vidí svého manžela (Radoslav Brzobohatý), jak se objímá s cizí dámou. Nějak se to v ní zlomí, dojde jak vítr domů, sebere všechny vkladní knížky a zamíří do banky všechno vybrat. A pak už nakupuje luxusní oblečení a zavítá i do salónu krásy, kde podstoupí zkrášlovací procedury. A aby se měla komu líbit, najde si milence (František Peterka) a užívá si života a nechce brát na vědomí, že muž se chce vrátit zpátky k ní. Když se děj začíná hrotit, Marie na tramvajové zastávce otevře oči, polkne slinu, a pokračuje v cestě...

V roce 1976 přichází do Divadla Na zábradlí filozof české nové vlny, režisér Evald Schorm. Zůstal tady dvanáct let, do své smrti. Vychoval generaci herců, vědomých si vlastní osobnosti. Ve hře Bratři Karamazovi se na jevišti předvedl v plné síle tehdejší kompaktní herecký soubor, mimo jiné Jana Preissová (Grušenka), Libuše Geprtová (Káťa), Jiří Bartoška (Ivan Karamazov), Karel Heřmánek (Míťa Karamazov), Pavel Zedníček (Aljoša Karamazov), Ladislav Mrkvička (Smerďakov). Schorm tvořil od zákazu k zákazu (Hamlet, Macbeth, Bratři Karamazovi, Maratón) a před Zábradlím stály fronty na lístky ve dvojstupech až k nábřeží Vltavy: když začínalo předplatné, lidé spali venku od půlnoci až do rána do deseti, kdy se otevírala pokladna, ve spacácích, k divadlu si nosili rybářské židličky. Vstupenka na Zábradlí byla cennější než tuzexové bony...(oficiální text distributora)

Václav II., který má už dospělé děti Elišku a Václava, odmítá se oženit s mladičkou Alžbětou Rejčkou. Nakonec podléhá naléhání opata Konráda. Královna mu přináší věnem Polsko a Václav II. tak rozšíří svou říši. Žije stále ve stínu velkého otce, Přemysla Otakara II., pánové mu vyčítají slabost a neschopnost boje. Václav se skutečně bojí okamžiku, kdy bude muset vést vojsko do pole a raději spory urovnává diplomatickou cestou. O slabosti krále ví jeho učitel šermu Hynek z Dubé a milenka Anežka, jejichž společnost Václav vyhledává raději než svoji mladou ženu. Rejčka však krále obdivuje a věří mu s okouzlením mladého děvčete. Do země vtrhne nepřítel a rychle postupuje. Je třeba postavit se mu v poli, král však váhá a odkládá rozhodnutí.

Příběh jedné nešťastné, bezdětné kněžny, jejího milujícího muže i strašlivou nemocí ohrožených chudých vesničanů, kterým nakonec pomoc shora přišla.

Dušan Roček se vášnivě věnuje letům na rogallu a nebrání v tom ani své patnáctileté dceři Mileně. Jediný, kdo riskantnímu sportu nefandí, je Dušanova žena Magda. Ale není to rogallo, odkud číhá nebezpečí. Jako blesk zasáhne rodinu autonehoda, při níž je Milena vážně raněna. Při rentgenu se zjistí, že dívka má jen jednu ledvinu a ta je vážně poškozena. Jedinou šancí je transplantace. Dušan se okamžitě nabídne jako dárce. Protože by jako otec byl nejvhodnějším dárcem, lékaři souhlasí. Během vyšetření však vyjde najevo, že nemůže dát Mileně svou ledvinu, protože není jejím skutečným otcem. Dušan je šokován a nedokáže se s nevěrou své ženy vyrovnat.

Chán Sulejmán, hrdý panovník a lovec, se na toulce lesem setká s lesní vílou Fatmé. Na první pohled se do ní zamiluje a požádá ji ihned o ruku. Víla však takový spěch nevidí ráda, cit musí uzrát. A tak si dá podmínku: svatba bude, až vykvete semínko svatební květiny, kterou musí chán zasadit. Na krásnou vílu Fatmé a její štěstí žárlí zlá čarodějnice, která hodlá chánovi podstrčit svou dceru. Naštěstí chán kouzla a šalby prohlédne, Fatmé mu odpustí i tu jeho zbrklost a netrpělivost, a tak se nakonec bude konat i ta odložená svatba

V lyrické pohádce o mládenci, kterého zaklela krutá Paní Zima, jsou vyjádřeny odvěké lidské obavy, před smrtonosným mrazem a touha po příchodu životadárného jara. Něžná Heřmánková víla a síla obětavé lásky tu vítězí nad zdánlivě nepřekonatelnými překážkami.

Ostrava - Kunčice , 1953: stejný den jako manifestační tryzna za J. V. Stalina se koná pohřeb brigádníka Bédi Nevěřila, tragické oběti byrokratické kádrovací mašinérie... Příběh se odvíjí ve vzpomínkách jiného brigádníka, bývalého novináře Karla Kratochvíla.

Začínající učitelka přichází z Prahy do jihočeského okresního města, kde žije i její snoubenec Jakub, mladý nadějný inženýr v místní papírně. Petra se sžívá s novými kolegy ve škole i s dětmi z nové třídy a pilně nacvičuje s hudební skupinou Komenium, s jejímiž členy se zná ještě ze studií. Seznamuje se i s Jakubovými spolupracovníky a s ředitelem papírny, na jehož místo by byl Jakub rád po jeho odchodu do důchodu jmenován. A právě touha po vysoké funkci vede Jakuba k chování a jednání, které Petra nemůže schvalovat.

Král přislíbil svou malinkou zlatovlasou princezničku za ženu princi, synu svého královského přítele. Princezna vyrostla v krasavici, jenže není zlatovlasá, ale rezavá?

Detektivní příběh začíná objevením mrtvoly Josky Sedláčka. Muž byl zavražděn. V podezření je téměř celá vesnice, protože mladý Joska byl nejen velmi atraktivní a záletný muž, čímž proti sobě obracel nevraživost mnohých mužů a žen, ale mimo to honil v družstvu lidi do práce a nic jim neodpustil. Rozplétá se klubko vztahů na malé vesnici, kde každý vidí do talíře tomu druhému. Podezřelých je několik, k vyřešení vraždy však přispěje až jistý pokus majora Háska…

Tenisové kurty, kdysi symbol buržoazní dekadence, jsou stále nebezpečné - nadějná hráčka tam dokonce přijde o život! Kriminalisté rozmotávají složité předivo vztahů, které zavražděná měla k různým lidem, najmě k mondénnímu překladateli a jeho synu... Příběh sice neobsahuje žádné logické prohřešky, ale odvíjí se pomalu a bez nápadu, spadá do linie unylých, bezbarvých detektivek, jaké vznikaly v 70. letech.

V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici...

Praha se konečně dočkala schválení výstavby metra. Na přípravách, průběhu i dokončení budování se podílely tisíce jednotlivců, jejichž osudy se s tímto stavitelským počinem propojily.

Učeň Petr (P. Kříž) nastupuje do internátu a zjišťuje, že tu vládne parta kluků v čele s Edou (J. Duchoslav), kteří šikanují ty slušné. U dospělých, vychovatelky (S. Stašová), ředitelky (D. Syslová) a mistra (J. Moučka) se nedočká pochopení, a tak začne jednat sám…

Parafráze na klasickou pohádku O perníkové chaloupce, vznikla roku 1983 podle jedné z Nezbedných pohádek Josefa Lady. A protože je to pohádka "naruby", v lese se neztratí děti, ale kouzelný perníkový dědek a babka. Ze stromu uvidí chaloupku, a když se začnou krmit šindelemi, propadnou se do kozího chlívku. Aby se ze zajetí dostali, chaloupku zázračně promění v perníkovou. Jenže mamince a tatínkovi se perník brzo začne přejídat.

Do malého městečka přijíždí na sjezd rodáků věhlasný profesor ekonomie Eman Veselý. Dlouho se neviděli, tak ho hostinský Eda srdečně vítá. Seznámí svou dceru Simonu s profesorovým synem, protože nechce, aby si vzala Ríšu, kterého miluje. Zamilovanému páru nepřeje ani Ríšova matka. Ona i hostinský k tomu mají svůj důvod, domnívají se, že jsou to sourozenci… Jenže Simona je ve skutečnosti dcerou profesora a hostinské. Stejně tak je Ríša nemanželským synem hostinského a Ríšovy matky. Rozvíjí se kolotoč nedorozumění a groteskních situací a vše vrcholí v burleskním rytmu na slavnosti rodáků…

Příběh mladé sociální pracovnice, která přes mnohé peripetie nalézá ke své náročné práci pozitivní vztah. Dana Brožová přichází rovnou po škole do sociálního odboru péče o děti. Poznává matku, jejíž miminko má neustále zlomeniny a modřiny, ženu, kterou bije vlastní muž, a chce se rozvést. Asistuje u odebírání dítěte matce. Kolegyně jí radí, ale ona si na všechno musí přijít sama. Dana se po prvních pochybnostech vrací k práci, které začíná úplně propadat. To se nelíbí jejímu příteli Kamilovi. Dívka řeší případ několika učňů, zvláště Radka, který chodí za školu, má problémy se šikanou a podobně. Dochází také k soudu s „krkavčí“ matkou, která ubližovala kojenci. Dana se dostává do konfliktu s agresivním rodičem a odnese to zraněnou rukou. Případ musí řešit lékař…

Tragický příběh dvou milenců inspirovaný reálným případem vraždy mladé polské herečky.

Ožívá dobová atmosféra života středních měšťanských vrstev na začátku 20. století - písničky, šlágry a popěvky i brněnský dialekt. Obrázek doby, která je nenávratně pryč a který i v tomto příběhu smete první světová válka.

Eva je zamilovaná do Mánka, syna z bohaté statkářské rodiny. Jejich vzájemné lásce není přáno kvůli rozdílným majetkovým poměrům i jinému náboženskému vyznání. Když se Mánek ožení se společensky přijatelnější Maryšou, Eva je donucena si vzít starého kožešníka Samka. Její život však není po svatbě o nic šťastnější...

Příběh začíná v okamžiku, kdy je zjištěno, že řada lidí se srdeční chorobou zemřela, neboť místo léčby doporučované lékaři užívali "švýcarský" lék Cordofilin. Netušili totiž, že v tubách je obyčejný B-komplex. Pátrání po těch, kdo pro svůj zisk neštítili zneužít ani nemocné a tím je vlastně zabíjet, vede kapitán Tůma se svým pomocníkem poručíkem Líbalem.

Po absolvování školy se Jana vrací do rodného města, kde jí otec sděluje, že se znovu ožení. Jana pochopí, že se jí „nová matka“ – Žofie chce zbavit. Zařídila jí místo učitelky ve vesnické škole. V doprovodu otce se tak vydává na nové působiště do zapadlé vesnice Lučiny. První dojmy jsou rozpačité. Vesnice žije jiným rytmem než město, nikdo nemá čas novou učitelku přivítat. Jana naráží na místní zvyklosti i falešnou morálku…

Skupina diverzantů pátrá po skladišti zbraní, které ukryla nacistická armáda. Beskydy v létě roku 1950: Agent StB Borek pronikne do skupiny diverzantů, ukrytých v beskydských horách. Ti připravují teroristické akce, namířené proti probíhající kolektivizaci na vesnici. Skupinu vede Ervín Kopal a Metud Hanák. Borek má s nimi navázat spojení, zajistit diverzanty a objevit skladiště zbraní. Po mnoha dramatických událostech je úkol splněn, avšak za cenu nejvyšší...

Pohádka o království, kde je nutné chytrým a moudrým přisoudit "kolečko navíc", aby hloupí mohli vládnout a krást. Princ Ludvík však dokáže ono "kolečko navíc" bravurně využít a hlupáky a zloděje přechytračit.

Juraj Hordubal se vrací domů po pěti letech dřiny v daleké Americe. Jeho rodina i vesničtí sousedé si však myslí, že v cizině zemřel. Manželka Polana se už dala dohromady s čeledínem Štěpánem a aby obhájila svůj nový život, neváhá těžce nemocného manžela zabít…

Příběh mladého Jakuba Ménetriéra, který připravuje a prodává pečená masa v krámě U královny Pedauky. Mnich Angelus ho zasvětí do čtení slabikáře a později se dostane pod ochranu abbého Jeronýma Coignarda, který ho překřtí na učeného Jakoubka Kuchtíka a učí ho latinsky a řecky. Brzy se oba dostanou do služeb slavného alchymisty pana d’Astarac, který pomocí antických textů hledá Salamandry a Sylfy.

Mladá vdova, která hospodaří sama na statku, nechce pro svého pětiletého synka otčíma. Statek však potřebuje pacholka. O ženichy není nouze, Vojnarka všechny odmítá a nakonec vezme do služby svou bývalou lásku Antonína, který odešel po jejím sňatku s bohatým, starším Vojnarem kvůli ní na léta na vojnu. Vznikne mezi nimi opět láska a Vojnarka se rozhodne proti vůli všech a hlavně proti vůli svého švagra, který jí varuje, že si ji Antonín bere pro peníze, Antonína vzít. Nevěří ani tomu, že Antonín pije a hraje karty. Na vlastní oči se přesvědčí, že Antonín je ochoten nechat malého synka bez dozoru jen, aby mohl jít hrát karty. Nakonec odřekne sňatek a vykáže Antonína ze statku. Ten však neunese ponížení a zastřelí se.

Komedie o malém chlapci a zloději, kterého hravost a nápaditost dětské fantazie udolá natolik, že nakonec nic neukradne.

Komedie o manželské krizi postaršího páru, v níž si profesor filozofie Hotz potvrzuje lásku své ženy smyšlenou nevěrou, přípravou rozvodu, destrukcí rodinného majetku a odchodem do francouzské cizinecké legie...

Tomáš Hilmar, energický a schopný mladý muž, se těší na první dítě. Zdravotní komplikace, které nastanou u jeho ženy, manželům zabrání a do budoucna pravděpodobně úplně znemožní mít další dítě. Vážnou životní krizi, která ohrožuje i jejich mladé manželství, pomůže náhodně vyřešit starší dělník Venca svým obdivuhodným láskyplným vztahem ke své ženě.

Zpráva o tom, že televize chystá natáčení o zájmové činnosti družstevníků, přivede místní obyvatele k mimořádné společenské i sportovní aktivitě, ale výsledkem je jedině řetězec nekonečných zmatků, nedorozumění a pohrom...

Plejádu hrdinek přebývajících v provizoriu někdejších Ženských domovů spojuje jeden rys - většinou se cítí osaměle. Některé si na tento stav zvykly a rezignovaly, jiné stále věří ve šťastnější budoucnost...

V květnu roku 1945 použili čeští revolucionáři v bojích několik pancéřových vlaků - dílem ukořistěných, dílem sestavených ze všeho, co přinesla trať. Jednomu z nich velel posunovač Jan Chýň, kterému se podařilo dovézt zbraně z muničního skladu v Libčicích na pomoc bojující Praze.

Vyjít ven z vězení ještě neznamená být na svobodě. Po krvavém potlačení pražské revoluce r. 1848 strávil jeden z jejích účastníků, spisovatel František Vinický osm let v žaláři. Po návratu do Prahy v r. 1857 se pokusí navázat kontakty s někdejšími přáteli. Hlavním z nich je jeho bývalý spolubojovník Antoš. Mužovy kroky samozřejmě vedou i za jeho bývalou láskou Idou, která je však už několik let vdaná za radu Mayera. Vinický je prakticky na každém kroku sledován tajnou policií, která mu nedovolí získat slušnou práci, natož vydat jeho novou knihu. Policejní rada Berger spisovateli jasně naznačí, že by se ledacos dalo zařídit, kdyby se Vinický zavázal ke spolupráci…

Mistr Jeroným Pražský se vydal z Kostnice, aby v Čechách získal pomoc pro mistra Jana Husa. Na hranicích byl zadržen, vrácen a nařčen z kacířství. Kardinálové Zabarella a d`Ailly zvažovali, jakou zvolit taktiku, aby byl Husův vliv co nejvíc potlačen. Rozhodli, že Jeroným by se měl Husa veřejně zříci a odvolat. Kdyby odvolal, mohl si zachránit život. Ale mistr Jeroným překonal nástrahy, vnitřní krizi, obětoval lásku a stejně jako Jan Hus neodvolal. V roce 1416 byl odsouzen k smrti upálením.

Otec Harpagon je náramný skrblík, pro něhož jsou peníze tou největší radostí, jsou mu bližší, než vlastní děti. Jeho syn by se rád oženil s Marianou, dívkou ze sousedství, jeho dcera se zase zamilovala do Valéra, mladíka, který je Harpagonovým správcem. Jenže Harpagon se rozhodl s Marianou oženit sám a svým potomkům vybrat bohaté protějšky. Jistou službu mladým tedy musí prokázat služebník, který uloupí Harpagonovu kazetu s penězi…

Řidiči Charvátovi se úspěšně daří tajit před okolím jak svůj pobyt ve vězení, tak i nezvladatelnou agresivitu vůči ženám. Jednoho dne vezme do auta dvě stopařky a cestou obě zavraždí. Těla pohodí na místě, jež nemá nic společného s jeho osobou, a domnívá se, že tím zahladil všechny stopy. Přesto se ho zmocní strach před dopadením, rozhodne se tedy uprchnout přes hranice. Aby se pojistil, bere si s sebou rukojmí malého synka své bytné. Policejní vyšetřovatelé jsou mu však na stopě...

Podobně jako meteor, který se náhle objeví a uprostřed oslnivé dráhy nečekaně pohasne, takový rozruch vyvolal na počátku předminulého století houslový virtuos Josef Slavík, který svým uměním ohromoval i samotného Paganiniho. Film zachycuje životní i umělecký osud této výjimečné osobnosti české hudební kultury ve vrcholných okamžicích jeho krátkého, sedmadvaceti lety ohraničeného života.

V komorním příběhu rodiny domovníka a jeho mladé dcery, do jejichž života zasáhne nový majitel domu, v souboji kultivovanosti a primitivismu nakonec zvítězí vědomí lidské důstojnosti. Starobylý malostranský palác patří stárnoucímu profesorovi. O jeho domácnost se stará domovník Matas s dcerou Julií, kteří také spolu s Juliiným milým – Rudou hrají s profesorem klavírní kvarteta. Toto společenství je jakýmsi přežívajícím starosvětsky kultivovaným světem. Profesor však náhle umírá a jeho majetek se dostává do rukou jeho hrubého a primitivního příbuzného…

Spořádané soužití Ivy Janžurové a Petra Nárožného je vážně otřeseno, když se objeví zpráva o nemanželském dítěti hlavy rodiny. Puntičkářský otec Novák je vyslán do lázní, což velice těžce nese. Denně volá domů a kontroluje chod své rodiny. Mezitím dostane jeho žena dopis o nemanželském dítěti, které se nachází v dětském domově. To zapříčiní narušení řádného chodu rodiny, která se domnívá, že jejich otec se prohřešil. Ten zase, když mu o dopise zmateně vypráví manželka, má za to, že jejich dcera Míša je v jiném stavu. Vznikne tím spousta nedorozumění, komických situací, rodiče paní Novákové plánují vystěhování nehodného zetě z bytu, ten zase v lázních protelefonuje nejen spoustu peněz, ale prošvihne několikrát i večerku. Když je jeho spolubydlící navíc nachytán na pokoji s jinou pacientkou, jsou oba předčasně z lázeňské péče propuštěni. Navíc se provalí i to, že sedmnáctiletá Míša má známost...

Píše se rok 1883 a sociální demokrat Josef Hybeš organizuje stávku textilních dělníků. Hlavním požadavkem je zkrácení pracovní doby…

Podzim roku 1944: lékař, který aktivně spolupracuje s odbojovou skupinou a pomáhá partyzánskému oddílu, je svým maloměšťáckým okolím odsuzován jako kolaborant.

Na královském zámku žije namyšlená, parádivá a panovačná princezna. Trápí služebnictvo a snad by je svými rozmary sužovala dodnes, kdyby se v podhradí neobjevil tajemný Pán z Větrova se svými čarovnými hřebeny. Jejich kouzlo využije lazebnický mládenec, aby potrestal pyšnou princeznu a získal náklonnost milého děvčete.

Pohádka vypráví o prolhaném království, jemuž vládl král, který si myslel, že může poddané nutit ke lži, a ty, kteří lhát nechtějí, zavírat do labyrintu. Zdálo se, že králova vláda je věčná a že se tu nikdy nic nezmění. A přesto, toho dne, kdy princezna objevila vchod do tajné komnaty, začalo se v prolhaném království blýskat na lepší časy. Nejprve se do království vrátila královna, která žila ve vyhnanství. Ona jediná znala tajemství návratu z labyrintu. A pak je tu ještě hrdinný Jan, který vládu zla přemůže a spolu s princeznou, kterou si vezme za ženu, nastolí království bez lží.

Drama z vesnického prostředí. V roce 1948 se uprostřed veselé svatby vpotácí mezi svatebčany postřelený ženich Tomáš Záruba s pistolí v ruce. Postřelil ho vlastní otec, protože nesouhlasil s volbou nevěsty. Ženich Tomáš je synem starého kulaka Záruby, který za okupace udal souseda Liboru, jenž posléze skončil v koncentráku. Ten ale přežil a mladý Tomáš Záruba se zamiluje právě do jeho dcery Jany a navzdory protestům ze strany svého otce se s ní žení

Historický příběh podle novely M. V. Kratochvíla je situován do bouřlivých let třicetileté války, která zmítala Evropou první poloviny sedmnáctého století. Bývalý český student Vavřinec musel po Bílé hoře opustit Čechy a nyní se protlouká světem. Setkává se s tlupou potulných komediantů principála Fortunata, která putuje zpustošeným Německem. V té době se hranice mezi mírem a válkou stírala a nikdo si nemohl být jist zítřkem, i ta nejzapadlejší vesnice se mohla náhle stát dějištěm krvavé tragédie. Vavřinec přináší mezi komedianty svůj nejdražší majetek – rukopis Shakespearovy hry "Romeo a Julie", který získal na svých toulkách světem. Je posedlý touhou uvést toto drama o síle lásky na scénu. Splnění svého snu však zaplatí životem - při jednom z improvizovaných představení ve vesnické stodole Vavřinec tragicky zahyne.

Výpravný, dvojdílný přepis zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. Líčí jeho setkání s různými evropskými osobnostmi 17. století - se švédskou královnou, s umělci i vědci. Zdůrazňuje hrdinovu ušlechtilost, ale také vnitřní odolnost, která mu dovoluje překonat řadu soukromých i pracovních tragédií. Součástí příběhu se stává zhmotněné podobenství Labyrint světa a ráj srdce. Pojetí Komenského je však sošně neživotné a zejména je z něho "vyzmizíkována" náboženská rovina. Zjednodušující životopis se proto neubránil školometské suchopárnosti.

Lesní dělník František Hrubý, pruďas, dříč, žije se svou vnučkou v osamělé chalupě. I přes svou šedesátku je stále furiant, který si od nikoho nenechá do ničeho mluvit, ale sám mluví každému do všeho. Jeho snaha zasahovat do života družky, dcery, vnučky nebo kamarádů, má kořeny ve strachu ze samoty a smrti. Nemůže se také smířit s tím, že práce, kterou měl celý život rád, ho už příliš namáhá...