Funkcionář upadajícího hokejového klubu má tip na zázračného střelce: mladý učitel Havránek se proslavil svými trefami v pouťové hokejové střelnici, ale neumí bruslit. Naštěstí je tu jeho dcera Alena...

Kdo má patent na hádanky? Princezna, která si myslí, že je nejkrásnější a nejchytřejší, nebo pasáček Ondra? Princezna Rozmarýnka si vybírá ženichy podle toho, zda uhodnou její hádanky. Po tři dny dostávají uchazeči o její ruku tři hádanky, nikdo z nich v té soutěži ale neobstojí a princezna svých výher nemá stále dost. Až přijde na zámek pasáček vepřů Ondra a princezniny hádanky uhádne jako nic. A teď hádejte, co se stane…

Odcizení mezi nejbližšími příbuznými bývá vždy závažnou poruchou rodinného souzení. Otec a syn se nejenže nestýkají, ale dokonce ani jeden druhého nepozná, když se náhodně setkají. Není se čemu divit, když otec po dlouhou dobu pobýval ve vězení a jeho syna po smrti matky vychovával někdejší rodinný přítel…

V přednášce na téma chování diváků při sportovních utkáních lektor předvádí různé typy fanoušků a učí žáky jak křičet, nadávat a házet po sportovcích a rozhodčích předměty. S nadsázkou tak nabádá diváky ke kulturnějšímu chování při fotbale, hokeji a boxu.

Fáma o údajném budování velkého rekreačního střediska na břehu místního rybníka vyvolá zmatky mezi obyvateli vesnice.

Marta zanechala studií a živí se jako manekýnka. Začíná si však uvědomovat bezcílnost a zbytečnost své existence.

Jeden náročný den zaměstnané ženy: starosti s dětmi, odpovědná práce zdravotní sestry ve středisku a domácí práce. Večer se má po delší době vrátit manžel.

Satira o pochybné úrovni některých zařízení závodního stravování.

Dvě povídky Karla Čapka Čintamani a ptáci Vášnivý sběratel koberců MUDr. Vitásek objeví ve vetešnictví paní Severýnové unikátní kus - perský koberec se vzorem ptáků. Jako znalec ví, že existují pouze tři tyto koberce a všechny jsou ve vlastnictví různých monarchů. Severýnová netuší o jakou vzácnost jde, ale koberec není na prodej. Uložila si ho u ní bohatá vdova Zanelliová, která jezdí po celém světě a Prahu navštěvuje zřídka. Vitásek se svěří svému příteli právníku Bimbalovi a s jeho pomocí se snaží vzácný kousek získat. Příběhy sňatkového podvodníka Policejní ředitelství je v pohotovosti, protože se množí sňatkové podvody. Poznávacím znamením pachatele je hra na housle a zlaté zuby. Inspektor vlakové služby Holub nakonec zadrží podvodníka Vincenta Plichtu. Seriózní zločinec se nebrání zatčení, pouze vyúčtuje náklady a jde si odsedět trest. Po čase jsou znovu hlášeny sňatkové podvody. Holub už jde najisto, ale...

Do nového panelového domu, který ještě dokončuje parta zedníků, se postupně stěhují noví nájemníci, a domem zároveň prochází kolaudační komise. Ta v domě zjistí mnoho nedostatků, nefunguje spousta věcí, a tak v závěru ho zase všichni nájemníci opouštějí.

Královský komoří by rád se svou ženou odjel na dovolenou, ale král mu ji povolí teprve tehdy, až provdá všech svých šest dcer. Nebyl by to takový problém, kdyby ovšem všechny nebyly příliš ošklivé. Tři už se i přesto dostaly podvodně pod čepec. Další dvě si jen neradi „vybojují“ smutní rytíři. Když má dojít k boji o poslední princeznu, objeví se drak, ale i Honza…

Ve třídě čarodějnic je jedna z nejlínějších žákyň Saxana. Zůstává po škole, kde jí školník, vysloužilý upír, vypráví, jak byl kdysi dávno v lidském světě. Ukáže jí lexikon zaklínadel, díky kterému se Saxaně podaří proměnit se v sovu a dostat se do světa lidí. Sovu daruje ředitel ZOO Bláha svému synovi Honzovi, který nechtěně řekne zaklínadlo, a promění tak Saxanu zase v dívku...

Strakonický malíř pokojů Švanda při narození přišel o maminku, avšak tři sudičky se nad ním slitovaly a daly mu do vínku věrnou dívku a velký talent. Švanda ve volném čase zpívá s kapelou v kavárně a schází se svou milovanou dívkou Dorotkou. Touží svůj hlas uplatnit dál než v okresním městě. Díky pomoci sudiček jej potká řada šťastných okolností, které mu ke splnění snů pomohou: pozná pražského módního fotografa Kalendu a náhodou jej natočí televizní štáb, takže Švanda na sebe upozorní celou republiku. Jenže také pozná vykutáleného hochštaplera a podvodníka Vocilku, který Švandovi domluví kontrakt u zahraniční nahrávací firmy. A tak se naivní strakonický mladík dostává do světa, ve kterém jej sice čekají velké peníze, ale ve kterém je pro své chlebodárce pouhým zbožím…

Muzikál, který pro Jaroslava Štercla napsal Jaroslav Dietl. V hospůdce, kde hraje místní kapela, v níž je vedoucím hlavní hrdina, konferenciér a zpěvák Milda Vaculík, právě probíhá hospodářská kontrola. Šéf restaurace se obává, že mu přijdou na jeho kšeftíky, a tak vyzve kapelníka, aby mu je pomohl zakamuflovat.

V pokračování příběhu přítele kapelníka, konferenciéra a zpěváka Mildy Vaculíka se vypravěč vrací do oblíbené hospůdky v malém městě. Právě vyměnili ředitele místního největšího podniku, a všichni zažívají paniku, když se dozvědí, že hodlá přijít mezi ně. Milda se snaží s celým orchestrem řediteli mocí mermo zavděčit. Ten po divokém tanci se zpěvačkou objedná deset lahví červeného vína a zábava pokračuje. Ředitel všechny šokuje svou bezprostředností a upřímností.

Na počátku případu stojí anonym, který upozorní policii na příliš nákladný život Dagmar Králové, laborantky Chemotexu. Kapitán Záruba se rozhodne ženu předvolat a záležitost s anonymem ukončit. Králová má mezitím ostrou hádku s inženýrem Vaněčkem, který si v domku na předměstí zřídil pokoutní výrobnu alkoholu. Když se Králová zmíní o svém předvolání, vyvolá tím mezi všemi, kdo se na nelegální výrobě a prodeji alkoholu podílí, zmatek a ředitel hotelu Černý, který je šéfem celé bandy, se rozhodne výrobu ukončit a všechny zásoby zničit. Další den ráno je poblíž místa, kde policie nalezla zavražděnou stopařku, objevena druhá mrtvá žena, Dagmar Králová. Zpočátku se sice zdá, že obě zabil stejný pachatel, tuto domněnku však vyvrátí pitva. A tak se rozjíždí pátrání po dvou vrazích, jehož prvním výsledkem je odhalení pokoutní výroby alkoholu. Od té chvíle je už jen otázkou času, kdy si kriminalisté dají všechny části mozaiky zločinu dohromady a odhalí pachatele.

Dne 29. 12. 1960 se na televizních obrazovkách objevil přenos z Divadla ABC a pro diváky tak bylo zaznamenáno ve své době ohromně populární představení, v němž po boku Jana Wericha exceloval Miroslav Horníček. Těžká Barbora autorské trojice Voskovec–Werich–Ježek měla premiéru v roce 1937 na scéně Osvobozeného divadla. Na stejném jevišti, ale o více než dvacet let později, diváci aplaudovali její obnovené premiéře. Vedle hereckých osobností protagonistů i dalších (J. Bohdalová, S. Fišer, L. Kostelka aj.) měl na úspěchu podíl i Orchestr Karla Vlacha, který představení plné písniček živě doprovázel. Příběh o tom, jak Eidamští zachránili své město před vpádem Yberlandských, nebyl už aktuální tolik jako v době svého vzniku, naopak nadčasovou, léty potvrzenou kvalitu mu dodaly předscény dvojice Werich–Horníček, naplněné dnes již zlidovělými výroky. Záznam byl v České televizi zrekonstruován v devadesátých letech, ale jeho kvalita je přece jen archivní.

Nahořklé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty...

Ze Zbyňka a Kateřiny se stali manželé a z Alenky krásná mladá dáma. Matky a otcové nejlépe vědí, jak složité tím začíná období v životě rodiny. Slečna začíná objevovat dosud neznámý svět, v němž se bývalí nesnesitelní kluci mění v docela snesitelné mladé muže. Většinou ovšem s vlastnostmi, které se rodičům nejeví jako zcela ideální. Je-li Zbyněk bratr s povinnostmi otce, pak s Alenčinou dospělostí stojí na prahu starostí, které mu pořádně zamotají hlavu...

Hudební komedie o zájezdu českého "jazzového" orchestru na Jadran. Zpěvačka zmešká společný odjezd a první vystoupení je ohroženo.

Detektivní komedie o bývalých kasařích, kteří se – až na jednoho – polepšili a vedou řádný a poklidný život a většinou se zoufale brání sebemenší připomínce své minulosti. Jeden z nich, Josef Fiala, dříve známý pod jmenem Procházka, je však jednoho dne požádán, aby otevřel trezor v továrně Sitex, který se neopatrností zaměstnanců přibouchl s klíči uvnitř. Akce zdárně proběhne, ale za čas se Fiala octne v podezření z krádeže…

Předák vznikajícího organizovaného dělnického hnutí v 80. letech 19. století Ladislav Zápotocký-Budečský je vypovězen do rodné obce, kde pracuje jako krejčí a pokračuje v sociálním uvědomování příslušníků dělnické třídy.

MUDr. Pěnička, neúplatný a poctivý zubař, má neustále problémy se složením řidičské zkoušky. Marně se jeho manželka Boženka těšila na výlet novým autem. Pěnička ani tentokrát trému nepřekonal a zkoušku v autoškole opět nesložil. Když je za volantem sám s učitelem, tak mu jízda jde na jedničku, když za ním ale sedí ještě někdo další, je nervózní a veškerá zručnost i znalost je tatam…

Jaroslav Hašek promítá v jarmareční boudě někdy kolem roku 1900 čtyři filmové příběhy. Po dobových reklamních diapositivech a „žurnálu' uvidíme „první část sensačního, vzorného, parfosního, salonního programu - snímek ze života dítek školou povinných, pořízený za velmi obtížných okolností". Děj tohoto snímku se totiž odehrává z malé části ve školní třídě a z valné části pak na gymnasijním záchodku, kam se primán Chocholka uchýlil před latinskou komposicí. „Vzorné rodinné štěstí" je druhým filmem, který zavede diváka do rodiny magistrátního úředníka Honzátka, v níž došlo k mnoha bouřlivým scénám, když se křeček, opatřený Honzátkem ml., nastěhoval do kanape - svatebního daru sestry Emy. Stejně překvapující jsou i další dvě povídky, z nichž jedna vypraví o „otci chudých", majiteli firmy na nedobytné pokladny a proslulém mecenáši, a druhá o osudných následcích společného výletu starého mládence pana Hanzlíčka s jeho sousedy

Manželé Emil a Eva se chystají na večírek ke svým známým Rubešovým. Přípravy vrcholí, když tu jejich malý syn uvězní maminku i tatínka v bytě štaflemi, které upadly a nešťastně se vzpříčily mezi koupelnou a obývacím pokojem. Rodiče se nemohou dostat ven a chlapec nemá sílu jim pomoci. Rubešovi i s přítelem už netrpělivě čekají na hosty, a tak manželům zatelefonují. Malý syn jim ale sdělí, že rodiče jsou zavření. Tento nešťastný výraz v Rubešových probudí podezřívavost. Nedorozumění se množí, charaktery se odhalují…

Redaktor zkoumá neduhy československého pohostinství padesátých let. Představí se nám tady host-hulvát, host-zloděj, host-opilec, host-spořivec, host-Don Juan a mnoho dalších.

O nesmělém profesorovi dějepisu a jeho potížích při seznamování na inzerát. O osobu profesora Hrstky je mezi ženami sice zájem, ale profesor se ještě oženit nestihl. Jeho bývalý spolužák Koníček, který se s ním náhodně setká jako malíř pokojů, mu v tom chce pomoci. Nesmělý profesor však při seznamování nastrčí za sebe raději Koníčka. Tím si však vymění i povolání a svou novou přítelkyní je požádán o vymalování bytu. S tím mu Koníček musí pomoci.

Mladíci Štěpán, Ludvík a Karel se skamarádili v cizině, kde za druhé světové války bojovali. Teď se vrátili domů a přemýšlejí o další budoucnosti. Štěpán je konstruktérem, a tak si založí autodílnu. Najde se v ní práce i pro Ludvíka, zatímco Karel se zaměstná v automobilové továrně Omega. Mladí podnikatelé jsou však samé dluhy a jejich podnik neprosperuje. Štěpán sice vymyslí zplynovač do aut, ale nemá ani jak ho otestovat. V nouzi největší přijde zpráva, že Štěpán bude dědit po strýci z Jižní Ameriky...

Mladá úřednice Zdena je přesvědčena o své neodolatelnosti pro opačné pohlaví a vypráví o tom, jak ji tato skutečnost komplikuje práci na pracovišti.