Snímek Tančírna zprostředkovává divákovi intenzivní pocit míjejícího času a historie, ve kterém se prolíná "malý" osobní život pravidelných návštěvníků jedné typické pařížské, předměstské tančírny s během "velkých" dějin. Film je natočen úplně beze slov. Divákovi ale vše mistrně zprostředkovává pomocí syntézy hudby, tance, pantomimy, masek a kostýmů. V několika epizodách, odehrávajících se v rozpětí takřka padesáti let (1936-83), jsou v Tančírně připomenuty významné momenty z minulosti Francie a spolu s ní vlastně i celé Evropy. K popularitě snímku přispívají četné a charakteristické melodie oněch časů, včetně šansonů Edith Piaf a písniček Beatles.

Natáčení probíhalo v České republice, především v Praze a na zámku Konopiště. Dále se filmovalo v ruském Petrohradě.

Spolu s manželem a třemi dětmi žije Marthe v ráji, který si sama vytvořila, téměř izolovaná od zbytku světa. Jejich klidnou, hermetickou existenci však naruší příjezd stavebního vozidla - zanedlouho je znovu otevřena nepoužívaná dálnice a rodina se ocitá uprostřed dopravní špičky. Přestože jim je odepřeno privilegium čistého vzduchu, klidu a soukromí, Marthe je rozhodnuta zůstat za každou cenu.