Psychologicko-poetické drama o nesmělém pianistovi, jeho milostných tragédiích a fatálních kontaktech s podsvětím, vychází z tzv. černé série (autorem předlohy byl David Goodis), ale jsou tu roztroušeny i prvky komedie a hudebního filmu.(NFA)

Baladický western vzniklý v koprodukci Francie a Itálie se vyznačuje melancholií, minimálními dialogy, demytizací tradičního hrdiny-pistolníka a schématu pomsty. Rančeři rozvětvené rodiny Rogersovy oběsí sousedního farmáře Bena Caina. Jeho žena Marie, která se musela na smrt manžela dívat, se pak zcela zaměří na to, aby ho mohla pomstít. Pomáhá jí pistolník Manuel, který žije samotářsky v opuštěném „Městě duchů“, ale sám nepovažuje pomstu za správnou cestu, neboť ta „nese hořké plody pro všechny“. Protože však Marii miluje, rozhodne se jí pomoci uskutečnit její plán. Unesou Rogersovu dceru Johannu, ale ne vše se vyvíjí tak, jak naplánovali. Robert Hossein si nejen ve filmu zahrál jednu z hlavních rolí, ale zároveň ho i režíroval. Málokdo zaznamenal, že se v roce 1968 objevil ve slavném westernu Sergia Leoneho Tenkrát na západě jako jeden ze členů Frankovy bandy. Hossein svůj western, po všech stránkách ovlivněný stylem Leoneho westernů, svému učiteli věnoval.

Po popravě svého milovaného manžela hraběte Jeoffreye de Peyraca žila Angelika jistý čas mezi pařížskou spodinou po boku svého přítele z dětství Nicolase. Po jeho smrti se rozhodla, že chce získat zpět své postavení, majetek a čest. Vzala si svého bratrance Philipa de Plessis-Bellieres. Její manžel však nečekaně zemře na bitevním poli a brzy na to je Angelika povolaná králem zpět na královský dvůr, aby splnila náročnou diplomatickou úlohu. Má přesvědčit perského velvyslance Batchary-Beju k podpisu důležité smlouvy s Francii. Její krása však nenechá chladným ani velvyslance, ani krále, který ji chce učinit svou oficiální milenkou. Jejich vztah však nepřestává provázet stín mrtvého Peyraca. Král Angelice přizná, že její manžel nebyl upálen. Angelika stále svého muže miluje a nedokáže ho zradit, její nedůvěra ke králi a jeho dvoru roste. Touha po Peyracovi jí provází celou řadou nebezpečí, intrik a milostných nástrah.

Tento film je tvořen třemi horrorovými povídkami. První "The Telephone" pojednává o prostitutce, která je terorizována telefonáty ze záhrobí. Druhá "The Wurdalak" je o upírovi (Boris Karloff), který se krmí na svých milovaných. Třetí povídka "The Drop of Water" ukazuje zdravotní sestru, která ukradne prsten mrtvého spiritualisty. Spiritualista však chce prsten zpět a taky si pro něj přijde.

Jen málokdo si umí na začátku příběhu představit, jaká dobrodružství čekají psa Bucka - hlavního hrdinu tohoto strhujícího vyprávění. Buckův pohodlný život domácího mazlíčka se změní ve chvíli, kdy je unesen z domu svého pána. Dostane se až na dalekou Aljašku, kde je prodán, aby sloužil jako tažný pes. Teprve když ho polomrtvého vyčerpáním zachrání Thornton, přestane se osud na Bucka mračit. Život v drsné krajině je snesitelný pouze s dobrými přáteli. A když je tím přítelem dobrodruh a zlatokop, není o napínavé chvíle nikdy nouze. Tak po čase Buck pocítí, že právě zde je jeho místo, a vyslyší volání divočiny.

Pátá a závěrečná část filmové série opět rozpracovává drobnou část knihy „Nezkrotná Angelika“. Angelika byla unesena pirátem d'Escrainvillem, který ji vzápětí prodal překupníkovi otrokyň pro harém marockého sultána. Tak se hraběnka de Peyrac setkává s Osmanem Ferrajim, moudrým eunuchem, který má v plánu stvořit z ní třetí ženu sultána Mulaye Ismaila, a tedy vládkyni Maroka. Joffrey de Peyrac předstírá, že je jedním z galejníků, aby se tak dostal do marockého Meknesu, spojil se s vlivnými přáteli a pokusil se svoji ženu zachránit. Mezi tím Angelika odolává požadavkům Osmana Ferrajiho a mocného sultána. Touto vytrvalostí si získá sympatie Normanďana Colina Paturela, který je již patnáct let králem otroků v Meknesu. Když se několik otroků pokusí o útěk, Angeliku přijmou mezi sebe.

Čtvrtá část filmové série rozpracovává drobnou část knihy „Nezkrotná Angelika“ do velkých středomořských dobrodružství, k nimž autorka „Angeliky“ dodává: „Nikdy jsem nebyla spokojena s výsledkem, do nějž jsem nesměla zasahovat.“ Angelika opouští dvůr a Francii, aby našla svého manžela, hraběte de Peyrac. U Středozemního moře vstupuje na palubu královské galéry, jíž velí u dvora oblíbený vévoda de Vivonne, bratr královy favoritky, Mme de Montespan. Poté, co je galéra napadena piráty, Angelika opouští její palubu. Pochopitelně netušíc, že velitel pirátské lodi – Rescator – je Joffrey de Peyrac, kterého hledá… Před utonutím ji zachrání až pirátská loď markýze d'Escrainville, opilce a zatracence nenávidícího ženy, jenž svoji touhu Angeliku zabít ovládne jen proto, aby ji výhodně prodal na trhu otroků v Candii (Kréta). Zde je krásná markýza prodána neznámému muži, v němž Angelika pozná hraběte de Peyrac.

První z řady filmů o Angelice, které jsou od šedesátých let známy po celém světě. Angelika de Sancé de Monteloup je proti své vůli provdána za mocného Joffrey de Peyrac, o němž se říká, že je čaroděj. Na počátku mladá dívka, která přišla z kláštera cítí ke svému tajemnému manželovi jen strach a odpor. Nicméně, krok za krokem objevuje skutečnou osobnost hraběte de Peyrac, vědce, filosofa a trubadúra, a zamiluje se do něj. Jednoho dne mladý král Francie Ludvík XIV. navštíví toulouské sídlo pana de Peyrac. Přepych, který král nazve „státem ve státě“ a okouzlující manželka navíc, vyvolají královu žárlivost a hrabě de Peyrac de Morens d’Irristru musí být odstraněn!

Pokračování filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ se realizuje ve zjednodušeném časovém rozmezí, než Anne Golon (autorka původní knižní Angeliky) popsala… Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, tj. u pařížského Dvora Zázraků, místa, kde bandy lupičů a žebráků mají svůj domov. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou – Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Nicolas je však během jedné rvačky žebráků zabit. Angelika s nalezenými syny začíná nový život jako hospodská u Kokrháče a později ve vlastním podniku „Rudá maska“. V této době prožívá svůj vztah k pronásledovanému pamfletáři Claudovi Le Petit – skutečná postava francouzských dějin (1638 – 1662) – přezdívanému také básník Špína.

Mýty šedesátých let jsou satirizovány ve 20 epizodách.

Mladá letuška linek Star-Angel (Romy Schneider) je až po uši zamilovaná do šarmantního závodníka Pierra Chaillota (Henri Vital), kterého občas potkává na palubě letadla. Ten si jí však ještě ani nevšiml, protože jeho srdce patří přitažlivé, bohaté Augustě (Michele Mercier). Svatba je již na spadnutí, a tak krásná letuška propadá zoufalství. V tomto okamžiku však zasahuje Pierrův anděl strážný, který na sebe bere právě podobu milující letušky. Vstupuje Pierrovi do života a pomáhá mu odhalit pravou tvář jeho nastávající. Anděl následně udělá vše pro sblížení slavného závodníka a letušky Star-Angel. Andělovo úsilí je úspěšné, ale slzy šťastného konce se mísí se slzami smutku. Anděl se totiž do Pierra zamiloval. Vrací se však zpátky do nebe, aby mu byla přidělena další lidská bytost k opatrování. Pierre totiž svého anděla strážného už našel.(Roman Albach)

Šikovný advokát si začne s mladou ženou, ale zaplete se přitom do nebezpečného milostného trojúhelníku a dojde i na obvinění z vraždy.

Po bohatém strýčkovi má zdědit pořádný balík, ale má to háček: její milovaný manžel nesmí zůstat naživu. A to se bude muset nějak zařídit.