Příběhy odehrávající se v cirkusovém prostředí mají v české kinematografii dlouhou tradici. Režisér Oldřich Lipský, jenž se této tématice často věnoval, ji v polovině 70. let obohatil ruskou-český projekt. Scénárista Miloš Macourek si příznačnou fantaskní zápletku, zmatky kolem vědeckého kongresu o dorozumívání se zvířaty - a tato rovina je obohacena vystoupením moskevského cirkusu. Film se tak rozpadá do dvou víceméně samostatných, nesourodých linií, které stěží hledají styčné body. Lipský, přestože se vyhnul ideologickým obezličkám, marně hledá zábavnost a vtip tam, kam se vkrádá zdlouhavost a nenápaditost. Cirkusová čísla pak vysloveně prozrazují dokumentární zaujetí.(oficiální text distributora)

Hlavní postava filmu Iskremas (zkratka z ruského umění revolučním masám) zasvětila svůj život novému revolučnímu divadlu. Iskermas započal svoji činnost v malém městečku, které si předávali z ruky do ruky rudí, bílí i zelení. Iskremas byl vždy v centru dění. Pracovní název filmu „Komedie o Iskremasovi“ nebyla schválena příslušnou komisí. Režisér Mitta vymyslel nový název Sviť, sviť, má hvězdo, což je podobné názvu filmu z roku 1957 Sviť, moje hvězdo od Anatolije Slesarenka. V malých rolích se ve filmu objevili tři slavní sovětští režiséři Vladimír Naumov, Marlen Chuciev a Konstantin Vojnov. Původně měl ztvárnit Iskremasa Rolan Bykov, ten měl však zákaz kvůli hraní v trezorové Komisařce (1967), a tak získal roli Oleg Tabakov. (Snorlax)

Na historku scenáristy Reza Gabriadzeho o vesnickém pilotovi, který lítal vrtulníkem z těžko dostupných osad hornaté části Gruzie do města a který si svůj dopravní prostředek přivazoval na noc ke stromu, si vzpomněl Danělija, když přepracovával výrazně melodramatický scénář Viktorie Tokarevové. V jeho komedii Muž jak se patří denně přepravuje z vysokohorské vesnice Omalo do města Telavi pětatřicetiletý Valiko lidi, balíky, zvířata. Pro své letecké schopnosti je přezdíván Sokol, v gruzínštině „Mimino“, jak zní i původní název filmu.