Příběh dvou přátel komunistů, z nichž jeden odchází jako tajemník na okresní výbor KSČ a druhý zůstává na vesnici jako stranický agitátor.

Příběh nečekaného osudového setkání dvou starých lidí po pětadvaceti letech. Marie Kořánová a lékárník Tříska mají společné vzpomínky na dramatický konec války, která je oba dva velmi poznamenala. Kořánové vzala muže i dva syny, lékárníkovi syna a svědomí. Teď se osamocení a nemocní setkávají v domově důchodců. Ani jednomu z nich není dopřáno zapomenout. Oba jsou obklopeni vrstevníky – spolubydlícími, jejichž myšlení a jednání, ovlivněné životními podmínkami a zkušenostmi, je ukázkou toho, jak bolavé je vyrovnání se s vlastní minulostí.

Film začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí...

Těžištěm konfliktu, v němž si zralá, třicetiletá žena má vybrat mezi energickým, přízemním a sobeckým manželem, knězem a osmnáctiletým zbožňovatelem, je otázka, co tvoří sílu a hodnotu muže a ženy.

Hudební film natočený s československými rockery v dubnu 1969. Předvádí nové skupiny, které se tehdy na obrazovce neobjevovaly.

Mladý, poněkud nekonvenční profesor si zažívá v místě svého prvního univerzitního působení mnoho komických situací, které nakonec vždy skončí dobře, protože se poprvé odváží vsadit na štěstí.

Příběh slepce, kterému se vrátil zrak a krátce na to se stal svědkem vraždy.

Dvacet let po válce potkává Dan Brendl bývalého kamárada a kolegu Pavla Riedla, který ho „nepoznává“. Dan je přesvědčen, že to byl právě Pavel, kdo udal gestapu zpěvačku Evu a členy orchestru Stříbrná šestka a rozhodne se podat na Pavla trestní oznámení. V retrospektivě se pak odvíjí celý děj.

Komedie o manželské krizi postaršího páru, v níž si profesor filozofie Hotz potvrzuje lásku své ženy smyšlenou nevěrou, přípravou rozvodu, destrukcí rodinného majetku a odchodem do francouzské cizinecké legie...

V éře normalizace vznikla řada (pseudo)historických filmů, dokonce označovaných za rekonstrukce, které velebily světodějné poslání komunistické strany a přisuzovaly jí výhradně lidumilné úmysly ("Dny zrady", "Sokolovo", "Osvobození Prahy", "Vítězný lid"). V roce 1929, kdy se sešel její pátý sjezd, totiž do čela komunistů nastoupil Klement Gottwald, jenž se přiklonil k linii ruských bolševiků... Zjevná poplatnost ideologickým schématům i realizační selhání zavinily, že dnes tento film působí jako nezamýšlená parodie.

Epizoda ze života Jiřího z Poděbrad, posledního krále z českého rodu. Hra Miloše Smetany zachycuje úsek ze života Jiřího z Poděbrad od korunovace po úmrtí (1458–1471) a vytváří tak portrét pozoruhodného panovníka, jehož jméno zářilo jako symbol české státnosti, jako symbol vítězného vojevůdce a rozvážného státníka; mohutné, složité a rozporuplné osobnosti uprostřed velmi dramatického patnáctého století. Třináct let samostatné vlády chtěl ze všech sil uhájit to, co vybojovalo husitství; chtěl to uhájit i v době a v prostředí, které naopak chtělo s husitstvím zúčtovat. Právě v této napjaté době vznikla Poděbradova myšlenka vytvořit spolek panovníků, kteří by konflikty řešili dohodami a smlouvami, a ne válkou. I jako otec přinesl oběť své milované zemi, když korunu českého krále nepředal svému synovi, ale polskému králi Vladislavovi. Ne nadarmo jej František Palacký nazval „knížetem míru“.

Mladý básník a snílek chudý jak kostelní myš zjistí, že má po svém velmi zámožném umírajícím strýci zdědit obrovské bohatství. Dědictví má ovšem jeden háček – majetek může být získán jen pod podmínkou, že se mladík v den strýcova pohřbu ožení s pannou.