Televizní film natočil režisér Pavel Blumenfeld v roce 1968 podle scénáře Rudolfa Žáka. Ten si k dramatizaci vybral stejnojmenný román Eduarda Valenty, román, který v roce 1956 kdy vyšel, vzbudil nejednoznačné přijetí a rozruch. Hrdinou prózy, která se vymykala tehdejším ideologicko-uměleckým normám, je intelektuál Šimon s úzkostlivým smyslem pro čest. Děj se odehrává za okupace. Prostřednictvím sebereflexe Šimona se do popředí dostává otázka svědomí, jak řešit základní životní otázky v nesvobodě.

Ani u bezvýznamných lidiček bychom neměli podceňovat uraženou ješitnost. Právě takovou odezvu vyvolala atraktivní, vyzývavá žena, která souhlasila, že si vezme obyčejného úředníčka z účtárny, jen proto, aby se zapomnělo na její vztah k ženatému šéfovi. Naštvaný novomanžel, když se tuhle lest dozví, začne v tichosti a s téměř nehnutým obličejem chystat důmyslnou pomstu, která navíc může přinést i hmotný prospěch...

Rodinná komedie se odehrává jednoho sobotního dne, kdy se celá rodina Kučerova sejde pospolu. Přijela Blanka, která učí v pohraničí a zrovna se rozešla se svým partnerem. Alenka zase přivedla do rodiny ukázat svého přítele, se kterým chce jet na podnikovou chatu. Dostavila se i nejmladší Venda, o níž maminka tvrdí, že ještě nemá rozum. Tatínek je doma pod pantoflem, je rád, když je všechno v rodině v pořádku. Maminka se obětuje pro celou rodinu, drží nad ní ochranná křídla, ale je to právě ona, ač si to neuvědomuje, která svým milým ubližuje.