Elena a Vladimir jsou starší pár - a oba pocházejí z odlišného prostředí. Vladimir je bohatý a uzavřený muž, kdežto Elena pochází ze skromných poměrů a je oddanou a poslušnou manželkou. Potkali se až později a oba dva mají děti z předchozích manželství. Elenin syn je nezaměstnaný a neschopný uživit svou vlastní rodinu a neustále prosí Elenu o peníze. Vladimirova dcera je bezstarostná mladá žena, která má se svým otcem velmi odtažitý vztah. Vladimir dostane infarkt a skončí v nemocnici, kde si uvědomí, že čas, který mu zbývá, rychle ubývá. Krátké, ale až nezvykle milé setkání s jeho dcerou ho utvrdí v tom, že bude jedinou dědičkou jeho majetku. Po návratu domů to oznámí Eleně - a její naděje na finanční pomoc svému synovi vezmou za své. Plachá a submisivní hospodyně je pak nucena vymyslet jiný plán, jak zaopatřit svého syna a vnoučata.

Je rok 1942. Území na západních hranicích SSSR je obsazeno nacistickou armádou, krutě potlačující jakýkoliv odpor. Skupinka původců sabotáže vlaku je bez milosti popravena, jen jednoho muže nechají naživu a propustí ho. Sušenja ví, že tím dostal pečeť zrádce a že nikoho nepřesvědčí o své nevině. Sergej Loznica točil víc než deset let vynikající dokumenty a jeho první hraný film Moje štěstí působil pesimismem svého pohledu před dvěma lety v Cannes jako rána pěstí mezi oči. Inspiraci pro druhý hraný film našel v próze běloruského spisovatele Vasila Bykova, líčící trestnou výpravu dvou partyzánů, pověřených likvidací domnělého zrádce. Peripetie výpravy, převážně se odehrávající v lese, postupně odhalují charaktery všech tří postav, z nichž jako jediný morálně pevný člověk vychází Sušenja, fatalisticky přijímající svůj osud. Velkou zásluhu o důstojnou působivost tohoto válečného dramatu bez jediné bitvy mají kameraman Oleg Mutu a představitel Sušenji Vladimir Svirski.

Zdařilá varianta velkého příběhu lidí kolem prvních skoků do vesmíru, která se úspěšně vyhýbá velkému patosu a s pestrými i když občas příliš přímočarými scénáristickými (především retrospektivními) postupy sleduje biografii hlavního hrdiny. Ve vizuálně přesvědčivém zpracování vynikne stav hospodářské situace země a stejně elementární technologické zázemí, v nichž se tyto výkony zrodily. Z jednotlivostí se do paměti vtiskne střípek z Gagarinova asociačního psychotestu, v celkovém pohledu příhodná skromnost autorského přístupu.

Šéf rybného úseku Trofim Rusanov, který považuje sám sebe za "zákon" a lidi kolem sebe za "odpad", se shodou náhod a okolností ocitá v tajze zcela sám - desítky kilometrů od lidského obydlí. Událost, se kterou se setkává v zasněžené tajze, zcela změní jeho náhled na život... (tuntavala)

Oleg je nadaný mladý lékař, který pracuje u záchranky a po náročné službě si rád přihne. Jeho žena Káťa je zdravotní sestra v nemocnici na pohotovosti. Olega miluje, ale už má po krk toho, že se o pacienty zajímá víc než o ni. Jednoho dne mu proto oznámí, že se s ním hodlá rozvést. Novým nadřízeným na Olegově oddělení se stane nevlídný manažer, který zde zavádí přísná pravidla. Oleg na ně však nedbá – jeho posláním je přece zachraňovat životy. Díky tomu se dostane do konfliktu s novým šéfem. Musí tak současně čelit krizi v práci i v osobním životě. Oleg s Káťou, zmítáni mezi svými pacienty, alkoholem a vyvíjejícím se systémem zdravotní péče, jsou nuceni najít spojující sílu, která je udrží pohromadě.

Třetím režijním počinem Ralpha Fiennese je životopisné drama inspirované osudy ikonického baletního tanečníka a především knihou spisovatelky Julie Kavanagh „Rudolf Nureyev: Život“. Příběh se zaměřuje hlavně na jeho slavný únik ze Sovětského svazu na Západ v roce 1961, který se vydařil navzdory snahám KGB Nureyeva zastavit. Po boku hlavní postavy se objeví oblíbený ukrajinský tanečník Sergej Polunin.

Těžká zima roku 1942 se pomalu chýlí konci, přetrvávající blokáda však obyvatelům Leningradu způsobuje stále větší a větší utrpení. Je mezi nimi i Nina Voronovová s malým synem Miťem. Snaží se evakuovat, s malým a hladem oslabeným dítětem to ovšem není možné. Mladá žena učiní zoufalé rozhodnutí - město opustí sama a syna nechá napospas osudu v prázdném bytě. Jakoby zázrakem ho tam najde mladičká Kaťa. Film vznikl podle literární předlohy Tamary Cinbergové "Sedmá symfonie".