Film podle životního příběhu Jana Banaśe vypráví o slavném fotbalistovi a jeho neuvěřitelném úspěchu, který vyvolal velkou rivalitu, prudké vášně i hluboké city.

Biografické historické melodrama o legendárním sniperu SSSR - Ljudmile Pavličenko, která za 2. světové války při obraně Oděsy a Sevastopolu zabila 309 nepřátel. Ve filmu jsou zachyceny nejen reálné události, ale také osobní život Ljudmily: nedocenění otcem a láska ke třem mužům. Silný patriotismus, odvaha, tvrdost, ale také strach a skrytá ženskost. Tyto charakteristiky přispěly hlavní hrdince k tomu, aby se stala velmi obdivovanou a populární ve své době a byla pozvána do Bílého domu, kde se spřátelila s Eleanorou Roosevelt. Také vystoupila na konferenci a pomohla tak rychlejšímu vítězství nad Němci v čele s Hitlerem.

Mladý novinář Gareth Jones si připravuje velké téma – rychlou modernizaci Sovětského svazu. Chystá se do Moskvy na rozhovor se Stalinem. Tam se seznamuje s britskou novinářkou Adou Brooks, díky které odhaluje, že pravda o stalinovském režimu je brutálně potlačována sovětskými cenzory. Potom, co se Jones doslechne o velkém hladomoru v SSSR, vydává se sám na cestu přes Ukrajinu. Stává se očitým svědkem tragédie ukrajinského hladomoru, o které po návratu do Londýna píše. Publikace je potlačována a její autentičnost je shazována západními novináři, kteří jsou stále pod vlivem Kremlu. Ani přes smrtelné výhružky Gareth ve svém boji o pravdu nepolevuje. Svá odhalení chce sdílet s mladým a aspirujícím spisovatelm – Georgem Orwellem.

5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.

Velitel útočné skupiny praporu Donbas Bišut zraněný v bitvě o Ilovajsk jen zázrakem zůstane naživu. V okupovaném městě na něj pořádá hon ruský důstojník Runkov, pro kterého se tato válka stala osobní tragédii. Nehledá však spravedlnost, ale pomstu.

Zpracování jedné z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940. Kolem katyňského masakru vznikla řada kontroverzí a nejasností. Hromadné hroby obětí odhalili Němci v roce 1941. Moskva na oplátku z masakru obvinila Němce, západ o masakru mlčel… Rusko až po padesáti letech mlčení v roce 1990 přiznalo, že Stalin vraždy polské vojenské a společenské elity opravdu nařídil. Přesto Rusko stále odmítá odtajnit dokumenty týkající se této události a uznat masakr za genocidu.