Jedna loď, několik vražd, mrtvola, několik podezřelých a jeden geniální detektiv. Hercule Poirot chce prožít příjemnou dovolenou na luxusní lodi Karnak, která se plaví po Nilu. Pokojný výlet se však změní v drama, když někdo zavraždí bohatou Linnet Ridgeway-Doylovou. Pachatelem může být jen některý z cestujících! Ale kdo? Manžel Simon a jeho bývalá milenka Jacqueline De Bellefortová jsou s největší pravděpodobností mimo podezření. Je vrahem nepříjemná stará dáma Marie Van Schuylerová, která ukradla Linnetine šperky? Nebo věčně opilá spisovatelka skandalózních knih Salom Otterbourneová, se ktorou se Linnet soudila? Či doktor Ludwig Bessner, kterému Linnet vyhrožovala odebráním licence? Ani další cestující nemají čisté svědomí. Hercule Poirot a jeho šedé mozkové buňky musí pracovat na plné obrátky, aby pravda vyšla najevo. A Když mu chybí kapitán Hastings, v úloze watsona musí obstát plukovník Johnny Race.

Nejslavnější filmová verze nejslavnějšího milostného příběhu všech dob. Romeo a Julie. Nejslavnější milenci světa, rozděleni za života nesmiřitelnou nenávistí svých rodů, navždy spojeni ve smrti, kterou vykoupili budoucí smír. Ze všech filmových i televizních verzí, které byly v průběhu mnoha desetiletí natočeny, je Zeffirelliho film nepochybně nejslavnější a nejlepší. Poprvé se v něm - proti zažité tradici, ale tak, jak to Shakespeare napsal - v titulních rolích objevili mladičcí představitelé, skoro ještě děti.

Norman Bates, muž, který ve svém motelu zabil několik žen, je vyléčen a volný. Je dokonce šťastně ženatý a čeká se svou manželkou dítě. Volá do rozhlasové talk show na téma matkovražda a svěří se moderátorce, že před lety zabil svou matku a nyní mu prý nezbývá nic jiného, než zabít znovu. Moderátorka se ho snaží udržet na telefonu a jeho záměr mu rozmluvit. Zpovídá ho a Norman se ve vyprávění dostává až na počátek svého děsivého příběhu. Jak mu zemřel otec, když byl ještě malý, jak ho jako kluka jeho šílená matka mučila a dováděla k zoufalství, a to tak dlouho, až ji nakonec v záchvatu žárlivosti, když si domů přivedla nového milence, zabil stejně jako jeho. Tím však začaly jeho skutečné potíže a v motelu, který zdědil, na to doplatilo životem několik žen. Norman prozradí, že ten, koho se chystá zabít nyní, je jeho milovaná manželka, protože se bojí, aby se s jeho dítětem děsivá historie neopakovala.

Mrtvý teenager na půdě, nevyzpytatelný přítel nebezpečně blízko, nevyhnutelný potrat a vraždící maniak na telefonu – tohle rozhodně nebudou veselé Vánoce. Přinejmenším pro skupinku dívek, které se rozhodly strávit svátky na koleji v zapomenutém skvostu kanadské kinematografie Černé Vánoce (1974). Dávno před Halloweenem (1978) tu byl režisér Bob Clark a jeho průkopnický teen slasher thriller – výjimečně zručné propojení prvotřídního hororu, napětí a společenské kritiky. Černé Vánoce měly vzkřísit stagnující kanadskou produkci i se stát kultovním filmem pro mladou generaci ala Bezstarostná jízda (1969). V obojím jim zabránily špatné načasování a mizerný marketing. Snímek v době své premiéry komerčně pohořel a postupně se stal jedním z nejlépe střežených tajemství zlatého věku amerického hororu. Nicméně dnes se mu pomalu dostává pozornosti, kterou si jako vůbec první a pravděpodobně i nejinteligentnější teen shasher po právu zaslouží

Matka Tereza patří nepochybně k nejznámějším osobnostem 20. století. Není proto divu, že její bohatý a naplněný život ovlivnil i mnoho osobností veřejného života a inspiroval mnohé lidi a také umělce. Toto je nejnovější filmové zpracování jejího života. Film sleduje osudy Matky Terezy od dětství v rodné Albánii, pokračuje v Indii v klášteře, kde původně žila a vyučovala dívky z bohatých rodin. A pak, při jedné z cest, zaslechla hlas Ježíše... Od té chvíle se začíná ptát, co po ní Pán chce. A s jistotou, že má změnit dosavadní život, jde za voláním. Setkává se s mnohým nepochopením, ale i s podporou. Postupně se k ní přidávají další dívky. Malé úspěchy střídají velké problémy, ale Matka Tereza pokračuje ve svém díle. Ani setkání s velkými osobnostmi nic nezmění na její skromnosti a obětavosti.

Skupinka třech mladých lidí se v blízké budoucnosti dostává do koncentračního tábora, kde má být napraveno jejich smýšlení o politickém vedení státu a jejich údajné kriminální chování. Po příjezdu však hrdinové zjišťují, že tábor je spíše takovým zábavním parkem pro skupinku „zazobaných“ a sadistických šéfů. Jedinou šancí, jak se z tábora dostat dle regulí, je přežití v údajném lovu na lidi, tzv. "TURKEY SHOOT". Hrdinové filmu se buď dobrovolně přihlásí, nebo jsou k této "hře" donuceni. Začíná neuvěřitelný hon, situace plné zvratů a boj o holé životy. Dovoleno a možno je naprosto vše…

Anglie, léta Páně 1194. Země rozpolcená mezi Sasy a Normany, mezi přívržence prince Jana, uchvatitele trůnu, a jeho bratra Richarda Lví srdce, právoplatného anglického krále. Anglie Robina Hooda, statečných rytířů a krásných paní. Doba jako stvořená pro dramata lásky, nenávisti a předsudků. V ní se odehrává příběh mladého saského rytíře Wilfrieda z Ivanhoe, vracejícího se z křižáckých tažení, jichž se účastnil po Richardově boku. Přivítání, jehož se mu doma dostane, ovšem není z nejvlídnějších. Jeho otec jej pro neposlušnost vydědil, jeho dětská láska lady Rowena je zaslíbena jinému. Ivanhoe se však - jako pravý rytíř bez bázně a hany - nikdy nevzdává bez boje. V zemi se nezadržitelně schyluje k válce. Zbytečnému prolévání krve se snaží kromě Ivanhoea zabránit i tajemný černý rytíř, podporovaný družinou legendárního zbojníka v kápi.

Příběh se odehrává v 15. století v Evropě, které je dobou temna. Mladý chlapec jménem Travis, přezdívaný Tee, je prodán do otroctví, odkud ho vykoupí Raydoor (podle jiných zdrojů Baydool), aby z něho učinil svého učně. Když si uvědomí, že právě Tee je předmětem proroctví, zjeví se mu jeden z rytířů Delta, tajné organizace pomáhající lidstvu. Vycvičený Tee se stane členem rytířů Delta a tím i spojencem Leonarda, který pochází z jakéhosi malého městečka Vinci. Spřátelí se i s dívkou z taverny, která se jmenuje Thena. Společně se sledováni Lordem Vultarem vydávají hledat ztracený Archimedův poklad.