Jedné bouřlivé noci vyloví italská rybářská loď z moře polomrtvého muže. V zádech má kulky a pod kůží štítek s číslem bankovního konta ve švýcarské bance. Víc nic. Když se mu konečně vrátí vědomí, nic svým zachráncům o sobě nedokáže povědět. Trpí naprostou ztrátou paměti. Postupně zjišťuje, že ovládá bojová umění, domluví se v několika jazycích a poradí si s každou zbraní. To signalizuje velice nebezpečnou minulost. Ale kdo a proč ho chtěl zabít, si vybavit nedokáže. V curyšské depozitní schránce nalezne hned několik cestovních dokladů, závratně vysokou hotovost, automatickou pistoli a jméno Jason Bourne s pařížskou adresou. I když o sobě stále nic neví, pochopí záhy, že lidé, kteří ho znají, usilují o jeho život. A tak Marii, první dívce, kterou potká, nabídne deset tisíc dolarů za cestu do Paříže. Teprve tady začíná skládat první kamínky do mozaiky své minulosti...

Snímek je součástí jednoho z nejrozsáhlejších zpracování Bible v historii filmu a televize, na němž se podílela koprodukčně i Česká televize. Vypráví o životě starozákonního patriarchy Abraháma a je tématicky spjat nejen se zrodem náboženství, ale i s postupným sjednocováním a formováním palestinských kmenů v jeden národ izraelský.

Keoma, indiánský míšenec, se vrací po občanské válce domů. Jeho bratři jej však kvůli jeho původu nevítají právě s otevřenou náručí a spiknou se proti němu. Keoma se bude muset vypořádat nejen s nimi, ale i s bandou desperátů, která terorizuje celé okolí. A jeho pomsta bude řádně krvavá!

Dvacátý duben 1814 - Fontainebleau - Napoleon Bonaparte je přinucen po zradě a na nátlak maršálů abdikovat a odejít do exilu na ostrov Elba. Tím začíná jeden z nejfamóznějších historických - válečných filmů dějin kinematografie. Producent snímku, Dino de Laurentis, dostal nápad pro natočení snímku po shlédnutí Bondarchukovi Vojny a mír, které se Waterloo ničím nezadá. Nádherná výprava, dokonalé kostýmy, skvělý hudební doprovod, historická věrohodnost a hlavně co počítač v současných bitva nedokáže úplně nahradit - tisíce statistů ve famózní hodinové bitvě (údajně patnáct tisíc). K tomu si připočtěte brilantní výkony Roda Steigera a Christopher Plummera a máte snímek nejen o posledních Sto dnech vlády francouzského císaře, ale také o vzdáleném souboji dvou mužů a pokořeným nepřízní osudu pokořeným geniem.

Jack Quinn je nejlepším protiteroristickým agentem na světě. Přesto chce odejít do výslužby, aby se mohl věnovat manželce a synovi, který se jim zanedlouho narodí. Jeho poslední misí má být likvidace chladnokrevného teroristy Stavrose. V osudovém momentu Jack zaváhá a nestiskne spoušť, protože ani ten největší padouch si nezaslouží zemřít ve chvíli, kdy objímá v náručí svého malého synka. O zlomek vteřiny už je pozdě. Stavros s instinkty predátora zlikviduje celý protiteroristický tým a sám Jack stěží vyvázne životem. Ovšem i Stavrosovy ztráty jsou těžké.…

Luther Sledge (James Garner) je šéfem partičky zlodějů, kteří plánují ukrást zlato ukryté ve skrýši ve vězení. Poté, co se jim tento téměř nemožný kousek skutečně podaří, zjistí, že mají mezi sebou zrádce.

Zbožný i svárlivý, posedlý i pokorný, velkorysý i hrabivý – takový byl Michelangelo. Jaký byl ale jeho největší hřích? ... Florencie, počátek 16. století. Michelangelo Buonarroti (Alberto Testone) je svými současníky považován za génia, v současné chvíli je ale zbídačen a vyčerpán snahou o dokončení stropu Sixtinské kaple. Když jeho objednavatel a hlava šlechtického rodu Della Rovere papež Julius II. zemře, umělcova loajalita je podrobena zkoušce. Na papežský stolec totiž usedne Lev X. z konkurenčního rodu Medicejských a pověří ho novou lukrativní zakázkou – fasádou baziliky San Lorenzo. Michelangelo, který je nucen lhát, aby si udržel přízeň obou rodin, je postupně stále více sužován paranoiou a halucinacemi, což ho vede k nemilosrdnému zkoumání vlastních morálních a uměleckých selhání. Film Hřích, který napsal i režíroval Andrej Končalovskij, se soustředí na lidský rozměr legendárního umělce a zkoumá „agónii a extázi“, které doprovázejí osobní výjimečnost.

V roce 1969 přikročil Bernardo Bertolucci ke zfilmování románu Alberta Moravii „Konformista“, který transponoval v jedno z nejlepších děl italského filmu. Konformistický „hrdina“ si z rodinného prostředí a svých mladistvých prožitků odnesl rozporuplné komplexy, pocity viny kombinované se stavy výlučnosti. Usilovná snaha překonat takové vnitřní založení jej přivede k maximální přizpůsobivosti, k odhodlání zařadit se do běhu společenských událostí za každou cenu. Ocitáme se v Itálii třicátých let, jejíž vládnoucí ideologií je fašismus.

Bývalého člena KGB majora Smolina čeká těžká zkouška. Jeho desetiletou dcerku a stovky dalších dětí má v rukou skupina teroristů. Těm však nejde jen o rukojmí, ale především o totální zničení italské metropole. Smolin musí uprchnout z vězení, dostat děti do bezpečí a spolu se speciálně vycvičenými jednotkami ochránit Řím...