Dva roky po událostech 11. září se agentka CIA Maya přesune z bezpečí washingtonských kanceláří do epicentra honu na Usámu, na americkou ambasádu v Pákistánu. Byť relativní zelenáč, brzy pochopí pravidla hry, do kterých patří i mučení lidí, kteří by mohli poskytnout vodítko k dopadení nejhledanějšího teroristy. Navzdory permanentnímu nebezpečí a řadě situací, kdy jen tak tak vyvázne smrti ze spárů, krok za krokem rozplétá složitou síť vztahů v teroristických buňkách, až narazí na jméno, které by ji mohlo přivést až k samotné ikoně teroristů. Tenhle Abu Ahmed je však stejně nepolapitelný jako Usáma, situace se navíc povážlivě mění, Američané v Pákistánu jsou v čím dál větším nebezpečí, samotná CIA se dostává pod intenzívní palbu politiků a veřejného mínění kvůli nestandardním vyšetřovacím metodám svých lidí a Usáma, je-li vůbec naživu, už vlastně nikoho nezajímá. Snad kromě Mayi, která je odhodlána dovést svůj osobní boj až do konce.

Snímek „12 hrdinů“ se odehrává v trýznivých dnech, které následovaly po událostech 11. září 2001. Americká speciální jednotka vedená kapitánem Mitchem Nelsonem je vybrána, aby byla jako první poslána do Afghánistánu na velice nebezpečnou misi. Musí zde v drsných horách přesvědčit generála Severní Aliance Dostuma, aby se k nim připojil v boji proti společnému nepříteli: Talibánu a jejich spojencům z Al-Káidy. Kromě překonání vzájemné nedůvěry a obrovských kulturních rozdílů musí Američané – zvyklí na moderní způsob boje – přijmout prastarou strategii válčení na koních. Navzdory této rozpačité alianci musí noví spojenci čelit drtivé převaze – nelítostnému nepříteli, který nebere zajatce.

Po americké invazi do Iráku se diplomat OSN Sergio Vieira de Mello vydává na nejnáročnější misi své dosavadní kariéry.

Snímek "Šok a úžas" inspirovaný skutečnými událostmi, sleduje dva zanícené reportéry Jonathana Landaye a Warrena Stroebela, jejich šéfa Johna Walcotta a válečného korespondenta Joea Gallowaye, kteří nahlédli pod pokličku zneužívání moci na té nejvyšší úrovni a odhalili pravdu o tom, co přivedlo Američany do nejdelší a nejnákladnější války v jejich dějinách. Po teroristických útocích v září roku 2001 nechal prezident George W. Bush vypracovat plán invaze do Iráku s cílem zbavit Saddáma Husseina moci. Zatímco ostatní novináři berou prezidentova slova za bernou minci, Landay a Stroebel provedou důkladnější vyšetřování. V tradici filmu Všichni prezidentovi muži se ženou po důležitých stopách a využívají anonymní vládní zdroje k odhalení toho, že prezidentovy důvody pro válku jsou založeny na lžích a zfalšovaných poznatcích tajné služby.

Protibushovský politický dokument amerického režiséra Michaela Moorea Fahrenheit 9/11 získal na letošním MFF v Cannes Zlatou palmu za nejlepší film. V první části filmu předkládá ironický portrét Bushovy osobnosti a zabývá se okolnostmi a následky teroristického útoku na WTC včetně války v Afghánistánu. Upozorňuje na Bushovo přehlížení signálů o chystaném útoku, ale vrací se také k jeho kontaktům se saúdskoarabskou oligarchií. Druhá část je zaměřena především na válku v Iráku. "Koho by zajímal Irák, kdyby tam nebylo druhé největší naleziště ropy na světě? Bush bombarduje celý svět kvůli naftě," zazní ve filmu. Poslední část snímku Fahrenheit 9/11 je nejemotivnější, Moore se v ní soustřeďuje na výpovědi lidí, které válka postihla nejen v Iráku, ale i doma ve Spojených státech.

Režisér Pieter Berg (The Rundown, Friday Night Lights) se podle scénáře Michaela Manna (Heat, Ali, Miami Vice) a Matthewa M. Carnahana pustil do thrilleru odehrávajícího se na Středním východě. Tým vedený speciálním agentem FBI Ronaldem Fleurym (Jamie Foxx) má za úkol v Rijádu najít a zlikvidovat jednu z klíčových buňek džihádu, která má na svědomí nedávný útok na Američany pracující v Saudské Arábii. Musí se potýkat nejen se svým nelehkým úkolem, ale i s místními zákonodárnými jednotkami, jež nejsou takovým přínosem jak se zprvu zdálo. Fleury a jeho tým postupně odkrývají pravdu týkající se skutečné příčiny útoku a ta je mnohem horší, než si vůbec mohli představit. Vhání je do konfliktu, který je téměř určitě bude stát život

Írán má za sebou století válek. Dnes má tato islámská země, i díky svým rozsáhlým nalezištím ropy, velké mocenské ambice. Dokumentární film režiséra Jeana Michela Vecchietta podrobně zkoumá 100 let historie této země – od počátku vzniku moderního státu až po jeho dnešní konfrontaci se Západem. Od roku 1908 až po rok 2008 – od objevení ropy až po jadernou krizi. Velkolepá plavba do srdce země a lidu, barevná freska zaměřená na skutečné příběhy, odhalování archivních snímků a autentických dokumentů íránců. Íránské úřady udělili tvůrcům dokumentu výjimečné povolení. Uvidíte také cenné archivní záběry a dokumenty - a to nejen z Íránu, ale i z celé Evropy, Ruska a Spojených států.

2. května 2011 námořní pěchota Spojených států zabila Usámu bin Ládina v jeho skrýši u Abbottabádu. Informace týkající se podrobností této akce se dostaly na veřejnost až o čtyři roky později. Tento dokumentární film líčí paralelně soukromý život ukrývajícího se Bin Ládina a přípravy na tajný vojenský zásah proti němu. Čtyři roky poté, co tým Navy SEAL zabil Usámu bin Ládina při náletu na jeho základnu, vrhá jeho korespondence nové světlo na jeho myšlení a poslední roky života.

Životopisný film o Edwardovi Snowdenovi, informátorů, který novinářům poskytl dokumenty o sledovacích aktivitách americké NSA či britské GCH. Uvědomil si totiž, že je součástí mašinérie, která způsobuje více škody než užitku přímým porušováním základních práv. Materiály, které zveřejnil, naznačují, že americké tajné služby ve velkém měřítku monitorují servery globálních firem (Facebook, Google, Microsoft, Apple nebo Yahoo). Kvůli vyzrazení těchto informací čelí Snowden (Joseph Gordon-Levitt) trestnímu stíhání ze strany americké vlády. Cílem filmu je poodhalit motivace, záměry a okolnosti Snowdenovho rozhodnutí dokumenty zveřejnit a ohrozit tak budoucnost sebe i své blízké. Zobrazuje i proces, při kterém skutek jednoho člověka dokáže pohnout světem médií, politiky i občanské společnosti.